Petr Skarlant

Po téměř dvou desítkách let přichází básník, prozaik a překladatel Petr Skarlant s novou básnickou sbírkou Mezinárodní expres Potěmkin. Zřetelně v ní dominují především dvě základní polohy: doléhající léta a tendence k bilancující a rekapitulující reflexi životní dráhy na jedné straně, na druhé je to pak reflexe současného světa se stavbami potěmkinovských vesnic jako samozřejmé součásti „díla“ dnešních politiků, státníků, reklamní mašinérie, médií a bohužel i oficiálních dějepisců, kteří vrací Potěmkino zpátky do života. Knihu veršů doplňuje rozhovor s autorem.

Zpověď zestárlého Pavla Skotáka, hrdiny řady Skarlantových románů, o milostném vztahu s o půl století mladší studentkou, odehrávajícím se v pařížských kulisách. Příběh mladičké Jeanne ze zapomenuté vesničky v Alpách u hranic se Švýcarskem autor vypráví brýlemi baudelairovského sonetu. Zamilovaný klošár si uvědomuje: dostávám oběť a dar, prožívám plnohodnotný vztah. Ale poslední. Po pěti letech harmonického soužití a pohodlného bydlení pod Montmartrem a v bytech na Montparnassu, se oba po dohodě v kavárně Rue de la Gaité rozcházejí. Každý jde za svou budoucností: Promovaná historička verše pravděpodobně do studeného manželského lože s dobře situovaným docentem Sorbonny, Pavel Skoták do rozestlaného hrobu, ale celý vyhřátý a prohřátý mladým tělem a posledními horkými paprsky upřímné lásky.

Co uspořádal Skarlant v slavné pařížské zahradě v Latinské čtvrti? Jen pár kroků od Pantheonu odvážně shromáždil všechny světové básníky. Sešly se odlišné generace, Češi nechybějí. Nezval vstupuje v 21. století do Lucemburské zahrady. Je mu právě 116 let. Co dělají vznešení duchové na pomyslném kongresu? Jsou okouzleni krásou města, žen i rozmanitostí kuchyně. Ale především se napomínají, vyčítají si, hádají se. Rimbaud tajně chlastá, neumí se chovat. "Žádný souboj!" Puškin okřikuje Lermontova. V Paříži jsou všichni jako doma. Ale proč? Paříž bylo první multikulturní velkoměsto na světě. Léta u Seiny v míru bydlí, žije a pracuje víc než 100 národností. New York postavili přistěhovalci. Umělecký svět Paříže rozvinuli cizinci. Italové. Rusové. Češi...

Skarlantův román je o lásce, milostná dobrodružství mají nečekaný závěr. Hrdinové postupně obracejí svou porážku ve vítězství, a ve čtenáři se probouzí chuť i odvaha žít bohatěji. Věk rozkoší těch druhých naznačuje odstup, posiluje úlohu pozorovatele, autor nechává hrdiny vyprávět. Ale zároveň naznačuje, že `věk slasti` trvá, nemusí patřit druhým, může být i naším věkem, a to v každém věku. Stačí se naučit odhalovat krásu, kde ji nikdo nehledá? Psychologicky napínavý děj vychází ze skrytých motivů jednajících postav. Jsou to Petr a Pavel Skotákovi jejich lásky, kamarádi, blízcí, oběma bratry Skarlant rekonstruuje svůj život a osud třídy, kam se narodil. Ukazuje i sílu velkolepě komponovaného románu: odhalit utajovanou část lidské zkušenosti. Děj přechází rozmarně do závěrečného Věku zábavnosti, kde netragicky a s humorem grotesky celá freska vrcholí. Konec `Skoták-story` je korunován vtipným překvapením. Příběh milostného románu přerůstá v obraz české společnosti posledních třiceti let

P. Skarlant vycestoval s cestovní kanceláří do Paříže a své pocity z velkoměsta sepsal do této knihy básní.

Audiokniha Místenka na Pegasa, kterou napsali Michal Černík, Jiří Žáček, Petr Skarlant a Karel Sýs. Původní komplet EP desek 0 88 0562-65 "Místenka na Pegasa" vydal Supraphon v roce 1978 - nyní vychází tyto tituly s poezií autorů Kamila Maříka, Evy Bernardinové, Vladimíra Brandejse, Michala Černíka, Jiřího Žáčka a dalších v interpretaci Viktora Preisse, Nadi Konvalinkové, Jana Hartla, Kateřiny Frýbové, Davida Vejražky a dalších poprvé digitálně.