Alan Weisman

Vo Svete bez nás Alan Weisman originálnym spôsobom pristupuje k problematike vplyvu človeka na Zem: žiada nás, aby sme si ju predstavili bez ľudí. Jeho základným východiskom teda nie je to, ako vplýva človek na životné prostredie, ale ako sa životné prostredie, a vo všeobecnosti príroda, vysporiada s našimi výtvormi, ak by sme ich ponechali samé na seba. Vo svojom obšírnom rozprávaní, v ktorom čerpá z odborných znalostí vedcov zaoberajúcich sa atmosférou, umeleckých reštaurátorov, zoológov, pracovníkov ropných rafinérií, astrofyzikov, paleontológov či náboženských vodcov ukazuje, ako by sa bez človeka zrútila a napokon zanikla naša masívna infraštruktúra. Ktoré každodenné predmety možno zostanú zvečnené v podobe skamenelín? Ako z rozdrvených medených potrubí a drôtov vzniknú sloje červenkastej horniny? Prečo naše prvé stavby vydržia najdlhšie a existuje vôbec nejaký ľudský výtvor, ktorý si napokon príroda nepokorí? Weismanovo rozprávanie vyústi do radikálneho, no presvedčivého riešen

Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší zemi stopy? Jak rychle by se zhroutila námi vybudovaná infrastruktura? Jak dlouho by bez naší péče vydržely stavby, metro a města? Památky a umění? Co z toho nejdéle, a co by naopak spadlo jako první? Kteří živočichové by z našeho zmizení profitovali, a kteří by naopak zanikli s námi? Předpokládá se např., že by spolu s námi zcela přirozeně vyhynuli švábové, ale ptáci by na tom byli mnohem lépe a vyvinuli by se v mnohé nové druhy. Jak by dopadly farmy, pole, národní parky a zahrady? Nejdelší životnost na zemi bez nás by měly bronzové sochy, umělá hmota a radiové vlny. Zároveň je z některých oblastí na zemi, které člověk poničil, a posléze opustil (např. Černobyl), patrné, že příroda má sebeuzdravující moc.

Every four days there are a million more people on the planet. More people and fewer resources. In this timely work, Alan Weisman examines how we can shrink our collective human footprint so that we don't stomp any more species - including our own - out of existence. The answer: reducing gradually and non-violently the number of humans on the planet whose activities, industries and lifestyles are damaging the Earth. Defining an optimum human population for the Earth is an explosive concept. Weisman, one of the most brilliant environmental writers, will travel the globe, from the settlements of Israel and the plains of Mexico to the bustling streets of Pakistan and the teeming cities of the UK. In his search for answers, he will speak to religious leaders, demographers, ecologists, economists, engineers and agriculturalists in what promises to be an international classic.

"On the day after humans disappear, nature takes over and immediately begins cleaning house - or houses, that is. Cleans them right off the face of the earth. They all go." What if mankind disappeared right now, forever... what would happen to the Earth in a week, a year, a millennium? Could the planet's climate ever recover from human activity? How would nature destroy our huge cities and our myriad plastics? And what would our final legacy be? Speaking to experts in fields as diverse as oil production and ecology, and visiting the places that have escaped recent human activity to discover how they have adapted to life without us, Alan Weisman paints an intriguing picture of the future of Earth. Exploring key concerns of our time, this absorbing thought experiment reveals a powerful - and surprising - picture of our planet's future.