Dana Stehlíková

Amputace je literárně-vizuální dokument pěti autorů o současné válce na východní Ukrajině. Od března roku 2014, kdy Rusko bez vyhlášení války vtrhlo na území Ukrajiny, přišlo o život více než 13 tisíc lidí a 30 tisíc jich bylo zraněno. Kniha přibližuje osudy dvanácti z nich vojáků-dobrovolníků, kteří se vrátili z rusko-ukrajinské války bez končetin. Jak žít? Smířit se s tím, nebo se bránit? Vzdát se nebo bojovat dál? Odpovědi na tyto otázky společně hledají spisovatel, rozhlasový dramatik, publicista BBC a Rádia Svoboda Igor Pomerancev a ukrajinská filmařka Lydie Starodubceva. Amputace je víceúčelová metafora pro odříznuté části těla, pro území státu i lidské vědomí. Válka ponechává jizvy na těle i na duši. Obrazový přepis jejich filmového dokumentu Šev přibližuje českému čtenáři příběh ukrajinského válečného psychologa, který pomáhá lidem, prožívajícím bolest a utrpení v době rusko-ukrajinské války. Kromě bojišť, tanků a vojáků kniha líčí také situaci manželek, matek a dětí zraněných bojovníků a válečných přesídlenců, kteří přišli o domov a také těch, kteří jim pomáhají lékařů i dobrovolníků. Války nám rozšiřují obzory, píše ironicky básník Pomerancev. A nynější válku popisuje v surových miniaturách, naplněných detaily každodennosti: protézy, misky s vodou, bajonety A taková je dobrá válečná poezie od Homérových dob. Zůstane tu, až se běsy uklidní a válčení ustane. Jako memento, jako drásavá vzpomínka, jako umění, napsal o básnické válečné tvorbě Igora Pomeranceva Jáchym Tool. Dále kniha obsahuje básnickou sbírku spisovatele Borise Chersonského Mše za časů války (2014), která byla první reakcí na šok z ruské anexe Krymu a nevyhlášené války v Donbasu. Tématu rusko-ukrajinské války se věnuje i ukrajinská básnířka Ljudmila Chersonskaja. Český čtenář se s její tvorbou v českém překladu setká poprvé, jde o výběr básní ze sbírky Přeskočit příkop (2018). Svými dojmy z cesty na východní Ukrajinu v roce 2014 přispěla do knihy také překladatelka a psychiatrička Džamila Stehlíková.

Jádro této knihy vychází z práce na grantu Alfréd Radok — filmař a zakladatel Laterny magiky, která bohužel pro tragickou smrt Jiřího Cieslara nebyla dokončena v plánované podobě. Sborník je pokusem shrnout vše, co bylo uděláno ať jde o publikované i nepublikované texty Jiřího Cieslara, zkrácenou verzi grantového výstupu Evy Stehlíkové, referáty přednesené na pracovní konferenci 22. února 2005 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy či další materiály a texty z Cieslarovy pozůstalosti, rozhovor s Arnoštem Lustigem, seminární práce, které vznikly v návaznosti na grant, a některé související studie (Veronika Ambros, Josef Herman, Hana Slavíková, Karel Tabery).Editorce se podařilo shromáždit reprezentativní výběr pohledů na filmové a inscenační dílo Alfréda Radoka, na vzájemnost dvou uměleckých disciplín, které geniálně propojil v Laterně magice.

Autorka v knize formou asi 50 medailonků vzpomíná na známé osobnosti, mezi nimiž jsou hlavně malíři, s kterými se v životě setkala. Jsou mezi nimi např. Josef Lada, Adolf Born, Radek Pilař, Cyril Bouda, Vladimír Komárek, Jan Patočka, Jiří Šalamoun, Kamil Lhoták, Jaroslav Seifert apod. Knihu doprovázejí dnes již unikátní fotografie a reprodukce ilustrací, které od většiny slavných malířů získala.

Autorka v knize formou asi 50 medailonků vzpomíná na známé osobnosti, mezi nimiž jsou hlavně malíři, s kterými se v životě setkala. Jsou mezi nimi např. Josef Lada, Adolf Born, Radek Pilař, Cyril Bouda, Vladimír Komárek, Jan Patočka, Jiří Šalamoun, Kamil Lhoták, Jaroslav Seifert apod. Knihu doprovázejí dnes již unikátní fotografie a reprodukce ilustrací, které od většiny slavných malířů získala.