Martin Štefl

V tomto průkopnickém díle Kwame Anthony Appiah, mnohými považovaný za „jednoho z nejdůležitějších filozofů dnešní doby“ (New York Times Book Review), mění způsob, jakým chápeme lidské chování i to, jak dochází k sociálním reformám. Pomocí oslnivé argumentace ukazuje, že nová demokratická hnutí v posledním století nebyla vedena zákonnými opatřeními shora. Zabývá se ukončením instituce souboje v aristokratické Anglii, bouřlivými boji o ukončení svazování chodidel v Číně 19. století, povstáním obyčejných lidí proti hrůzám transatlantického otroctví a vraždami ze cti v současném Pákistánu. Vytvořil „fascinující studii morální revoluce“ (Philadelphia Inquirer), která poukazuje na rozhodující roli, kterou v boji proti nelidskosti člověka vůči člověku hraje čest.

Cestopisně laděné vyprávění popisuje zážitky z cest po známých i pozapomenutých místech na území historického Království obojí Sicílie, tedy po jižní části Apeninského poloostrova a Sicílii. Kniha obsahuje barvité líčení tradičních turistických míst jako Sorrento, Neapolský záliv, Benátky, Paestum, Capri, Palermo či Neapol a lze ji v jistém smyslu položit vedle známějších cestopisů viktoriánského období z pera Johna Murrayho, Johna Ruskina či Charlese Dickense. Vyprávění obohacuje řada esejisticky laděných zamyšlení na vybraná historická, společenská a kulturní témata, ale i líčení mnohdy humorných setkání s místními obyvateli všech společenských vrstev a jejich způsobu života. Kniha překračuje úzce vymezený žánr dobového „turistického průvodce“ a stává se živoucím svědectvím o kultuře, zvycích a tradicích jižní Itálie a Sicílie poloviny devatenáctého století.

Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou. V roce 2013 všechna světová média vydala zprávu o závěrech odborného článku — téměř polovinu současných pracovních pozic prý může nahradit umělá inteligence. Z automatizace se od té doby stalo jedno z hlavních společenských i politických témat. Robotizaci se dál věnuje i jeden z autorů původního článku, ekonom Carl Benedikt Frey. Namísto nejisté budoucnosti však Frey studuje minulost. Podle něj se před lidstvem totiž odvíjí až příliš známý scénář: není to poprvé, co technologie zřejmě od základu promění lidskou společnost. Je sice pravděpodobné, že v dlouhodobém horizontu a dostatečném odstupu bude lidstvo z automatizace profitovat, stejně jako tomu bylo v případě technologií průmyslové revoluce. Ta ovšem byla z perspektivy většiny tehdejších lidí katastrofou: radikálně se zhoršila životní úroveň i mocenské vztahy, což vyústilo v mnohá politická zemětřesení. Automatizované budoucnosti se podle Freye nevyhneme — můžeme však výrazně ovlivnit, jak bude vypadat.