Miroslav Spousta

V tichosti voláme tančící bytost, jejíž jiskřící pohyby zdají se chaosem, omamnou legendou umírající v prašivém vyjádření jedné a neměnné reality. Voláme po bytosti, jejíž život je nakonec vyjádřením našich životů, po kterých v hlubokých nocích bolestně zoufáme, však často neslyšně. V tichosti voláme po bytosti, jejíž hudba je probouzením Řeči Světa, která je proměnlivou hrou realit. Ale co znamená být bytostí světa? Co znamená vstoupit do bouře? Je začátek pouhým koncem? Jsou v mnohosti skryta zrna našich skutečností? Jsme vůbec ochotni vstoupit do společného rytmu s touto bytostí? Jednu z mnohých odpovědí máte právě ve vašich rukou.

Proč vznikla tato kniha? Sáhli jsme do sebe samých a ozvalo se nic, které prochvělo skrze naše dlaně do srdcí, kde opuchlo nemocí. Snažili jsme se vzpomenout, kdo jsme a odkud pocházíme, přitáhnout se blíže k světu a tím povolit semenům představivosti rozkvět v každé přítomnosti oživující se v tichých souzvucích. Ale nic se nezměnilo, nevykvetlo, nezemřelo. Staré nevniklo do nového a naopak. Snad jen záchvěv po domově, který nikdy nezůstal stát na jednom místě, nýbrž se pohyboval společně s našiimi kroky až do smrti. Připomněl nám to zvláštní, někdy bolestné proč. A proč tedy vznikla tato kniha? Protože je vzpomínkou na takový okamžik.