David Szalay

Úspěšný byznysmen ze Senegalu, hongkongská žena v domácnosti, německý pilot nákladního letadla, indický zahradník v luxusní katarské rezidenci nebo matka dospělého Angličana léčícího se s rakovinou prostaty. Dvanáct lidí na palubě dvanácti různých dálkových letů obkrouží během několika desítek hodin celou Zemi. Štafeta jejich krátkých příběhů, vzájemně propojených postavami, které se v jedné epizodě jen mihnou a v další pak hrají ústřední roli, je výstižnou metaforou stavu dnešního světa a mezilidských vztahů: tisícikilometrové vzdálenosti mezi kontinenty jsme schopni snadno překlenout díky výkonným letadlům a moderním komunikačním prostředkům, jen velmi málo nám to ale pomáhá k tomu, abychom překonali bariéry mezi kulturami, mezi generacemi, bariéry, které se často vytvoří i mezi těmi nejbližšími. Každá z dvanácti kapitol nazvaných lakonicky podle označení letu (LGW — MAD, MAD — DSS atd.) přitom přináší nejen změnu prostředí a odlišný způsob vyprávění, ale především novou perspektivu: žena, která svému zaměstnanci za každodenní dvanáctihodinovou dřinu na zahradě platí „asi sto dolarů měsíčně“, se tak v následujícím příběhu ukáže být starostlivou milující matkou. Szalay však nemoralizuje, ani by na to neměl čas. Řadí osudy a příběhy tolik odlišných hrdinů své prózy jeden za druhým v tak svižném tempu, že vytvářejí dlouhou souvislou linku, ne nepodobnou kondenzační stopě tryskového letadla, která se ale na rozdíl od zlopověstných chemtrails jen tak nerozplyne. Turbulence, kterou autor použil jako titul své prózy, je metaforou znejišťujícího okamžiku, krátkého vytržení z iluzorního bezpečí naší existence, z toho, co jsme až dosud považovali za samozřejmé. Čtenářům, pasažérům svého pomyslného letu napříč kontinenty, předává David Szalay tenhle pocit tak sugestivně, že jim vydrží i po přistání.

Co všechno je muž? Odpověď na tuto otázku hledá britský prozaik David Szalay v mozaice příběhů devíti mužů různého věku, rozličné národnosti a rozmanitých životních zkušeností, názorů i osudů. Sedmnáctiletý britský student tu tedy například vyráží s kamarádem na cestu napříč Evropou (včetně Prahy), bulvární dánský novinář míří do Španělska konfrontovat vysoce postaveného politika a ruský miliardář na palubě své lodi sleduje, jak se mu jeho impérium – i soukromý život – před očima bortí jako domeček z karet… Nesourodé hrdiny a jimi zažívané situace zde nespojuje jednotící dějová linie, knihu ale drží pevně pohromadě společné až elementární téma: snaha autora postihnout nejrůznější aspekty současné podoby „mužství“. Szalayův pohled na evropské muže dnešních dnů rozhodně není lichotivý, autor si postavy, jejich činy ani jejich motivace neidealizuje, nejedná se však ani o jakkoli paušální odsudek. V časech, kdy sousloví „krize maskulinity“ skloňují odborná pojednání, společenské časopisy i selfhelpové příručky, nabízejí příběhy obsažené v Szalayově knize vnímavý, nápaditý, zábavný i neschematizující katalog možných odpovědí na to, co, kdo a čím evropští muži jsou, o co usilují a jak (a také proč) ve snaze své životní sny naplnit tak často selhávají. Román se v roce 2016 dostal do užšího výběru Man Booker Prize.