Ondřej Vojtěchovský

Kniha se zabývá vztahy Československa a Jugoslávie v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, kdy v nich vládnoucí socialistické režimy vstoupily do období tzv. pozdního socialismu. Kromě politické roviny kniha sleduje, jak se kontakty mezi oběma socialistickými federacemi odvíjely v širší společenské a kulturní perspektivě. Věnuje se tak fenoménům jako jsou cestování, turismus, pracovní migrace a kulturní výměna. Prostřednictvím analýzy mnohovrstevných vztahů autoři zkoumají vzájemnou reflexi na úrovni vládnoucích elit i širších společenských struktur. Kniha názorně ukazuje, nakolik pro oba socialistické režimy, československý reálný socialismus i jugoslávský samosprávný socialismus, bylo vzájemné srovnávání, vymezování a poměřování vlastních výkonů důležitým nástrojem při formování a znovupotvrzování jejich identity.

Monografie, do které přispělo deset domácích i zahraničních autorů, odborníků v oblastech dějin umění a historie, se zabývá různými aspekty uměleckého i politického života chorvatského sochaře Ivana Meštroviće (1883–1962). Věnuje se kontextu vývoje sochařství v době Meštrovićova uměleckého zrání, zejména během jeho vídeňských studí a působení v Paříži pod vlivem Augusta Rodina. Pozornost také zaměřuje na politický rámec Meštrovićova díla, které formovalo vizuální formu nacionální a státní ideologie někdejší Jugoslávie. Objevné poznatky přinášejí kapitoly o Meštrovićových vazbách na české prostředí a o české reflexi Meštrovićova díla. Autoři shodně poukazují na Meštrovićovo úsilí vyjadřovat se skrze parciální národní či náboženské motivy k obecně lidským tématům a univerzálním humanistickým hodnotám. Zároveň představují Meštroviće jako mezinárodně vysoce úspěšného umělce bořícího bariéry mezi údajnými centry a periferiemi světového umění. Kniha je dosud nejrozsáhlejší odbornou publikací věnovanou tomuto významnému sochaři v českém jazyce. Přináší řadu dosud nepublikovaných zobrazení, zejména pak snímky Meštrovićových soch od českého fotografa Josefa Sudka. Všechny texty jsou paralelně v češtině a angličtině. Součástí knihy je taktéž životopisná chronologie, reprinty textů o Meštrovićovi od předních českých výtvarných kritiků první poloviny 20. století a výběrová bibliografie zaměřená na českou produkci o Meštrovićovi. Kniha vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy uspořádané v Galerii hlavního města Prahy ve spolupráci s Muzei Ivana Meštroviće ve Splitu a Záhřebu. Editoři: Sandra Baborovská, Ondřej Vojtěchovský, Barbara Vujanović Texty: Sandra Baborovská, Aude Chevalier, Irena Kraševac, Hana Larvová, Marijan Lipovac, Alena Pomajzlová, Dalibor Prančević, Ondřej Vojtěchovský, Barbara Vujanović, Petr Wittlich Resumé: Barbara Vujanović Životopisná data: Barbara Vujanović, Ondřej Vojtěchovský Fotografie: Anderson – Fototeka Galerije Meštrović; Barbara Šarić – Fototeka Galerije Meštrović; Boris Cvjetanović – Fototeka Galerije Meštrović; Carl Thiefs – Fototeka Galerije Meštrović; Česká pošta, s.p.; ČTK; Eugene Druet – Fototeka Galerije Meštrović; Fine Art Archives of the Croatian Academy of Sciences and Arts; Firšt – Fototeka Galerije Meštrović; Foto Tonka – Fototeka Atelijera Meštrović; Hervé Lewandowski – Musée Rodin, Paris; Christian Baraja – Musée Rodin, Paris; Institut za povijest umjetnosti; Jerome Manoukian – Agence Photographique du Musée Rodin; Josef Sudek; Moravská zemská knihovna v Brně; Moritz Nahr – Fototeka Galerije Meštrović; Museums and Galleries of Konavale; Muzej grada Beograda; Muzeji Ivana Meštrovića; Národní archiv; Národní galerie Praha; Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna; Svetozar Prodanović – Fototeka Atelijera Meštrović; Österreichische Nationalbibliothek, Wien; The Cleveland Museum of Art; Uměleckoprůmyslové museum v Praze; Valentino Bilić Prcić – Fototeka Galerije Meštrović; Victoria & Albert Museum, London; Vlado Bohdan – Ústav dějin umění AV ČR v. v. i.; Zoran Alajbeg – Fototeka Galerije Meštrović Překlad z chorvatštiny a angličtiny: Lucie Vidmar, Branislava Kuburović Překlad do angličtiny: Lucie Vidmar, Branislava Kuburović Překlad z francouzštiny: Michala Marková

Období pozdního socialismu představuje v posledních letech v dějepisectví zemí bývalé Jugoslávie téma primárního zájmu. Pozornost historiků budí rozličné aspekty „druhého poločasu“ titoistické éry, v nichž lze hledat jak kořeny pozdějšího zániku socialistické federace, tak i vývojové tendence, které tento stát činily ve své době ve světovém kontextu perspektivním. Tato kolektivní monografie přináší studie, které poukazují na tematický záběr bádání o socialistické Jugoslávii. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na politické, národnostní, kulturní, náboženské a další aspekty vývoje tohoto státu během posledního čtvrtstoletí jeho existence. Cílem této knihy je nastínit současné trendy v historiografii pozdního socialismu ve státech někdejší Jugoslávie a odborné veřejnosti ukázat na možnou tematickou i interpretační inspiraci při výzkumu tohoto období v Československu. Tato kniha vychází u příležitosti významného životního jubilea Jana Pelikána, předního odborníka na dějiny jihovýchodní Evropy a dlouholetého pedagoga pražské filozofické fakulty. Autoři studií, historici střední a mladší generace působící vesměs v postjugoslávských zemích, se k Janu Pelikánovi hlásí jako ke svému učiteli, jehož práce ovlivnily jejich vlastní výzkum, který jim byl osobně nápomocen v jejich profesní dráze nebo se kterým měli příležitost přímo spolupracovat.