Vladimír Vlasatý

Vyzrálá, uzrálá, dozrálá a zralá prvotina 66letého autora má veškeré vlastnosti nejlepšího archivního vína-poezie. Lehkým perem skicované nikterak lehké zde-bytí; mužný rmut z mlžné pomíjivosti lásek i života až k rovu; pastelově ztišená nostalgie; záhledy zákmitů nezjevných okamžiků, v nichž i vzduch se naježil a věci uvnitř se ve vánku tvého těla zachvěly.Ale pozor! Taky humor — brilantní situační i slovní komika, ironie, sebeironie, delikatesně naivní verše. A sem tam zpod dveří rozverné závany „starého dobrého světa“, kdy vše bývalo tak přehledné a jasné. Než slyšme vzápětí chechtavé pochyby: bylo vskutku?A konečně: kniha tvůrce, jenž předobře ví, jak málo jest nám věděti. A tedy výpověď-svědectví o básníkově Já ve skrznaskrz enigmatickém světě, kde jsou pod podlahou ale další podlahy, což vzbuzuje naději i úzkost. Nebo naopak?