Petr Vizina

Třicet velkoformátových portrétů umělců narozených před rokem 1945 od fotografa Hynka Glose. Třicítka rozhovorů s lidmi, kteří jsou živou pamětí tuzemského vizuálního umění (Stanislav Kolíbal, Theodor Pištěk, Adéla Matasová, Jan Švankmajer…), třicet svědectví o umanutosti, tvrdohlavosti i noblese. Hynek Glos (*1973), fotograf Dejvického divadla, člen redakcí MF Dnes, Lidových novin a týdeníku Euro. Několikanásobný držitel ocenění v soutěži Czech Press Photo za reportážní fotografie z tuzemska i ze zahraničí (Kuba, Rusko, Ukrajina, Rumunsko, Venezuela, Egypt). Petr Vizina (*1967), novinář, člen redakcí Lidových novin, Hospodářských novin, reportér České televize. Jako autor rozhovorů a recenzí publikoval v týdenících Respekt, Reflex, je autorem glos a úvah pro Český rozhlas.

Příběh jedné z posledních žijících pamětnic Osvětimi, která po válce odešla do Velké Británie, kde absolvovala psychoterapeutický výcvik u Anny Freudové a celý profesní život se věnovala dětské psychiatrii. Kniha postupuje chronologicky od Lydiina dětství stráveného v předválečné Ostravě přes neúspěšný pokus o útěk do Polska, pobyt v Terezíně, v koncentračním táboře Osvětim, osvobození a odchod do Británie.

Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny. Muzikantka, kněz, malíř, překladatelka, básník, ekolog, filosofka, opat zenového kláštera a řádová sestra, ti všichni zde hovoří o tom, o čem se nejprve musí dlouho mlčet – a to může být trauma i tajemství, skutečnost před slovy i za nimi. Jaké to je, když člověk hledá sám sebe a najde něco daleko víc? Devět rozhovorů o vnitřním životě, devět příběhů o tom, na co jsme zapomněli, devět svědectví o znameních neznámého mezi námi.

Výtvarník a sochař Krištof Kintera patří mezi naše nejznámější a nejúspěšnější současné umělce. Jeho sochy, objekty a koláže zobrazují svět kolem nás naprosto originální a současně velmi přístupnou formou. Jak se v průběhu let vyvíjela Kinterova tvorba a co všechno ji ovlivnilo? Rozhovor vedený Petrem Vizinou mapuje nejen dílo a osudy nekonvenčního výtvarníka, ale také vývoj české umělecké scény od 90. let až po současnost.

Shina — Petr Vacík — Jan Pražan — Markéta Crowe — Adam Borzič — Jiří Zemánek — Alice Koubová — Jiří Hazlbauer — Denisa Červenková Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny. Muzikantka, kněz, malíř, překladatelka, básník, ekolog, filosofka, opat zenového kláštera a řádová sestra, ti všichni zde hovoří o tom, o čem se nejprve musí dlouho mlčet – a to může být trauma i tajemství, skutečnost před slovy i za nimi. Jaké to je, když člověk hledá sám sebe a najde něco daleko víc? Devět rozhovorů o vnitřním životě, devět příběhů o tom, na co jsme zapomněli, devět svědectví o znameních neznámého mezi námi.

Jak a v čem se proměnil prostor svobody v naší zemi v uplynulých třiceti letech? V jakém stavu se nachází svoboda jak společenská, tak osobní? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi veřejného života předkládá reflexi „prostoru svobody“ v současné české společnosti. Všichni účastníci rozhovorů mají blízký vztah k procesu demokratizace našeho státu, někteří se na něm přímo podíleli. Disidenti a politici Luboš Dobrovský a Petr Pithart a novinář a spisovatel Aleš Palán patřili k signatářům Charty 77. Ústavní právník Jan Kysela zastupuje novou generaci nekomunistických právníků, jako odborník a pedagog se zasazuje o dodržování ústavy a ústavních zvyklostí. Profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš se zaměřuje na dějiny a politiku střední a východní Evropy 20. století. Šimon Pánek, spoluzakladatel humanitární organizace Člověk v tísni, byl coby studentský aktivista během sametové revoluce vůdcem několika stávek proti režimu. Politický komentátor Jiří Pehe pracoval jako ředitel Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla a ve svých textech se dlouhodobě zaměřuje na politický vývoj ve střední Evropě. Spisovatel Mark Slouka zachytil příběhy českých politických emigrantů, k nimž náležel i jeho otec, novinář a politolog Zdenek Slouka. Americký historik Timothy Snyder je autorem knih Krvavé země a Černá zem, věnovaných stalinskému i nacistickému teroru ve východoevropských zemích. Dokumentaristka Olga Sommerová v řadě svých filmů mapuje léta politické perzekuce. Přírodovědec a kněz Marek Orko Vácha se specializuje na otázky lékařské a environmentální etiky, píše knihy o morálce, víře, svobodě jednotlivce i společnosti. Michael Žantovský patřil k zakládajícím členům Občanského fóra, působil jako poradce prezidenta Václava Havla a dnes je ředitelem Knihovny Václava Havla. Rozhovory vznikly u příležitosti 30. výročí listopadových událostí roku 1989 a založení nakladatelství PROSTOR. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina.

Příběh jedné z posledních žijících pamětnic Osvětimi, která po válce odešla do Velké Británie, kde absolvovala psychoterapeutický výcvik u Anny Freudové a celý profesní život se věnovala dětské psychiatrii. Kniha postupuje chronologicky od Lydiina dětství stráveného v předválečné Ostravě přes neúspěšný pokus o útěk do Polska, pobyt v Terezíně, v koncentračním táboře Osvětim, osvobození a odchod do Británie.

Krištof Kintera je nejen nadaný výtvarník, ale také zábavný vypravěč, a Petr Vizina vnímavý, poučený tazatel. Jejich rozhovor proto nenásilně a leckdy velice vtipně mapuje Kinterovo dílo a osudy a jejich prostřednictvím i vývoj české umělecké scény od 90. let po dnešek. Kniha Nad očekávání tak nabízí zábavný, srozumitelný, přitom velice promyšlený a originální komentář k modernímu umění, jeho smyslu a hodnotě. Součástí publikace jsou černobílé fotografie nejvýznamnějších Kinterových děl (Public Jukebox, To, Bike to Heaven, Memento mori, Out of Power Tower a další).

Audiokniha Se žlutou hvězdou v prázdném kupé, kterou napsali Lydia Tischlerová, Petr Vizina. Vzpomínky Lydie Tischlerové. Věnováno mojí mamince a dalším šesti milionům těch, kteří zahynuli. Bylo jí necelých 16 let, když stála před nacistou a lékařem Josefem Mengelem v Osvětimi. Rozsudek smrti nad ní sice nevynesl, ale nad mámou ano.