Miloš Tuháček

Kniha jako jediná na trhu poskytne ucelený právní návod, jak správně vykonávat státní správu na úseku ochrany dřevin. Jde o nejfrekventovanější agendu v oblasti ochrany přírody, se kterou se potýkají i nejmenší obecní úřady a která nezřídka vede až k soudním sporům. Seznámíte se s obecnou ochranou veškeré mimolesní zeleně a zvláštní ochranou památných stromů a stromů náležejících ke zvláště chráněným druhům rostlin. Publikace také přináší ucelené informace o ochraně lesních porostů, obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin a uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Vysvětlí i právně nejobtížnější vztahy obecné ochrany dřevin obsažené v zákoně o ochraně přírody a krajiny k jiným právním předpisům práva veřejného i soukromého (občanský zákoník).

Praktický komentář k zákonu č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, seznamuje pomocí příkladů především neprávníky s postupy zpřístupňování informací o životním prostředí. Součástí komentáře jsou i vzory, které budou především v praxi čtenářům nápomocné. S ochranou životního prostředí je úzce spjato základní ústavní právo na informace o životním prostředí, které je zaručeno Listinou základní práv a svobod. Komentář při své práci využijí nejen zaměstnanci úřadů a organizací zabývajících se ochranou životního prostředí, ale i všichni, kteří se zajímají o ochranu přírody a krajiny, resp. životního prostředí jako takového a chtějí být informování o aktuálním stavu. Autoři v knize zohlednili i unijní (směrnice 2003/4/ES o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí) a mezinárodní (Aarhuská úmluva) předpisy. Komentář je dalším dílem dvojice zkušených autorů dr. Jitky Jelínkové a dr. Miloše Tuháčka, kteří se dlouhodobě věnují oblasti svobodného přístupu k informací.

Zákon o svobodném přístupu k informacím patří k základním právním předpisům, které v rámci své činnosti užívají státní orgány, orgány územních samosprávných celků a další veřejné instituce, které se v nějaké míře podílejí na veřejné správě či hospodaří s veřejnými prostředky. Komentář je psán jasným a srozumitelným jazykem a díky příkladům a případům z praxe je dostatečně srozumitelný i pro neprávníky. Součástí komentáře je i nejaktuálnější judikatura v oblasti poskytování informací. Autoři komentáře věnují zvláštní pozornost obcím a pasivnímu poskytování informací na žádost, ale i aktivnímu poskytování informací zveřejněním. Komentář se věnuje i významné novele, která byla provedena částí patnáctou zákona č. 111/2019 Sb. Významných změn ve 2. vydání komentáře logicky doznal zejména výklad k poskytování, resp. ochraně osobních údajů v souvislosti s GDPR a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Zcela nová je úprava procesních nástrojů ke zvýšení efektivnosti vyřizování žádostí o informace a vymahatelnosti práva na informace, zejména zavedení tzv. informačního příkazu. Pro potřeby praxe byly do 2. vydání komentáře doplněny četné vzory úkonů povinných subjektů a jejich nadřízených orgánů, včetně zapracování nového institutu informačního příkazu. Autoři – dr. Jitka Jelínková a dr. Miloš Tuháček – se mimo jiné i věnují vzdělávání a lektorské činnosti v oblasti poskytování informací a jsou rovněž zkušenými autory publikací z oblasti práva životního prostředí.

Praktický komentář k zákonu č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, seznamuje pomocí příkladů především neprávníky s postupy zpřístupňování informací o životním prostředí. Součástí komentáře jsou i vzory, které budou především v praxi čtenářům nápomocné. S ochranou životního prostředí je úzce spjato základní ústavní právo na informace o životním prostředí, které je zaručeno Listinou základní práv a svobod. Komentář při své práci využijí nejen zaměstnanci úřadů a organizací zabývajících se ochranou životního prostředí, ale i všichni, kteří se zajímají o ochranu přírody a krajiny, resp. životního prostředí jako takového a chtějí být informování o aktuálním stavu. Autoři v knize zohlednili i unijní (směrnice 2003/4/ES  o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí) a mezinárodní (Aarhuská úmluva) předpisy. Komentář je dalším dílem dvojice zkušených autorů dr. Jitky Jelínkové a dr. Miloše Tuháčka, kteří se dlouhodobě věnují oblasti svobodného přístupu k informací.

Třetí vydání úspěšného praktického komentáře k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, reaguje na „velkou“ novelu č. 241/2022 Sb. Kromě zapracování požadavků směrnice o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru přinesla novela i řadu významných změn reagujících na problémy dosavadní praxe. Stejně jako předchozí vydání obsahu kniha praktické příklady a užitečné vzory. Sami autoři říkají, že „účelem praktického komentáře je být opravdu praktickým pomocníkem, který je svým rozsahem i způsobem výkladu ,stravitelný‘ pro běžnou praxi povinných subjektů. Zvláštní pozornost je přitom věnována obcím jako povinným subjektům, a to jak pokud jde o tzv. pasivní poskytování informací (na žádost), tak aktivní poskytování informací zveřejněním, včetně dobrovolného zveřejňování.“

Jednotné environmentální stanovisko představuje jednotný podklad pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona a pro řízení navazující na proces posouzení vlivů na životní prostředí, a to k vyhodnocení vlivů záměru na vybrané složky životního prostředí a na životní prostředí jako celek. Integruje vyjádření, závazná stanoviska (ve „složkových“ předpisech práva životního prostředí označovaná i jako souhlasy, stanoviska apod.), ale i některá správní rozhodnutí vydávaná podle složkových právních předpisů v oblasti životního prostředí. Praktický komentář k zákonu o jednotném environmentálním stanovisku: - přináší výklad zákona praktickou formou s příklady pro snadnější pochopení nového předpisu; - komentuje kompletní změnový zákon č. 149/2023 Sb., který je nedílnou součástí výkladu institutu jednotného environmentálního stanoviska; - propojuje procesní předpis s předpisy hmotněprávními; - svou věcností cílí především na čtenáře bez právního vzdělání. Praktický komentář je určen jak úředníkům na obcích a další odborné veřejnosti, tak i laické veřejnosti, která má o danou problematiku zájem.