Jaromír Typlt

Z různých představ které se v češtině vážou na slovo „stisk" si v nové knížce Jaromíra Typlta (1973) připomeneme asi hlavně ty zneklidňující: okamžik sevření násilného znehybnění který se někdy mění v dlouhodobý stav nepochopitelně bezvýchodnou situaci uvěznění nebo zajetí. Připomene se nám že zatím poslední autorova knížka „že ne zas až" (2003 spoluautorem byl grafik Jan Měřička) byla věnována výslovně tématu pastí a nastražených mechanismů. Texty ze Stisku vznikaly v průběhu patnácti let od roku 1993 a často prošly mnoha různými verzemi. Jsou psány veršem (Zajetí Víčka) i prózou (V tu ránu Michal přes noc) ale nejtypičtější je pro ně asi pomezí kde se mimo jiné zvýrazňuje i grafická kompozice (Omamneto Kabinou vzhůru). Část textů byla původně zveřejněna ve formě výtvarných bibliofilií. Stisk graficky upravil Jan Čumlivski.

Může se natáčení filmu o alchymii stát cestou k zasvěcení? Michal a Měšek, dvě hlavní postavy příběhu, se navzájem zkoušejí v rolích herce a režiséra, které by zároveň mohly být rolemi učedníka a mistra. Do poslední chvíle se ovšem nedá rozhodnout, jestli mezi nimi něco platí doopravdy, nebo je všechno jen nastraženou pastí, do níž se chytá ten důvěřivější. Literární předloha k audioknize vznikala v letech 1995-2007.

Kniha přináší jedinečný soubor barevných snímků Zívrových plastik z veřejných i soukromých sbírek a neopomíjií ani nedochované práce. Kapitoly o jednotlivých tvůrčích údobích jsou oživeny množstvím citací z povětšinou dosud nezveřejněných umělcových deníků. Důležitou součástí je komentovaný soupis autorova sochařského díla. LADISLAV ZÍVR (1909 Nová Paka –1980 Ždírec u Staré Paky - po celý život usiloval o jednoduchost a plnost tvarů, ale tento svůj ideál, převzatý i z rodové hrnčířské tradice, zároveň od počátku prověřoval nejrůznějšími zatěžkávacími zkouškami. Důkazem je celý Zívrův komplikovaný vývoj od pozdního kubismu přes surrealismus, gutfreundovský civilismus, symbolicky laděný spiritualismus a tvorbu v duchu Skupiny 42 až k imaginativní plastice. Sochař se tu různými cestami snažil proniknout k tomu, co dosud zůstávalo skryté, a doufal, že umění tak může doplnit objevy novodobé vědy.

Z různých představ které se v češtině vážou na slovo „stisk" si v nové knížce Jaromíra Typlta (1973) připomeneme asi hlavně ty zneklidňující: okamžik sevření násilného znehybnění který se někdy mění v dlouhodobý stav nepochopitelně bezvýchodnou situaci uvěznění nebo zajetí. Připomene se nám že zatím poslední autorova knížka „že ne zas až" (2003 spoluautorem byl grafik Jan Měřička) byla věnována výslovně tématu pastí a nastražených mechanismů. Texty ze Stisku vznikaly v průběhu patnácti let od roku 1993 a často prošly mnoha různými verzemi. Jsou psány veršem (Zajetí Víčka) i prózou (V tu ránu Michal přes noc) ale nejtypičtější je pro ně asi pomezí kde se mimo jiné zvýrazňuje i grafická kompozice (Omamneto Kabinou vzhůru). Část textů byla původně zveřejněna ve formě výtvarných bibliofilií. Stisk graficky upravil Jan Čumlivski.