Ödön Horváth

Obsáhlý výbor z divadelních her rakouského dramatika Ödöna von Horvátha, tvůrce moderní lidové hry, který ve svém díle jasnozřivě odhalil povahu nastupujícího fašismu i hrůzně komickou mentalitu tzv. obyčejného člověka a jeho nikdy nekončící touhu po lásce, víře a naději. Obsahuje známé tituly jako Povídky z Vídeňského lesa nebo Kazimír a Karolína, ale i dosud v češtině nevydané nebo méně známé autorovy texty, například Na krásné vyhlídce, Don Juan se vrací z války nebo Sládek, voják černé armády. Vychází ke stému výročí autorova narození.

“Příběh“ z mnichovské pouti začíná hádkou dvou milenců, šoféra Kazimíra a jeho milé Karolíny. Karolíny se ujme krejčí-střihač Schürzinger, ale bez okolků ji po chvíli přenechá svému šéfovi, kterého však ranní mrtvice. Karolína by se mohla vrátit ke svému milenci, kdyby se uraženého šoféra neujala milá jeho kamaráda-zloděje, kterého na pouti zatkla policie. Karolína tedy končí v náruči krejčího. Dnes již klasický text mistra moderní verze t. zv. „lidové hry“ Ödöna von Horvátha má ovšem k banalitě daleko. Má mimořádnou vnitřní sílu a přesvědčivost. Autor nekárá, nemoralizuje. Odsuzuje ale lež a straní pravdě. Hru uvádí mottem: A láska neumírá nikdy. O svých dramatech Horváth říká, že chce „ukázat gigantický boj mezi individuem a společností, ono věčné zápolení, v němž nemůže dojít k míru – leda k letmému okamžiku iluze, že zbraně jsou v klidu“.

Weltberüchtigt war die grosse Kurve, die noch von niemandem befriedigend bezwungen worden war. Dieselbe richtig zu nehmen, war des Herrn von Bindingshausen Lebensziel - "dann erst", so sprach er zu seinen Söhnen, "kann ich ruhig sterben. Denn Leben heisst Kurven nehmen."

So schrieb Hermann Hesse an Alfred Kubin: Die Erzählung ist großartig und schneidet quer durch den moralischen Weltzustand von heute. Alfred Döblin befand, Horvaths Buch über eine Schule, eine mehr oder weniger verrohte Jugend, an ihr ein Lehrer, der ein Gewissen hat, sich verleugnen muß und es schließlich nicht mehr kann, sei knapp und anschaulich geschrieben.

Der erste Supplementband schließt wichtige Lücken der Kommentierten Werkausgabe in Einzelbänden, die durch den Tod des Herausgebers Traugott Krischke bedingt sind. Himmelwärts enthält Prosa aus dem Nachlaß von Ödön von Horváth, die ursprünglich in dem geplanten, aber nie erschienenen Band 15 der Werkausgabe erscheinen sollten.Inhaltlich gliedert sich der Band in zwei Hauptgruppen. Erstens das Dreigespann aus Himmelwärts, Charlotte und Reise ins Paradies, in dem sich ein etwas anderer Horváth zeigt: Die drei Fragmente schildern groteske, letztlich scheiternde Reisen ins Glück.In Himmelwärts trifft die Hauptfigur Christian Schlamperl auf seiner Weltreise die seltsamsten Gestalten und landet schließlich vor dem Kriegsminister. Das Fragment Reise ins Paradies ist eine Zeitreise mit dem Automobil; Charlotte der Roman einer Kellnerin, in deren Schicksal sich die Zeitgeschichte Anfang des 20. Jahrhunderts spiegelt. Das Münchner Oktoberfest nimmt hier grotesk-anarchische Züge an: Das Blut rann mit dem Bier zusammen, und die Ordner schafften Leichen aus dem Saal. Es war sehr gemütlich.Der zweite Hauptteil faßt neuentdeckte Prosa-Arbeiten Horváths für Film, Radio und Bühne zusammen.

Ende der 1920er Jahre war die "Wiener Gemütlichkeit" geradezu sprichwörtlich geworden. Sie beschwor eine heile Welt, in der das Leben noch in Ordnung ist. Doch Ödön von Horváths Volksstück "Geschichten aus dem Wiener Wald", 1931 uraufgeführt, zeigt ein vollkommen anderes Österreich: In brillant geschliffenen Dialogen entlarvt Horváth ein müßiges Wiener Kleinbürgertum, das bei aller scheinbaren Heiterkeit von wahrhaft heiler Welt nichts mehr weiß. Denn tatsächlich taumeln seine Figuren dumm und unbeholfen einem Schicksal entgegen, dessen Bitterkeit sie kaum selbst erahnen.

"Egy kis könyvet ajánlok Önnek, a Jugend Ohne Gott című kisregényt Horváthtól. Nagyszerű és keresztülmetszi a világ mai erkölcsi állapotát" - ajánlotta Hermann Hesse 1938-ban egy művészbarátjának az "Istentelen ifjúság" című művet. Az emigrációban írt kiváló alkotás ... Folytatás ›› a nácizmus árnyékában felvetődő társadalmi kérdésekre keresi a válaszokat. Ödön von Horváth (1901-1938) naplóregénye a hitleri Németországban játszódik, egy elnyomókból és elnyomottakból álló, kétpólusú világban. Lorenz Ludwig földrajztanár szenvedéstörténete hatást gyakorol az általa oktatott gyermekek életére is, akik nincsenek felfegyverkezve sem a világ, sem a szerelem kihívásai ellen... A(z) Istentelen ifjúság (Könyv) szerzője Ödön von Horváth.

A "Korunk gyermeke" Ödön von Horváth (1901-1938) utolsó befejezett regénye. 1938-ban jelent meg, nem sokkal a szerző halála után, Amszterdamban. Németországban a többi művéhez hasonlóan ezt is betiltották. A regény névtelen hőse és mesélője egy húsz év körüli német fiatalember, aki a világgazdasági válság éveiben munkanélküliként tengődik, mígnem a hadseregben talál otthonra, közösségre. A háborúra készülő Németország ifjú katonája feltétel nélkül hisz a háború igazságosságában, és abban, hogy ha hazáért mindent fel kell áldozni, mert az "egyes ember már nem számít". Az örök kispolgár, az Istentelen ifjúság és a gyakran játszott drámák (Mesél a bécsi erdő, Kasimir és Karoline) mellett ez a regény az életmű magyarul korábban nem olvasható, ámde nagyszerű darabja. Fájdalmasan gyönyörű és kegyetlen. A náci demagógia mocsarába süppedő Németország pontos ábrázolása a kiszolgáltatott és tehetetlen kisember szemszögéből.

Do češtiny dosud nepřeložený první ze tří románů známého klasika moderny, rakouského spisovatele, jehož hry se stále uvádějí na našich jevištích (Povídky z Vídeňského lesa, Figaro se rozvádí, Kazimír a Karolína, Neznámá ze Seiny, Don Juan se vrací z války aj.); jako prozaika ho čeští čtenáři mohou znát z výborů Století ryb a Bábinčina smrt. Věčný šosák, dopsaný autorem v roce 1930, přináší příběh neúspěšného prodavače ojetých vozů Alfonse Koblera z mnichovské Schellingstraße, který chce žít na vysoké noze. Literární kritikou bývá tento Horváthův román charakterizován jako brutálně zábavný pohled na lidskou komedii v předvečer nástupu fašismu v Evropě.

Do češtiny dosud nepřeložený první ze tří románů známého klasika moderny, rakouského spisovatele, jehož hry se stále uvádějí na našich jevištích (Povídky z Vídeňského lesa, Figaro se rozvádí, Kazimír a Karolína, Neznámá ze Seiny, Don Juan se vrací z války aj.); jako prozaika ho čeští čtenáři mohou znát z výborů Století ryb a Bábinčina smrt. Věčný šosák, dopsaný autorem v roce 1930, přináší příběh neúspěšného prodavače ojetých vozů Alfonse Koblera z mnichovské Schellingstraße, který chce žít na vysoké noze. Literární kritikou bývá tento Horváthův román charakterizován jako brutálně zábavný pohled na lidskou komedii v předvečer nástupu fašismu v Evropě.