Gábor Vaszary

Román Monpti (1934) o chudém maďarském mladíkovi, který se v Paříži protlouká bez peněz, shání jakékoliv zaměstnání a také nějakou spřízněnou duši, hlavně dívčí, se už v době svého vzniku stal celosvětovým bestsellerem. O tom svědčí nejenom miliony prodaných výtisků po celé Evropě a Spojených státech, ale také kavárny, obchody, a dokonce auto, které nesly pojmenování právě po hlavním hrdinovi zábavného, mistrovsky napsaného a také dojemného příběhu. Zápletka knihy je založena na vztahu Monptiho a mladé Francouzky Anne-Claire, která si neustále vymýšlí, lže a svému příteli se nechce za žádnou cenu oddat. Jejich vztah má daleko k idylce, naopak je plný protikladů, z nichž nejzásadnější je rozdíl mezi bezstarostností umělecky založeného Maďara a pragmatickým postojem mladé pařížské dívky. Od toho se odvíjí množství nedorozumění a komických i tragikomických situací. Tajemství románu nespočívá tolik v příběhu samotném, ale spíše v autorově zpracování a pojetí. Vyprávění se odvíjí v lehkém tónu, je plné trapasů, sebeironie a vtipné nadsázky, ale není povrchní, a jak čtenář postupně zjistí, má v sobě i vážnější polohy. Román vychází jako 5. svazek edice Pozdní sběr, celkově již ve třetím vydání; poprvé vyšel česky v roce 1938, později v roce 1973 v nakladatelství Melantrich. Roku 1957 byla natočena adaptace románu v hlavní roli s Romy Schneiderovou a Horstem Buchholzem pod názvem Miláček z Paříže.

Egy fiatalember ül a Szajna-parton. Egy gyönyörű, titokzatos lány sietős léptekkel tűnik el a párizsi estében. A fiatalember, Vaszary János - a későbbi ünnepelt író, színházigazgató, Muráti Lili férje, és Vaszary Gábor testvére - itt még csak egy álmokkal és vágyakkal teli, szegény, éhező, és szerelmes magyar fiú. A Szajna-parti kaland irodalmunk egyik legsikeresebb regénye, tele friss humorral, szerelemmel, világfájdalommal, és boldogsággal. Egy kis párizsi szálloda, egy lobogó szerelem, csontig hatoló éhezés, kalandok, minden hájjal megkent magyar tengerész, svéd vendégmunkás, menekült orosz herceg és egyéb nemzetközi szélhámosok. A háttérben pedig a Szajna-part, ahol minden kezdődik és végződik. Ha vannak könyvek, amelyek örök és maradandó kísérői életünknek éppúgy, mint Párizs és a szerelem, akkor Vaszary János Szajna-parti kalandja ilyen.

Román Monpti (1934) o chudém maďarském mladíkovi, který se v Paříži protlouká bez peněz, shání jakékoliv zaměstnání a také nějakou spřízněnou duši, hlavně dívčí, se už v době svého vzniku stal celosvětovým bestsellerem. O tom svědčí nejenom miliony prodaných výtisků po celé Evropě a Spojených státech, ale také kavárny, obchody, a dokonce auto, které nesly pojmenování právě po hlavním hrdinovi zábavného, mistrovsky napsaného a také dojemného příběhu. Zápletka knihy je založena na vztahu Monptiho a mladé Francouzky Anne-Claire, která si neustále vymýšlí, lže a svému příteli se nechce za žádnou cenu oddat. Jejich vztah má daleko k idylce, naopak je plný protikladů, z nichž nejzásadnější je rozdíl mezi bezstarostností umělecky založeného Maďara a pragmatickým postojem mladé pařížské dívky. Od toho se odvíjí množství nedorozumění a komických i tragikomických situací. Tajemství románu nespočívá tolik v příběhu samotném, ale spíše v autorově zpracování a pojetí. Vyprávění se odvíjí v lehkém tónu, je plné trapasů, sebeironie a vtipné nadsázky, ale není povrchní, a jak čtenář postupně zjistí, má v sobě i vážnější polohy. Román vychází jako 5. svazek edice Pozdní sběr, celkově již ve třetím vydání; poprvé vyšel česky v roce 1938, později v roce 1973 v nakladatelství Melantrich. Roku 1957 byla natočena adaptace románu v hlavní roli s Romy Schneiderovou a Horstem Buchholzem pod názvem Miláček z Paříže.