Hana Voráčová
autor
Muž, který chtěl být milován, a kocour, který se do něj zamiloval
Christian je bohatý realitní makléř, jenž vlastní porsche a žije v honosné vile. Když se mu konečně podaří uzavřít výnosný obchod, na kterém delší dobu pracoval, vůbec se necítí tak, jak doufal. Začne se sám sebe ptát: jsou peníze, ambice a úspěch opravdovým klíčem ke štěstí? Začne sledovat tajemné anonymní vzkazy, které mu někdo neznámý zanechává. Ty jej zavedou do nedaleké přírodní rezervace, v níž postupně objevuje nečekaná znamení osudu, a jeho putování tak získává spirituální rozměr. Na této dobrodružné pouti jej doprovází Joshua, rezavý kocour, který ho za žádnou cenu nechce opustit. Ztracen v pokojné přírodě plné skrytých krás se Christian setká s bývalým manažerem, jenž nalezl útěchu v samotě, s tajemnou jeptiškou, mladíkem žijícím mezi zvířaty a dalšími postavami duchovního i světského založení, jež ho postupně přivádějí k zamyšlení nad dokonalostí, o niž se celý svůj dosavadní život pokoušel, ale které ve skutečnosti nikdy nedosáhl. Tato nečekaná pouť mu pomůže pochopit skutečný smysl života a štěstí.
dostupné aj ako:
Pierovo tajemství
Pierovo tajemství reprezentuje pokus přenést koncept mikrohistorie do světa umělců a humanistů italského 15. století. Ginzburg zde zkoumá společenské a kulturní vlivy, jež působily na malířské ztvárnění klasických biblických textů, Kristova křtu a Bičování Krista. Autorem všestranně analyzovaných desek byl italský renesanční malíř Piero della Francesca. Na základě rozboru korespondence vzdělanců a humanistů, mezi nimiž nechyběli ani vlivní kardinálové usilující o unii s řeckou církví, Ginzburg ukazuje, jak se představy zadavatelů promítaly do umělecké řeči renesančního malíře, jak se vzájemně ovlivňovaly a jak působily na to, že v Pierrově tvorbě představují tyto dvě deskové malby, doplněné cyklem fresek z katedrály Arezzu, zcela výjimečná díla. Prostřednictvím psaných textů se Ginzburg snaží proniknout do nitra obrazů a nápaditě přitom ukazuje cesty, jež mohou vést ke zcela novému čtení a chápání uměleckých děl, stejně jako k rozkrytí jejich druhého života, srozumitelného jen pro malou část vzdělaných dobových pozorovatelů.
Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.
Umění radosti
Modestu, běžným pohledem amorální a vášnivou ženu, chrání při dějinných i osobních bouřích zvláštní neporazitelný talisman — umění radosti.
Přišla na svět v malé sicilské vesničce v chudé rodině a v ještě chudší zemi 1. ledna 1900 — ve stejný den jako nové, dvacáté století. Holčička, jež už v dětství objevila tělesnou slast, ví, co chce, a neváhá se o to porvat.
Jméno Modesta v italštině znamená všechno, čím ona není — pokorná, mírná a smířená s tím, že nikdy nedosáhne toho, po čem touží. Takovou ji chtěli mít — ale ona je divoká a nezkrotná. Z kláštera, kde ji vychovávaly řádové sestry, se dostává do šlechtického paláce, kde se díky svému talentu a cílevědomosti prostřednictvím sňatku stane hlavou rodiny. Emancipace žen, volná láska, homosexuální vztahy, násilí, přetvářka, nemoci, potraty a nemanželské děti, všudypřítomná bezohledná mafie, fašismus dusící svobodnou kulturu, války, politické ideje infikované nemilosrdnou ideologií… Modesta proplouvá dějinami celého dvacátého století se svobodnou myslí i neuvěřitelnou odvahou a nebojí se plavat proti proudu.
dostupné aj ako:
Zabíjení nemožného
„Podmanit si horu s pomocí železa dokáže kdokoliv.“ Reinhold Messner.
V roce 1968 došlo k zásadní proměně hodnot, jejíž důsledky ovlivnily i skalní alpinismus, Reinhold Messner uspěl ve svém nejobtížnějším prvovýstupu na střední pilíř Sasso dla Crusc v Dolomitech a ve stejné době Royal Robbins z Yosemite Valley vyzval k návratu k čistému horolezectví (clean climbing).
Od padesátých let svět ovládalo horolezectví umělé, v roce studentských nepokojů však Reinhold Messner svým článkem Konec nemožného vybídl lezce, aby se zřekli při svých výstupech všech technických pomůcek. A tímto okamžikem se horolezectví opět vydalo směrem k volnému stylu lezení. Jeho výzvu však vyslyšeli především začátečníci, nikoliv pokročilí lezci.
Editoři v knize shromáždili eseje nejlepších horolezců světa (mezi jinými i Adama Ondry či Igora Kollera), kteří se zamýšlejí nad vývojem tradičního a také volného horolezectví, nad tezemi Royala Robbinsona a nad článkem Reinholda Messnera, a vyprávějí čtenářům o umění zdolat ty nejobtížnější hory a skalnaté stěny světa.
Připravili: Luca Calvi a Sandro Filippini
Vypredané
2,64 €
