Jana Tichá

Vranečkova kronika představuje cenný rukopisný pramen přibližující dění na severovýchodní Moravě v průběhu v 18. a 1. poloviny 19. stol. Kroniku začal psát v roce 1725 učitel v Zašové u Valašského Meziříčí Jan Bartoloměj Vranečka, po jeho smrti pokračovali jeho synové a posléze další generace autorů (poslední zápis je datován rokem 1847). Na stránkách kroniky jsou zaznamenány příběhy spojené s úctou k zázračnému obrazu Panně Marii Zašovské, zdejším poutním místem a založením kláštera trinitářů. Vranečkovy zápisy jsou zajímavým příspěvkem k poznání barokní zbožnosti i životní reality obyvatel regionu v rozmezí 150ti let. Edice Vranečkovy kroniky doplněná o letopisné zápisy a popis poutě do Říma dalšího zašovského učitele Františka Demla je opatřena úvodními studiemi, komentáři a poznámkami.

Úchvatné rodinné domy architektů Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře můžete nyní poznat zcela jinak. Jejich autoři vás vezmou na nevšední průzkum svých dosud nerealizovaných staveb. Prohlédnout si je můžete díky vizualizacím, které zpracoval tvůrce digitálních obrazů Stanislav Bažant. Barevné ilustrace doplňují půdorysy a řezy návrhů. Kniha tak otevírá otázku, nad níž se zamýšlí i autorka textu Jana Tichá, co je vlastně už architektonickým dílem a čím se dokonalé vizualizace odlišují od reálných fotografií. Publikace originálním způsobem navazuje na dvě již vydané knihy, v kterých snímky rodinných domů Stempela a Tesaře pořídili přední čeští fotografové Lukáš Jasanský a Filip Šlapal.