! Doprava ZADARMO už od 20 € !

Jana Skerlová

autor

Promýšlet Evropu dvacátého století


Kniha je již čtvrtým svazkem ze série kolektivních publikací mezinárodního týmu mladých badatelů nazvané Promýšlet Evropu 20. století. Tentokrát se autoři zaměřili na tzv. hybatele dějin. Zajímalo je, které osobnosti, události, organizace nebo myšlenky se v průběhu 20. století staly, nebo mohly stát hybateli dějin. Autoři se ptali, zdali byly skutečnými hybateli dějin osobnosti, nebo teprve dějinná událost poskytla vhodný prostor k tomu, aby taková osobnost mohla vyrůst. Snažili se zkoumat více či méně známé události i osobnosti evropských dějin, jež se možná v dobové perspektivě jako přelomové nejevily, ale s odstupem času je jako takové vnímáme. Anebo právě naopak jim současníci přikládali dějinný význam, ale později se ukázalo, že je přecenili. Zároveň však nechtěli přinášet pouze biografické medailony osobností či pouhý popis událostí. Jejich cílem bylo na základě nejnovějších bádání prezentovat nové pohledy na zásadní, ale i méně známé události, osobnosti, organizace či myšlenky, které zasáhly do dějin evropské politiky, hospodářství či kultury a také na interpretační rámce s nimi spojené, jež se pokusili zasadit do celkového kontextu evropských dějin 20. století a do mezinárodních souvislostí.
U dodávateľa
10,72 € 11,28 €

Parlamentní volby 1946 a Československo


Volby, ať už na jakékoli úrovni v rámci společnosti, jsou vnímány jako jeden ze zásadních znaků demokracie. Občané mají možnost vybrat si své zástupce podle jimi deklarovaných programů a podílet se tím na rozvoji a směřování své obce, země či regionu, v nichž žijí. Druhá světová válka znamenala velký politický otřes pro celou Evropu, a to nejen z pohledu materiálního, ale i duchovního. Ačkoli se problematika prvních poválečných voleb dočkala už řady zpracování, stále zůstávají poněkud ve stínu únorových událostí roku 1948. Československé parlamentní volby z května 1946 měly přitom zásadní vliv na utváření poměrů v tzv. třetí republice a bývají někdy označovány jako poslední svobodné volby před následnou epochou více než čtyřicet let trvajícího komunistického totalitního režimu. Někdy jsou vykládány i jako selhání české společnosti, která si podporou komunistů jakoby sama vybrala, ve kterém z bloků chce žít, a rozhodla tak o své budoucnosti. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že stále šedesát procent československé společnosti komunisty nevolilo. Diskutuje se také o tom, nakolik se skutečně jednalo o svobodné volby. Historie však není černobílá. Pochopit dobové souvislosti, vcítit se do tehdejšího myšlenkového světa, zbavit se tendence dívat se na dějinné události pohledem člověka, který ví, jak vše dopadlo, bývá mnohdy těžší, než se na první pohled může zdát. Předkládaná publikace, proto čtenáři nabízí nejnovější výsledky výzkumů, nové pohledy a srovnání s jinými zeměmi a zasazuje tak první československé poválečné volby do širšího dějinného kontextu.
Vypredané
24,51 € 25,80 €