Josef Tomeš

Kolektivní dílo historiků z České republiky, Slovenska a Rakouska spojuje odborný fundament s popularizačním přístupem. V úvodní studii zachycuje vývoj parlamentarismu v českých zemích v posledních sto padesáti letech. Poté formou životopisných medailonů představuje všechny předsedy jednotlivých českých a československých zákonodárných sborů. Texty jsou doplněny portréty uvedených osobností i dalšími obrazovými přílohami. Kniha předznamenává dlouhodobý ediční úkol naší historiografie – biografický slovník všech členů českých a československých parlamentů.

T. G. Masaryk a Viktor Dyk zosobňovali odlišnou reflexi české národní identity, češství – a z toho plynoucí rozdílný koncept národní ideologie a politiky. Masarykovo češství bylo pevně provázáno s duchovně fundovanými humanitními hodnotami, se sociálním reformismem, s kulturním internacionalismem, s otevřeností vůči Evropě a světu a vstřícným přístupem k sousedním národům, v nichž chtělo více než latentní nepřátele spatřovat potenciální partnery a spolupracovníky na společném díle. Dykovo češství bylo obranné a bojovné, více opřené o domácí tradice, obráželo stálé obavy z ohrožení, především ze strany Němců, vůči nimž si zachovávalo nedůvěřivý, skeptický odstup, ale i z vlastních řad, v důsledku nedostatečnosti národního společenství pro výši jeho úkolu…. Oba byli přitom velmi kritičtí k vlastnímu národu a postulovali mu náročný program, poslání a mravní imperativ. Studie, jež vychází ve druhém, doplněném vydání, poprvé synteticky zachycuje vývoj vztahu Viktora Dyka a T. G. Masaryka v průběhu první třetiny 20. Století a srovnává různá pojetí češství, české a československé státnosti, jež se v něm střetala.

Česká strana státoprávně pokroková představuje v mnohém jedinečný subjekt české politiky posledních let před první světovou válkou i následující dramatické doby válečné. Přestože nepatřila k velkým a vlivným stranám, výrazně se uplatňovala na dobové politické scéně, kde většinou hrála roli solitéra, reprezentována četnými vyhraněnými individualitami. Působila pouze deset let, z toho šest let ve standardních mírových poměrech, ale v období převratných historických událostí a zkoušek, v němž se opakovaně zásadním způsobem projevila, a tím se charakteristicky zapsala do českých dějin 20. století.

Memoárová kniha českého národně socialistického politika a novináře Jóži Davida (18841968) evokuje jeho prožitky z dramatického a tragicky osudového desetiletí 19381948, kdy byl přímým účastníkem a často i spoluaktérem převratných historických dějů, politických a společenských procesů. Ve svých vzpomínkách zpřítomňuje čtenáři soumračné období pomnichovské druhé republiky, prostředí formujícího se domácího odboje na počátku německé okupace, činnost československé odbojové expozitury v Jugoslávii v letech 19391941 a v Palestině v roce 1941, nebezpečnou plavbu z Egypta do Anglie podél celé Afriky na přelomu let 19411942, každodenní život a činnost československých exulantů ve válečném Londýně, stále ohrožovaném německými nálety, a posléze zákulisí boje demokratických politických sil s komunisty v prvních poválečných letech, vrcholícího únorovým převratem roku 1948 a nastolením totalitního režimu v Československu. Vedle autentického svědectví podává i vlastní hodnocení historických událostí a lidí uprostřed nich, přičemž často konfrontuje své bezprostřední dobové dojmy a názory s postoji, k nimž dospěl s odstupem let. A jako přesvědčený demokratický socialista tvrdě kritizuje politiku československých komunistů a jimi nastolenou poúnorovou diktaturu.

Sborník z konference k sedmdesátému výročí úmrtí Viktora Dyka. K sedmdesátému výročí básníkovy smrti uspořádala Společnost Viktora Dyka 11. května 2001 v pražském Národním muzeu vědeckou konferenci, na níž se historikové a literární vědci zabývali stěžejními momenty a problémy Dykova života, díla, publicistické a politické činnosti: Robert Kvaček se zamyslil nad formováním básníkova uměleckého a ideového profilu v atmosféře devadesátých let 19. století, Jaroslava Honcová podrobně zachytila genealogii Dykova rodu, Jiří Brabec a Jaroslav Med rozebrali a zhodnotili Dykovo literární dílo, Josef Tomeš a Martin Kučera připomněli jeho politické a novinářské působení, úzce spjaté s českými národními zápasy první třetiny 20. století, Vratislav Šťovíček, Josef Tomeš a Michal M. Jakl nastínili básníkovy vztahy k rodnému Mělnicku, ku Praze, ke Krkonošům a Podkrkonoší a jejich reflexi v Dykově literární tvorbě... Jednotlivé příspěvky, pronesené na této konferenci, vycházejí nyní v poněkud upravené podobě v knižním sborníku, doplněny o vybrané básně Viktora Dyka, málo známé fotografie z jeho pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a Bibliografii Viktora Dyka a prací o něm od roku 1990.

Kolektivní dílo historiků z České republiky, Slovenska a Rakouska spojuje odborný fundament s popularizačním přístupem. V úvodní studii zachycuje vývoj parlamentarismu v českých zemích v posledních sto padesáti letech. Poté formou životopisných medailonů představuje všechny předsedy jednotlivých českých a československých zákonodárných sborů. Texty jsou doplněny portréty uvedených osobností i dalšími obrazovými přílohami. Kniha předznamenává dlouhodobý ediční úkol naší historiografie – biografický slovník všech členů českých a československých parlamentů.

Sborník z konference k sedmdesátému výročí úmrtí Viktora Dyka. K sedmdesátému výročí básníkovy smrti uspořádala Společnost Viktora Dyka 11. května 2001 v pražském Národním muzeu vědeckou konferenci, na níž se historikové a literární vědci zabývali stěžejními momenty a problémy Dykova života, díla, publicistické a politické činnosti: Robert Kvaček se zamyslil nad formováním básníkova uměleckého a ideového profilu v atmosféře devadesátých let 19. století, Jaroslava Honcová podrobně zachytila genealogii Dykova rodu, Jiří Brabec a Jaroslav Med rozebrali a zhodnotili Dykovo literární dílo, Josef Tomeš a Martin Kučera připomněli jeho politické a novinářské působení, úzce spjaté s českými národními zápasy první třetiny 20. století, Vratislav Šťovíček, Josef Tomeš a Michal M. Jakl nastínili básníkovy vztahy k rodnému Mělnicku, ku Praze, ke Krkonošům a Podkrkonoší a jejich reflexi v Dykově literární tvorbě... Jednotlivé příspěvky, pronesené na této konferenci, vycházejí nyní v poněkud upravené podobě v knižním sborníku, doplněny o vybrané básně Viktora Dyka, málo známé fotografie z jeho pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a Bibliografii Viktora Dyka a prací o něm od roku 1990.