Hugo Hofmannsthal

Proslulá skladba spisovatele Huga von Hofmannsthal (1874-1929) z počátku 20. století odkazuje daleko hlouběji do minulosti: je v ní zpracován anglický Everyman, moralita z patnáctého století. Středověký námět oděl rakouský básník po pěti stech letech do jazyka zbarveného starodávnou němčinou. Původní anglický moralistní dialog umírajícího s postavami Smrti, Boha, Dobrých skutků, Náboženství, Vědění atd. přetvořil v divácky přitažlivé drama o rozhazovačném muži. Monolog personifikovaného Mamonu, dialogy boháčů i chudáků velmi současně probírají neřesti našeho moderního světa. A hra představuje i hluboké zamyšlení nad prožitkem smrti. Její hluboký i temný humor zlákal ke zpracování i hudebníky. Již v roce 1916 k ní napsal scénickou hudbu Jean Sibelius, šest monologů zpracoval i významný švýcarský skladatel Frank Martin. Hra každoročně zahajuje slavný salcburský festival v Rakousku, v Německu bývá hrána v berlínském dómu. Její věhlas ji ve třicátých letech přivedl i na česká jeviště.

Im April/Mai 1901 schreibt ein nach Europa zurückgekehrter Österreicher fünf Briefe an einen anonymen alten Freund nach London. Darin schätzt er sich weder als Visionär ein, noch gestattet er sich als Geschäftsmann Halluzinationen. Mit Kunst hat er sich noch nicht auseinandergesetzt. Für fromm hält er sich nicht, aber er glaubt an „eine Frömmigkeit des Lebens“.

Mistrovská díla německé poezie