Milena Slavická

Milena Slavická se ve své třetí prozaické knize (po Povídkách jamrtálských a Hagiboru) rozhodla v sedmi povídkách pohlédnout na témata slavných románů mužských autorů s hlavními mužskými hrdiny jakoby z boku, pohledem vedlejších, nevýznamných ženských postav. A tak tytéž problémy můžeme sledovat neprivilegovanýma očima. Mohou se jevit v jiné velikosti, s jinou hloubkou, v jiném významu. Psaní Mileny Slavické je neobyčejně zralé. Zdroje svých povídek si vyhlédla v dílech významných prozaiků Franze Kafky, Samuela Becketta, Henryho Millera, Milana Kundery, Thomase Bernharda, Torgnyho Lindgrena a Michela Houellebecqa. Její apokryfní texty přikládají k dílům zmiňovaných autorů další vrstvu a snaží se mimo jiné zjistit, jak dalece se může lišit ženský a mužský pohled na tutéž látku.

Čtvrtá prozaická kniha historičky umění Mileny Slavické navazuje na její první dvě knížky (Povídky jamrtálské a Hagibor) a tvoří s nimi trilogii. Jde o knihy vzájemně propojené, které mají téměř stejné literární hrdiny (ve smyslu jejich základního charakteru) a hlavní postavy mají stejná jména. Všechny tři knihy vypovídají o přibližně stejné době. A všechny tři jsou neseny lokální imaginací, každá z nich je inspirována určitým místem. Slavická je zkušená, precizní vypravěčka, její styl je vyzrálý, přesný a sytý. Podobně jako u prvních dvou knih, i součástí knihy Na Betáni jsou autorčiny fotografie. Milena Slavická (* 1949) byla v letech 1990 až 1996 šéfredaktorkou časopisu Výtvarné umění. Působila jako kurátorka výstav současného českého a zahraničního umění a jako editorka a vydavatelka knih, katalogů a sborníků. Od roku 1999 do roku 2015 přednášela na Akademii výtvarných umění v Praze. Je autorkou knih UB 12 a Flug-Entfernung-Verschwinden. Konzeptuelle Moskauer Kunst. Nakladatelství Torst jí vydalo knihy povídek Povídky jamrtálské, Hagibor a Ona.

O skupině UB 12, do níž patřili významní představitelé českého poválečného umění jako například Václav Boštík, Jiří John, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová a další, zatím nevyšla žádná publikace. Skupina byla oficiálně zaregistrována v roce 1960, ale její základ byly položeny již v roce 1953 v ateliéru Václava Boštíka; zakázána byla v roce 1970.Kniha UB 12 je strukturována do pěti částí. První obsahuje popis politických a kulturních událostí a pojednává o poetice skupiny, autorkou je Milena Slavická. Druhý oddíl popisuje vznik a historii UB 12, autorem je Jiří Šetlík. Ve třetí části jsou rozhovory s umělci a kritiky a vzpomínkové rozhovory o zesnulých členech skupiny. Čtvrtý oddíl je věnován dokumentaci, v pátém oddílu jsou životopisy, soupisy výstav a bibliografie. Editorkou knihy je Milena Slavická.

O skupině UB 12, do níž patřili významní představitelé českého poválečného umění jako například Václav Boštík, Jiří John, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová a další, zatím nevyšla žádná publikace. Skupina byla oficiálně zaregistrována v roce 1960, ale její základ byly položeny již v roce 1953 v ateliéru Václava Boštíka; zakázána byla v roce 1970.Kniha UB 12 je strukturována do pěti částí. První obsahuje popis politických a kulturních událostí a pojednává o poetice skupiny, autorkou je Milena Slavická. Druhý oddíl popisuje vznik a historii UB 12, autorem je Jiří Šetlík. Ve třetí části jsou rozhovory s umělci a kritiky a vzpomínkové rozhovory o zesnulých členech skupiny. Čtvrtý oddíl je věnován dokumentaci, v pátém oddílu jsou životopisy, soupisy výstav a bibliografie. Editorkou knihy je Milena Slavická.