Karel Sýs

Kniha o atentátu na Heydricha se snaží konfrontovat všechna dosud známá fakta a vydedukovat nové odpovědi na staré otazníky. Čím déle studujeme historii, tím více otázek nám položí. Zdánlivě objasněný útok na rozhraní Kobylis a Libně skrývá mnoho tajemství. Tato kniha se pokouší ani ne tak odpovědět, jako naznačit řešení. Každý máme dost fantazie, abychom přišli záhadám na kloub, je jen třeba otázku hned zpočátku správně formulovat. Proč Gabčík nestřílel? Jak dlouho vlastně Heydrich jel z Panenských Břežan do osudné zatáčky? Kdo měl a kdo mohl mít zájem na jeho smrti? Zabili ho Češi, Angličané, Němci anebo všichni dohromady? Kolik aktérů bylo na místě činu? Jakou roli sehrál profesor Vaněk a jak to přijde, že jeho případ je dodnes živý? Byl atentát filmován? Signalizovala nebo nesignalizovala Heydrichův příjezd dáma v klobouku? Co říká pozoruhodné svědectví exprezidenta Antonína Novotného o Heydrichově smrti? Jak vysvětlit komentář Seppa Dietricha, velitele tělesné standarty SS Adolf Hitlera: „Bohudíky, že je po smrti“? Bál se Heydricha sám Hitler a proč? Co když měl pravdu nepochybně skvěle informovaný šéf zahraniční zpravodajské služby SD Walter Schellenberg: „Nevěřil jsem na žádný atentát ze strany českých nebo zahraničních kruhů. Byl jsem vnitřně přesvědčen, že se Heydrich stal obětí tajné fémy nejužšího vedení (Hitler-Bormann-Himmler)“? Anebo psala ceduličku sama britská královna? Nebo se na pražské periférii utkali atlantisté s eurasijci? Nebo snad šlo o pomstu svobodných zednářů, Židů, bolševiků či kryptobolševiků? Anebo chtěli Kubiš s Gabčíkem onoho 27. května 1942 jen dát Benešovi dárek k zítřejším narozeninám? Autor se na mnohé otázky zeptal rovněž soudního znalce – Doc. MUDr. Josefa Aloise Tichého, CSc. i známého psychiatra MUDr. Jana Cimického, CSc., primáře Modré laguny. Nechybí ani názor grafologa! Čtěte a zkuste, jestli na záhadu onoho zauzleného dne nepřijdete sami

Monografie o českém antisemitismu. Editory monografie jsou Karel Sýs a Alexej Mikulášek. Editoři o knize píšou: Kniha reaguje na mírně napsáno defektní jevy současné tzv. posthumánní společnosti, které se projevují v různých oblastech našeho života, včetně onoho internetového, virtuálního. Patří k nim, samozřejmě mimo jiných, také zcela reálně sílící antisemitismus v podobě interiorizovaného životního kompasu, světového názoru, v němž se koncentrují nejrůznější polopravdy a celé předsudky, které v lepším případě ústí do paušálního obviňování židů/Židů z kdečeho, od světovlády až po parazitismus, v horším pak do pogromů a vyvražďování. Toto přesvědčení, jež jakoby nešlo zviklat a jež vidíme jako hluboce mentálně prožívané, v něčem podobné sdílené duševní chorobě projevující se stihomamem, doprovází volání po silné ruce, muži v holínkách, superautoritě, která by konečně učinila všemu přítrž. Zvláště internetové diskuse a fóra v mainstreamovém (mienkotvorném, jak srozumitelněji říkají Slováci) i alternativním (tedy tzv. konspiračním, jak říkají ti, co věří mienkotvornému) tisku jsou toho dokladem.

Celostátní přehlídka uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady vycházela od roku 1974 na deskách Supraphonu. Další díl této řady vydaný původně na EP kompletu 1088 0641-43 v roce 1983 vychází poprvé digitálně. Obsah: I. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Září (úryvek) (Geo Milev) I. cena - mladí profesionální umělci - Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka (úryvek) (Rainer Maria Rilke) II.

Audiokniha Místenka na Pegasa, kterou napsali Michal Černík, Jiří Žáček, Petr Skarlant a Karel Sýs. Původní komplet EP desek 0 88 0562-65 "Místenka na Pegasa" vydal Supraphon v roce 1978 - nyní vychází tyto tituly s poezií autorů Kamila Maříka, Evy Bernardinové, Vladimíra Brandejse, Michala Černíka, Jiřího Žáčka a dalších v interpretaci Viktora Preisse, Nadi Konvalinkové, Jana Hartla, Kateřiny Frýbové, Davida Vejražky a dalších poprvé digitálně.