Filip Topol

Novela předního představitele nejmladší generace českého undergroundu 80. let 20. století. Rané dílko bývalého zpěváka a pianisty, vedoucího kultovní skupiny Psí vojáci. Autobiografický deník Mně 13 je bezprostředním záznamem o světě a životě tak, jak je vnímal a prociťoval autor ve svých třinácti letech. Setkávání s přáteli, zkušenost s alkoholem, první umělecké pokusy, vnímání společenského marasmu konce 70. let a vstup mezi undergroundové umělce.

Krátká novela o tom, že během putování po Zemi můžeme potkat sami sebe. Kniha získala cenu nadace Český literární fond za nejlepší prozaické dílo roku 1999.

Souhrnné vydání tří novel první z nich nese podtitul uložené v láhvi a vylovené v Severním moři finskými rybáři 20. února 2001 . Druhá je příběhem o tom, že během putování po Zemi můžete potkat sami sebe. Knížce byla udělena Nadací Český literární fond cena za nejlepší prozaické dílo roku 1999. Třetí je autorovo rané prozaické dílo.

Tři povídky Filipa Topola z osmdesátých let. Autobiografický hrdina v trojici povídek Filipa Topola je klímovským štvancem týraným vzpomínkami a přízraky, které mu ztělesňují triádu neodbytných vášní: klasickou hudbu, osudovou ženu a démona jménem Alkohol. Svými pokusy vzdorovat jejich magickým atakům, nemilosrdně rozrušujícím hranice mezi realitou a fikcí, dosahuje protagonista pokaždé jenom zdánlivé úlevy. Kniha je doplněna později napsanou povídkou Zápisky milencovy.

Předkládaný svazek shromažďuje několik esejů o české literatuře vzniklých za posledních 40 let. Střídají se v něm stati o jezuitské próze 17. století a Komenském, o české avantgardě, vždy nazírané v kontextu ostatních evropských avantgard oněch let, o Holanově tvorbě zkoumané z neobvyklého hlediska tematického (dopisy, pohlednice, telegramy…), či o několika Hrabalových románech ze sedmdesátých let, až po angažovanější kritické příspěvky zaměřené na současné dění, jejichž cílem je objasnit jak tajemná léta v činnosti M. Kundery, tak neutěšený stav bohemistiky v Itálii a (v důsledku toho) i velmi nekvalitní literární překlady z češtiny. V knize se prolínají – tak jak by se podle autora mela pěstovat zdravá literární kritika – podrobnější rozbory s volnějšími divagacemi, dlouhodobé vyhlídky i detailní záběry, zapomenuté postavy (jako pražský Nemec Paul Adler a jeho krátký román Totiž) i přední osobnosti jako Komenský a jeho Labyrint světa, K. Teige nebo V. Nezval (a jeho půvabná Valerie a týden divů). Především však v knize mají neustále svrchovanou převahu rozkoš z textů (i těch třeba druhořadých a pozapomenutých), okouzlení básnickým slovem a ony pozemské vášně, jež tolik fascinovaly avantgardní generaci meziválečnou: koláž, film, tradice černého románu, manekýny, „rozmnožený“ obraz ženy, Fantômas…

Výbor z nejúspěšnějších autorových písňových textů. Žiletky, Černý sedlo, Chce se mi spát, Kilián Nedory, Russian mystic pop op. IV. a řada dalších. Doslov Jaroslav Riedel a Vratislav Brabenec. Foto Karel Šuster.