Pavel Taussig

Byli ochotni položit život i za nás – skuteční hrdinové, na které se velmi rychle zapomnělo, nebo zůstali úplně neznámými. Velitel posádky, která se jako jediná v roce 1939 bránila okupantům, autor hudby neznámějších večerníčků, odsouzený v 50. letech k trestu smrti, služka u Heydrichů, která riskovala život pro druhé, sestra Franze Kafky, která pomáhala židovským dětem, nebohá Anna Letenská ve své poslední roli s oprátkou na krku, popravený profesor příbramského gymnázia, jehož osud inspiroval vznik povídky a filmu Vyšší princip a další zapomenutí hrdinové jsou ti, jejichž pohnuté osudy poutavě vylíčil Pavel Taussig, jeden z autorů televizního cyklu, tentokrát v knize, která by mohla mít další podtitul: o české statečnosti!

V roce 1981 sepsal Pavel Taussig pro svého staršího syna k jeho jedenáctým narozeninám svůj životopis. To proto, že i jemu bylo jedenáct, když se ocitl v Osvětimi. Poté přežil ještě tábory Mauthausen, Melk a Gunskirchen a pochod smrti. Při popisování zážitků použil jen své vlastní zápisky. Psal si deník a zážitky od zatčení přes koncentráky do osvobození tak, jak je měl v čerstvé paměti. S nikým se přitom o nich nebavil, psaním si krátil dlouhou chvíli v nemocnicích v Rakousku, kdy byl ještě přesvědčený, že ani jeden z rodičů válku nepřežil. Postupně pak Pavel Taussig text doplnil o poznámky, dokumenty vystavené v koncentračních táborech a těsně po osvobození i o přepis původního deníku, který psal od 4. května 1945 do 27. 7. 1945.

Jindřich Plachta patřil k nejobsazovanějším hercům své doby. Známe ho hlavně z komedií, jeho vytáhlé tělo bylo samo o sobě gagem. Jaká však byla komikova skrytá tvář? Pavel Taussig přináší hercův životní příběh, včetně nových či opomíjených skutečností. Rovněž odhaluje jeho vznikající pochybnosti o komunistickém režimu, jehož ideologii dlouho upřímně věřil a na jehož podporu byl ochoten natáčet i filmové agitky.

Byli ochotni položit život i za nás – skuteční hrdinové, na které se velmi rychle zapomnělo, nebo zůstali úplně neznámými – služka u Heydrichů, která riskovala život pro druhé, popravený profesor příbramského gymnázia, jehož osud inspiroval vznik povídky a filmu Vyšší princip, „táta parašutistů“, rozvědčík od Berounky a jiní. Jejich pohnuté osudy poutavě vylíčil Pavel Taussig, jeden z autorů televizního cyklu Neznámí hrdinové.

Renomovaný filmový historik Pavel Taussig v jedné ze svých nejúspěšnějších knih hodnotí každý herecký vklad do zlatého fondu české kinematografie a přináší i méně známá fakta o šťastných či truchlivých životních momentech slavných osobností, mezi jaké bezesporu patří Vladimír Menšík, Nataša Gollová, Jiří Hrzán, Jiří Sovák, Dana Medřická, Vlastimil Brodský, Vlasta Burian, Josef Kemr, Miloš Kopecký a další desítky hvězd českého filmového nebe.

Magické slovo Barrandov! Hvězdy stříbrného plátna! Koho by neoslnily? Byli to však opravdoví bohémové, jak by napovídal i název televizního seriálu Bohéma, mapujícího barrandovské ateliéry od nástupu fašismu po 50. a 60. léta? U mnohých s tím lze polemizovat. Největší bohém prvorepublikových filmů Žid Hugo Haas byl v nucené emigraci a životy i práci ostatních filmařů, možná víc než koho jiného, od nástupu fašismu přes komunistické řádění, semílalo soukolí dějin. Nahlédněte do zákulisí filmových studií!

Jsou lidé, kteří sbírají léčivé byliny a suší si je pro zdraví vlastní osoby a svých blízkých. Filmový historik Pavel Taussig sbírá již mnoho let přímo léčivé rady, o které se dělí s vámi, milé čtenářky a čtenáři. Dědkovské rady filmové historika vycházely několik let s úspěchem v časopisu Xantypa a ty nyní vycházejí i v knižní podobě – opepřené o zajímavé a poutavé postřehy ze světa filmu a kultury vůbec.

Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? Jakou roli hrála anglická vlajka ve Slavnostech sněženek? Renomovaný filmový historik zve čtenáře na pouť, která je jako milníky značena vyprávěním osobností, které tvoří pomyslný Slavín našeho filmu. Za své mluví jména jako František Vláčil, Elmar Klos, Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, Jana Plodková, Bolek Polívka, Dušan Klein, Julius Satinský, Kryštof Hádek a další.

Jan Werich byl dle vlastních slov zarputilým kinomolem. Žel, v poválečném čase to nebyla oboustranná láska, u filmu nacházel jen nepatrně příležitostí. Zato nezapomenutelných. A ty jeho filmy, na které se zapomnělo, zase rozhodně patří mezi pozoruhodné – např. ruský Pád Berlína či Pětadvacátá hodina s Anthony Quinnem. A nelze nepřipomenout zcela výjimečnou filmovou férii Až přijde kocour Vojtěcha Jasného. Renomovaný filmový historik představuje ve své nejnovější knížce Werichovo FILMfárum!

Sledujte spolu s renomovaným filmovým historikem Pavlem Taussigem osudy i tvorbu hereckých hvězd, jejichž záře na českém filmovém nebi neslábne! Každého roku přibývá bohužel dost umělců, jejichž životní příběh se uzavřel, a oni už také mají své čestné místo na filmovém nebi vedle svých předchůdců či kolegů. Autor hodnotí každý herecký vklad do zlatého fondu české kinematografie a přináší i méně známá fakta o šťastných či truchlivých životních momentech slavných osobností, jakými bezesporu byli a jsou Jan Tříska, Květa Fialová, Jiří Kodet, Petr Čepek, Jiřina Jirásková, Míla Myslíková, Jiří Krytinář a mnoho dalších herců. Kniha navazuje na úspěšnou publikaci „Hvězdy českého filmového nebe“, v níž Pavel Taussig mapoval příběhy herců, kteří nás opustili o desetiletí dříve.

Květiny patří k tomu nejkrásnějšímu, co příroda vytvořila. Rozmanitých, prostých i roztodivných druhů rostlin naleznete na lukách, v lesích i v zahrádkách nespočetně. Ponořte se s námi do jejich kouzla a prožijte květinový rok! Věřte, že pro úplný a celistvý zážitek, stačí pro každý měsíc v roce jedna rostlinka, ať je to měsíček, levandule, pampeliška, mateřídouška či obyčejná kopřiva. Květinový rok doplnil osvědčenými „dědkovskými radami“ a zajímavými postřehy ze světa filmu i literatury spisovatel Pavel Taussig.

Hana Pavla Taussiga, který si v Česku získal pozornost jako Chlapec, který přežil pochod smrti, čtenáře velmi živě přenáší do doby padesátých let, do Státního nakladatelství beletrie, kam mladá Hana souhrou okolností nastupuje jako doručovatelka. Pavel Taussig jako pamětník, který v té době v podobném podniku pracoval, přesně zachycuje období a události v národních podnicích za vedení (nebo řádění) šéfů zvláštního ražení a odhaluje tak zásady (ne)fungování nakladatelství, potažmo celého státního zřízení. Předkládá tak velmi vydařenou momentku tehdejšího světa plnou dobových hlášek a průpovídek, sepsanou lehkým a pestrým jazykem, kterému porozumí i ti, pro něž je tato doba již na hony vzdálená. Toto absurdní vyprávění o absurdních časech je zároveň velmi lidské, pravdivé a smutné, ale zároveň neobyčejně vtipné, kdy ironii a sarkasmus plynule střídá čistý humor, která čtenáře upřímně rozesměje. Vhodné jazykové prostředky pak souladí s barevnými a plastickými charaktery a celý příběh má dynamiku. Hanino mládí a optimismus stojí v přímém kontrastu s tehdejší dramatickou situací, kdy se i ona osobně musí vypořádat s velkým zásahem do života – nuceným odchodem ze školy a zdánlivě bezdůvodným uvězněním otce; její naivita se dostává do sporu s protřelostí a intrikami „kádrovníků“. Přesto není Hana jen příběhem doby, jak by se mohlo zdát, ale příběhem člověka, ve kterém se ona doba odráží a která ho, ať chce, nebo ne, mění.

Magické slovo Barrandov! Hvězdy stříbrného plátna! Koho by neoslnily? Byli to však opravdoví bohémové, jak by napovídal i název televizního seriálu Bohéma, mapujícího barrandovské ateliéry od nástupu fašismu po 50. a 60. léta? U mnohých s tím lze polemizovat. Největší bohém prvorepublikových filmů Žid Hugo Haas byl v nucené emigraci a životy herců, režisérů a ostatních filmařů, možná víc než koho jiného, od nástupu fašismu přes komunistické řádění, semílalo soukolí dějin. Nahlédněte do zákulisí filmových studií! Miloš Havel, Vladislav Vančura, Vlasta Burian, Oldřich Nový, Zdeněk Štěpánek, Jaroslav Marvan, Otakar Vávra, Anna Letenská, Jiří Brdečka, Věra Chytilová a další – jsou, stejně jako ve televizním seriálu – hrdiny této knihy.

Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? Jakou roli hrála anglická vlajka ve Slavnostech sněženek? Proč mluvil Marián Labuda před Václavem Klausem záměrně maďarsky? Renomovaný filmový historik zve čtenáře na pouť, která je jako milníky značena vyprávěním osobností, které tvoří pomyslný Slavín našeho filmu. Za své mluví jména jako František Vláčil, Elmar Klos, Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, Jana Plodková, Bolek Polívka, Dušan Klein, Julius Satinský, Kryštof Hádek a další. Pavel Taussig se již půlstoletí setkává s těmi, kdož se tvorbě českých filmů upsali, a nyní, v roce, kdy slaví nejen český a československý film, ale i autor této knihy jubileum, se přišel podělit o tato setkání v rozhovorech, které vedl s filmovými tvůrci během posledních čtyřiceti let: Elmar Klos Černobílý sen, částečně barevný František Vláčil Nejsem pro umělé tragédie Jiří Krejčík Všestranný tvůrce Ladislav Helge Návrat z velké samoty Bořivoj Zeman Divákům pro zábavu Josef Mach Pokoušet se o humor Oldřich Lipský Režisér, který klapal Zdeněk Podskalský Režisér z věže Jiří Menzel Šťastné setkání s Bohumilem Hrabalem Dušan Klein Jak film k básníkovi přišel Vlastimil Venclik Vítaný host Karel Smyczek V dobré čtvrti českého filmu Eva Kantůrková a Zdenek Sirový Mýtus o české zemi Jiří Brdečka Poslední vyznání Jan Otčenášek Mezi prózou a filmem Jiří Marek Chlapec okouzlený filmem Vladimír Körner Zjevení a proroctví Vladimír Novotný Kouzelník s kamerou Stanislav Milota I kameraman musí mít etiku Jan Zázvorka Jak se staví film Jiří Sternwald Kdybych nebyl muzikantem… Jaroslava Adamová O filmové slávě nesnila Miroslav Horníček Filmová přání a stížnosti Svatopluk Beneš Elegán českého filmu Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák Milan Lasica a Július Satinský Ve společném soužití Marián Labuda Žádný pojašený bavič OLDŘICH NAVRÁTIL NEJRADĚJI BYCH NEDĚLAL NIC Bolek Polívka Jeho Veličenstvo šašek Jana Plodková Hledání pohádkového Řáholce Kryštof Hádek Stále milý kluk

„Milujeme velmi upřímně film. Měli jsme jej rádi mnohem dříve než divadlo a to, co jsme začali dělat na divadle, naučili jsme se jen a jen z filmu.“ Jan Werich byl dle vlastních slov zarputilým kinomolem. Žel, v poválečném čase to nebyla oboustranná láska, u filmu nacházel jen nepatrně příležitostí. Zato nezapomenutelných. A ty jeho filmy, na které se zapomnělo, zase rozhodně patří mezi pozoruhodné – např. ruský film Pád Berlína či Pětadvacátá hodina s Anthony Quinnem. A nelze nepřipomenout zcela výjimečnou filmovou férii Až přijde kocour Vojtěcha Jasného. Renomovaný filmový historik představuje ve své nejnovější knížce Werichovo FILMfárum.

Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? Jakou roli hrála anglická vlajka ve Slavnostech sněženek? Renomovaný filmový historik zve čtenáře na pouť, která je jako milníky značena vyprávěním osobností, které tvoří pomyslný Slavín našeho filmu. Za své mluví jména jako František Vláčil, Elmar Klos, Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, Jana Plodková, Bolek Polívka, Dušan Klein, Julius Satinský, Kryštof Hádek a další.