Hermann Schreiber

Když regent Filip Orleánský v roce 1723 umírá, vládnou ve Francii nepokoje. Teprve třináctiletý Ludvík XV. přenechává vládu zkušenému kardinálu Fleury. Především je nutné zvládnout hospodářský rozvrat, vyostřuje se i sociální situace, dochází k selské bouřím a neohrožení banditi jako např. slavný Cartouche připravují bohaté dámy a pány o jejich majetek. Ani pro Henriho de Gisancourt, mladého normanského šlechtice v diplomatických službách regenta, neznamená nová éra nic dobrého. Už brzy pocítí intriky nové dvorní kliky kolem Ludvíka XV. Zatímco je na tajné misi v zahraničí, podaří se jeho neohrožené manželce Isabelle s pomocí Henriho bratra Rogera potlačit povstání sedláků na Gisancourtu. Po letech klidu, v nichž vyrůstají Henriho a Isabelliny děti, se rozhoří nový spor...

Historický román, dobrodružná kniha, příběh lásky... požitek pro čtenáře, napínavý děj, především však díky ostrému ironickému peru autora, který s nadšením a šarmem literárně zvládá bez trapností i ty nejchoulostivější situace.

Historický román, dobrodružná kniha, příběh lásky... požitek pro čtenáře, napínavý děj, především však díky ostrému ironickému peru autora, který s nadšením a šarmem literárně zvládá bez trapností i ty nejchoulostivější situace.

Úloha de Gisancourtů ve francouzkých dějinách se rozšiřuje díky mladému Gilbertovi, který se jako kapitán kaperské lodi vydává na plavbu do Indického oceánu, aby tu prosazoval zájmy Francie proti rozpínavým Britům. Rodinu jeho sestry Andrey, jejíž manžel princ Hendrijk d'Achteveld byl jmenován francouzským vyslancem v Portugalsku, postihuje obrovské zemětřesení, které zasáhlo Lisabon. Hendrijk je raněn, přichází o nohu a všichni se vrací domů na Gisancourt. A Henri...? Jeho náruč si zvolila nejmocnější žena Francie, Madame de Pompadour, když se bála ztráty královy milosti. Henri krásnou intrikánku utěšil a - jak jinak -- pomohl jí získat zpět Ludvíkovu přízeň. Přeložila Alena Bezděková.

Historický román, dobrodružná kniha, příběh lásky... požitek pro čtenáře, napínavý děj, především však díky ostrému ironickému peru autora, který s nadšením a šarmem literárně zvládá bez trapností i ty nejchoulostivější situace.

Nad Paříží se vznáší stín smrti. Lůza táhne městem a bez skrupulí rabuje, aristokracie je zbavována svých práv... Kdo může, utíká před zvůlí lidového tribunálu do ciziny. Toho využije Gilbertova dcera Frederika a na své lodi Armor převáží uprchlíky do Anglie. Pak ji ale někdo udá a ona sama musí cestovat do Paříže, aby znovu získala povolení k plavbě. Frederika se seznamuje s hrabětem Fresenem, který je zamilován do Marie Antoinetty a za každou cenu chce královskou rodinu osvobodit z Tuilerií a pomoct jí při útěku do Rakouska. Frederika a její bratr Joaquim mu v jeho - jak už víme z historie marného - snažení pomáhají a sami se dostanou do velkého nebezpečí. Joauqim je zajat a vBastile odsouzen k smrti. Frederika se vrací do Bretaně, aby pomohla při útěku vlastní rodině. A Henri...? Ačkoli mu je už přes osmdesát, vydává se do Paříže, aby orodoval za svého vnuka.

Giacomo Casanova (1725–1798) vstoupil do dějin jako největší milovník všech dob. Byl však také právníkem, alchymistou, oblíbeným pamfletistou, vědcem ze záliby. Nesmrtelnost si získal dílem, které vlastně původně ani nechtěl napsat – 5 000 stran svých pamětí. Teprve na konci svého života, v osamění severočeského šlechtického sídla Duchcova, zaznamenal, co prožil ve všech koutech Evropy: jako herecké dítě, jako právník, jako amatérský vědec, jako rytíř papežského řádu Zlaté ostruhy, ale i na cestách a ve vězení, především však v budoárech dam. V knize Hermanna Schreibera ožívá elegantní osmnácté století, tvořící pozadí jedinečného Casanovova života. Autor provází svého hrdinu od nesnadných začátků v rodném městě a v Londýně přes jeho dospělý život až po stáří na zámku v Duchcově. Poslední kapitola je věnována Casanovovi ve filmu a v literatuře.

Roku 1713 umírá ve Versailles král slunce Ludvík XIV. Vévoda Filip Orléanský přebírá jako regent vládní záležitosti za svého synovce Ludvíka XV. Dochází i k celé řadě dalších změn. Mravy jsou volnější, regentovy večeře v Palais Royal uprostřed Paříže jsou pověstné a peníze, které onen nový nevázaný způsob života umožňují, tisknou hbité ruce Skota Lawa. Do tohoto cizího nepředvídatelného světa vstupuje mladý Henri de Gisancourt - pln úžasu, ale současně i pevně rozhodnut, že v něm udělá štěstí. Zdá se, že osud je tomuto výhonku staré, i když zchudlé, normanské šlechtické rodiny nakloněn. Henri neohroženě proniká do komnaty, v níž umírá Ludvík XIV. a přesvědčí panovníka, aby na smrtelném loži jeho rodině odpustil staré dluhy a poskytl mu důstojnický patent. Brzy nato pozná i regent Filip Orléanský Henriho zvláštní nadání: čestnost a věrnost spojenou se statečností a lstivostí. Henriho bezpříkladná kariéra jako tajného diplomata francouzské koruny začíná. Vrhá se z jednoho dobrodružství d

Rakouský autor bestsellerů dobře známý i u nás se ve svém standardním díle o okultismu zabývá tajemnem a svědectvími o záhadných jevech, jako jsou magie, věštění, čarodějnictví, telepatie, vampyrismus, víra v ďábla a vymítání ďábla, zombie nebo kouzla, která vyvolávají lásku. Všude na světě se stávaly a stávají i dnes nevysvětlitelné události, na něž nenalézá odpověď ani moderní věda, ani parapsychologie, a snad právě proto neustále přitahují všeobecný zájem. Autor nevnucuje čtenáři svůj pohled na věc, nýbrž jej podněcuje, aby si utvořil vlastní názor, neboť ani v 21. století nelze nad některými jevy mávnout rukou.

Prastarý sen lidstva objevit výrobu zlata, najít kámen mudrců a získat odpovědi na rozličné otázky magických umění dal vzniknout alchymii. Její dějiny sahají až k umění egyptských kněží, starých arabských učenců, židovských lékařů, středověkých mudrců a renesančních géniů, jako byl například Leonardo da Vinci, nebo snílků jako císař Rudolf II. na svém tajemstvím opředeném dvoře na Pražském hradě. Na dějinách alchymie, tohoto jedinečného lidského dobrodružství, osvětluje Hermann Schreiber také základy celé západní vědy a historii západoevropské kultury.

Prastarý sen lidstva objevit výrobu zlata, najít kámen mudrců a získat odpovědi na rozličné otázky magických umění dal vzniknout alchymii. Její dějiny sahají až k umění egyptských kněží, starých arabských učenců, židovských lékařů, středověkých mudrců a renesančních géniů, jako byl například Leonardo da Vinci, nebo snílků jako císař Rudolf II. na svém tajemstvím opředeném dvoře na Pražském hradě. Na dějinách alchymie, tohoto jedinečného lidského dobrodružství, osvětluje Hermann Schreiber také základy celé západní vědy a historii západoevropské kultury.

Nad Paříží se vznáší stín smrti. Lůza táhne městem a bez skrupulí rabuje, aristokracie je zbavována svých práv... Kdo může, utíká před zvůlí lidového tribunálu do ciziny. Toho využije Gilbertova dcera Frederika a na své lodi Armor převáží uprchlíky do Anglie. Pak ji ale někdo udá a ona sama musí cestovat do Paříže, aby znovu získala povolení k plavbě. Frederika se seznamuje s hrabětem Fresenem, který je zamilován do Marie Antoinetty a za každou cenu chce královskou rodinu osvobodit z Tuilerií a pomoct jí při útěku do Rakouska. Frederika a její bratr Joaquim mu v jeho - jak už víme z historie marného - snažení pomáhají a sami se dostanou do velkého nebezpečí. Joauqim je zajat a vBastile odsouzen k smrti. Frederika se vrací do Bretaně, aby pomohla při útěku vlastní rodině. A Henri...? Ačkoli mu je už přes osmdesát, vydává se do Paříže, aby orodoval za svého vnuka.

Historický román, dobrodružná kniha, příběh lásky... požitek pro čtenáře, napínavý děj, především však díky ostrému ironickému peru autora, který s nadšením a šarmem literárně zvládá bez trapností i ty nejchoulostivější situace.