Vladimír Tomšík

Anotácia (CZE) Nová kniha Ekonomie a zdravý rozum autora - viceguvernéra České národní banky - Vladimíra Tomšíka, s předmluvou prezidenta republiky Václava Klause, je pohledem ekonoma na často nepříliš racionální debatu nejenom o ekonomických tématech současné společnosti. Kniha obsahuje pět ekonomických studií a kromě toho přináší také vyjádření a odpovědi na palčivé otázky a problémy dnešní ekonomie jako společenské vědy. Zdůrazňuje potřebu návratu k tržním principům, zamýšlí se nad současnou ekonomickou krizí, která naplno vypukla v závěru roku 2008, přináší ekonomická fakta české energetiky a přírodních zdrojů a kromě jiného popisuje a vysvětluje řadu nových ekonomických jevů.

Centrum pro ekonomiku a politiku vydává svůj jubilejní stý sborník v němž se věnuje Bankovní unii. Část A přináší texty ze semináře "Bankovní unie - morální hazard evropských rozměrů?" z 29. října 2012. Viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík argumentuje, že ani v případě bankovní unie neplatí, že jedna velikost padne všem stejně. Investiční stratég Raiffeisenbank Aleš Michl varuje, že Evropě hrozí v důsledku centralizačních tendencí ztracená dekáda po vzoru Japonska. Poradkyně prezidenta republiky Stanislava Janáčková považuje bankovní unii za nebezpečný, nepromyšlený experiment. V části B uveřejňujeme text ze semináře "The Eurozone Sovereign Debt Crisis: A Way Forward" z 26. června 2012, na němž výkonný ředitel Institutu pro mezinárodní finance ve Washingtonu Charles Dallara ukazoval vážnost dluhové krize eurozóny a navrhoval "americké" řešení - plné politické sjednocení Evropy. Část C tradičně přináší různé doplňkové texty. Předseda vlády České republiky Petr Nečas vysvětluje, proč "eurostát" není receptem. Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl vyvrací tři mýty ohledně bankovní unie. Poslanec Evropského parlamentu Ivo Strejček vykládá bankovní unii jako federalizační projekt s neblahými důsledky. Ředitel pro strategii společnosti Partners Pavel Kohout nabízí poučení z krizového vývoje eurozóny. Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš ukazuje, že bankovní unie je vynucený krok do neznáma. Šéfredaktor časopisu Euro Pavel Páral vykládá bankovní unii jako podraz bruselských úředníků. Ekonom a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach označuje bankovní unii za finančního Leviathana. Hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora vysvětluje, proč už eurozóna dávno není atraktivní nevěstou. Editor amerického časopisu National Affairs Yuval Levin vyzývá, abychom znovu přišli s argumenty ve prospěch kapitalismu. Profesor financí VŠE Jaroslav Daňhel argumentuje, že pro relativně zdravý český bankovní trh by přijetí tohoto projektu znamenalo významné narušení stability a zvýšení možnosti přenosu nákazy do českých bank. Podle ředitele Prague Twenty Lukáše Kovandy bankovní unie zesílí tenze v rámci EU. Tomáš Munzi z Národohospodářské fakulty VŠE označuje bankovní unii za typické evropské neřešení věcí. Analytička Lidových novin Lenka Zlámalová ukazuje, že se datum 13. prosince 2012, kdy se v Bruselu o bankovní unii jednalo, zapíše do historie jako začátek kolektivizace soukromých dluhů.

Kniha vznikla u příležitosti významného jubilea, stého výročí existence naší národní měny. Byla sepsána kolektivem expertů České národní banky pod vedením viceguvernéra profesora Vladimíra Tomšíka. Publikace se zabývá historií měnové politiky naší centrální či dle staršího pojmosloví cedulové banky, popisuje její institucionální vývoj i bankovky, které v průběhu času emitovala. Pokrývá přitom období od vzniku samostatného československého státu v říjnu 1918 a návazně jeho měny v únoru 1919 až do současnosti. Vzhledem k historickým peripetiím se část popisovaného vývoje týká společného československého státu, část okupovaného protektorátního území a část samostatné České republiky, a právě proto byl pro publikaci zvolen název 100 let česko-slovenské koruny. Ten má odrazit skutečnost, že původně společná československá měna byla dočasně rozdělena v letech 19391945, a poté znovu již natrvalo od roku 1993. Od té doby se pak měny obou nástupnických států ubíraly vlastními cestami, česká koruna až do současnosti, slovenská pouze do svého nahrazení jednotnou evropskou měnou v roce 2009.