Martin Veselý

Monografie mapuje průběh letecké války nad severozápadní částí odtrženého československého pohraničí. Autor v jednotlivých kapitolách přibližuje na podkladě archivních a dalších materiálů aktivitu spojenců, rezistenci luftwaffe, osudy letců obou stran a vývoj letecké války nad danou oblastí.

Monografie se věnuje otázkám vlivu a dopadu bombardovací ofenzivy britského a později amerického letectva proti nacistickému Německu na dění v sudetské župě. Přestože k prvnímu vážnému náletu na sudetskou župu došlo až na jaře 1944, zprostředkovaně se zde letecká válka projevila již na konci roku 1940. Tehdy župa přijala první tisíce říšských dětí z ohrožených oblastí "staré Říše". Byl to první krok k tomu, aby se župa stala tzv. přijímací župou, kam se v letech 1942-1945 přemístily stovky zbrojních závodů a přijížděly sem desetitisíce vybombardovaných nebo evakuovaných říšských Němců. Jak však byla sudetská župa, kterou její představitelé označovali jako "protiletecký kryt Říše", připravena na leteckou válku? Jakým způsobem se zde vybudoval systém říšské protiletecké ochrany a jak fungoval? Co znamenal pro sudetskou župu fakt, že se stala přijímací župou a jak se vyrovnávala s množstvím problémů a komplikací, které to s sebou neslo? Jak zde probíhala letecká válka a jak se promítla do posledního roku existence župy? Jakým způsobem přistupovali sudetští obyvatelé k protiletecké ochraně a jak se letecká válka promítla do jejich postojů a nálady? To jsou jen některé z otázek, na něž se zaměřil autor knihy, jenž nahlíží na historii Říšské župy Sudety z jiného pohledu, než doposud publikované práce.

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako ostrov pozitivní deviace za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Pivo patří k Česku a jeho obyvatelům od nepaměti. Tvoří nedělitelnou součást jeho historie, kultury a identity, čemuž však úplně neodpovídá stav bádání a znalosti, které o tomto fenoménu máme. A to navzdory rostoucímu počtu titulů odborné literatury. I proto se v Ústí nad Labem na konferenci Orosené dějiny sešli historici, aby zhodnotili stav výzkumu, přednesli své příspěvky a zejména diskutovali o pivu a jeho úloze nejen v dějinách, ale i v současnosti. Konference se tak stala základem pro stejnojmennou kolektivní monografii, v níž čtenář nalezne kapitoly týkající se konzumace alkoholu obecně, pivovarnictví a pivovarů, boji proti alkoholismu, antisemitismu v konkurenčním boji pivovarů, trampingu, pohledů do zahraničí i pivní každodennosti v časovém horizontu od středověku až do současnosti. Nechybí ani kapitola týkající se nejznámější tváře z pivních etiket, železničáře Victora Cibicha. Orosené dějiny jsou mozaikou témat ukazujících, jak široké a zajímavé je bádání o pivu a jaké souvislosti může mít.

Monografie ve 14 tematických kapitolách přibližuje zájemcům o historii i poučeným čtenářům to nejpodstatnější z vývoje let 1938-1946 na území dnešního Ústeckého kraje s důrazem na oblast, která byla součástí Říšské župy Sudety. Mimo vzniku a charakteristiky sudetské župy se autor věnuje otázkám každodennosti, životu na hranici mezi župou, resp. nacistickým Německem a Protektorátem Čechy a Morava, válečným zajatcům, problematice odporu a odboje, nebo vzniku a existenci pobočných koncentračních táborů. Důraz klade na poslední válečný rok, kdy se župa stala terčem spojeneckých náletů a prožila exodus statisíců uprchlíků z východních částí hroutící se Říše, ale přesto deklarovala odhodlání bojovat až do samotného konce. Závěrečné kapitoly jsou věnovány osvobození, následnému období tzv. divokého odsunu a záležitostem organizovaného odsunu sudetských Němců a osidlování pohraničí. Autor ke svému záměru podat ucelený obraz tohoto nelehkého a dynamického období využil více jak 300 dobových fotografií a archivních dokumentů, z nichž mnohé byly publikovány vůbec poprvé.

Monografie se věnuje otázkám vlivu a dopadu bombardovací ofenzivy britského a později amerického letectva proti nacistickému Německu na dění v sudetské župě. Přestože k prvnímu vážnému náletu na sudetskou župu došlo až na jaře 1944, zprostředkovaně se zde letecká válka projevila již na konci roku 1940. Tehdy župa přijala první tisíce říšských dětí z ohrožených oblastí "staré Říše". Byl to první krok k tomu, aby se župa stala tzv. přijímací župou, kam se v letech 1942-1945 přemístily stovky zbrojních závodů a přijížděly sem desetitisíce vybombardovaných nebo evakuovaných říšských Němců. Jak však byla sudetská župa, kterou její představitelé označovali jako "protiletecký kryt Říše", připravena na leteckou válku? Jakým způsobem se zde vybudoval systém říšské protiletecké ochrany a jak fungoval? Co znamenal pro sudetskou župu fakt, že se stala přijímací župou a jak se vyrovnávala s množstvím problémů a komplikací, které to s sebou neslo? Jak zde probíhala letecká válka a jak se promítla do posledního roku existence župy? Jakým způsobem přistupovali sudetští obyvatelé k protiletecké ochraně a jak se letecká válka promítla do jejich postojů a nálady? To jsou jen některé z otázek, na něž se zaměřil autor knihy, jenž nahlíží na historii Říšské župy Sudety z jiného pohledu, než doposud publikované práce.