Jakub Šedo

V postkomunistických evropských zemích uplynulo jeden a půl desetiletí od okamžiku, kdy v nich proběhly první svobodné nebo alespoň částečně svobodné volby. Kniha Volební systémy postkomunistických zemí sleduje vývoj volebních systémů a jednotlivé volební soutěže ve dvaceti státech od roku 1989. V komparativní perspektivě hodnotí prováděné volební reformy, analyzuje a posuzuje vliv, který měly volební systémy na vývoj systémů politických stran. Pozornost je věnována také možnému vlivu volebních systémů na průběh demokratizace. Výsledky výzkumu zpochybňují některá zjednodušující tvrzení o vztahu mezi volebními a stranickými systémy, neboť je sice možné v řadě případů na základě volebního systému vysvětlit přítomnost či absenci určitých fenoménů ve stranických systémech, v komparaticní perspektivě ale lze většinu těchto kauzalit zpochybnit příklady dalších systémů, které s podobnými pravidly dospěly k zřetelně odlišným výsledkům.Jakub Šedo působí jako odborný asistent na Katedřš politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a jako výzkumný pracovník na Institutu pro srovnávací politologický výzkum. Odborně se zaměřuje na problematiku volebních systémů.

Třetí přímá volba prezidenta České republiky v roce 2023 se konala v atmosféře plné napětí a očekávání. Tu způsobilo hned několik souběžných faktorů. Jedním z nich byl výkon funkce dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana, dalším napětí ve společnosti vyvolané válkou na Ukrajině a s tím související energetickou krizí. Situaci ovlivňoval i příchod mnoha válečných uprchlíků a hlasité protesty a demonstrace antisystémových aktérů. Ačkoliv se nejedná o dění mající přímý vliv na volbu hlavy státu či problémy, které by prezident měl ve své kompetenci (vy)řešit, všechny tyto faktory se na podobě předvolebního klání i voleb samotných podepsaly. A právě faktorům ovlivňujícím a doprovázejícím volbu prezidenta České republiky je věnována tato kniha. Vedle představení podrobných volebních výsledků nebo podoby volebního klání přibližuje i další procesy a témata, které společně tvořily spletitou síť motivací a impulzů ovlivňujících rozhodování jak na straně politické reprezentace, tak na straně kandidátů nebo voličů. Dnes už víme, že tento mix vyústil v jednoznačné vítězství Petra Pavla. Co vše k tomu vedlo? Jaká byla cesta jednotlivých kandidátů a průběh volebního klání? A jak si kandidáti stáli v jednotlivých regionech České republiky? Na tyto otázky se kniha autorského kolektivu politologů z Masarykovy univerzity snaží odpovědět v pěti semknutých kapitolách.