Weiss Peter

Kniha má parametry jakési zprávy o slovenské společnosti v kontextu jejího evropského historického vývoje a vlivů. Dává čtenáři, který měl často o Slovenské republice informace a představy jen z občasných článků, reportáží a komentářů v médiích, příležitost hlouběji pochopit příčiny událostí, jevů i politických konfliktů a rozhodnutí na Slovensku, jež ho zaujaly nebo překvapily. Snahou autorů bylo poskytnout čtenáři dostatek informací o Slovensku a jeho vývoji v širších historických souvislostech, aby se mohl zasvěceně ptát na politické, ekonomické, sociální a kulturní stránky života dnešní slovenské společnosti. Dnes je Slovenská republika demokratickým státem a respektovanou součástí Evropské unie. Ambicí kolektivu autorů tak bylo představit v této publikaci složitou cestu Slovenska k jeho samostatné demokratické státnosti ve 20. století, a především zachytit nejpodstatnější tendence společenského vývoje, jímž Slovenská republika prošla po 1. lednu 1993, až do období před historicky prvním předsednictvím v Radě EU.

Poprvé vychází slavná divadelní hra, jejíž původní celý název „Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Marata předvedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade“ napovídá, že v této hře na principu „divadla na divadle“ dramatické příběhy Francouzské revoluce a osudy jejích protagonistů interpretují chovanci blázince, které vede další chovanec ústavu, kontroverzní markýz de Sade. V překladu Ludvíka Kundery vychází jako 136. svazek edice D.

Kniha je zostavená zo 14 upravených a aktualizovaných esejí, ktoré Peter Weiss v minulosti publikoval v denníku Pravda pri príležitosti významných výročí Slovenskej republiky. Texty sú rozdelené do troch častí. V prvej časti sa autor venuje politickým peripetiám vzniku a vývoja Slovenskej republiky od naplnenia štátoprávneho odkazu SNP v roku 1968, (teda po 24 rokoch od jeho vzniku), po osamostatnenia slovenskej štátnosti 1. januára 1993. Peter Weiss ako priamy politický aktér vývoja v 90. rokoch presvedčivo vyvracia viaceré mýty, ktoré sa spájajú so zánikom ČSFR. Čitateľovi zároveň poskytuje aj svoj pohľad na dramatické obdobie zápasu o vytvorenie podmienok pre prekonanie medzinárodnej izolácie SR a jej integráciu do EÚ. Druhá časť knihy sa zaoberá tradíciami slovenskej štátnosti. Ponúka osobnou skúsenosťou podložený príbeh parlamentného zápasu o schválenie 29. augusta za štátny sviatok, ako aj úvahy o potrebe chrániť a rozvíjať odkaz SNP a politické dedičstvo Alexandra Dubčeka. Cez tradíciu antifašistického zápasu sa pozerá na príčiny druhej svetovej vojny, ľudácky režim a mýty o ňom. Samozrejmosťou je, že k významným tradíciám radí aj československú jar 1968, ktorej výdobytkom bol aj ústavný zákon o československej federácii. Tretia kapitola pozostáva z esejí, ktoré ukazujú zložitosti utvárania vzťahov samostatnej Slovenskej republiky s Maďarskom. Na základe dokumentov, ale aj osobnej autorovej politickej a veľvyslaneckej skúsenosti s maďarskou otázkou načrtáva hlavné tendencie a charakteristické črty maďarského poprevratového revizionistického politického myslenia a jeho skrytejších či otvorenejších prejavov v politickej praxi.

Kniha je zostavená zo 14 upravených a aktualizovaných esejí, ktoré Peter Weiss v minulosti publikoval v denníku Pravda pri príležitosti významných výročí Slovenskej republiky. Texty sú rozdelené do troch častí. V prvej časti sa autor venuje politickým peripetiám vzniku a vývoja Slovenskej republiky od naplnenia štátoprávneho odkazu SNP v roku 1968, (teda po 24 rokoch od jeho vzniku), po osamostatnenia slovenskej štátnosti 1. januára 1993. Peter Weiss ako priamy politický aktér vývoja v 90. rokoch presvedčivo vyvracia viaceré mýty, ktoré sa spájajú so zánikom ČSFR. Čitateľovi zároveň poskytuje aj svoj pohľad na dramatické obdobie zápasu o vytvorenie podmienok pre prekonanie medzinárodnej izolácie SR a jej integráciu do EÚ. Druhá časť knihy sa zaoberá tradíciami slovenskej štátnosti. Ponúka osobnou skúsenosťou podložený príbeh parlamentného zápasu o schválenie 29. augusta za štátny sviatok, ako aj úvahy o potrebe chrániť a rozvíjať odkaz SNP a politické dedičstvo Alexandra Dubčeka. Cez tradíciu antifašistického zápasu sa pozerá na príčiny druhej svetovej vojny, ľudácky režim a mýty o ňom. Samozrejmosťou je, že k významným tradíciám radí aj československú jar 1968, ktorej výdobytkom bol aj ústavný zákon o československej federácii. Tretia kapitola pozostáva z esejí, ktoré ukazujú zložitosti utvárania vzťahov samostatnej Slovenskej republiky s Maďarskom. Na základe dokumentov, ale aj osobnej autorovej politickej a veľvyslaneckej skúsenosti s maďarskou otázkou načrtáva hlavné tendencie a charakteristické črty maďarského poprevratového revizionistického politického myslenia a jeho skrytejších či otvorenejších prejavov v politickej praxi.

Výběrem ze svých vystoupení, článků a rozhovorů z doby, kdy byl slovenským velvyslancem v Praze, se Peter Weiss představuje jako mimořádně kompetentní, zasvěcený autor, který rozumí Čechům stejně jako svým krajanům. Při různých společenských příležitostech i v komentářích k aktuálním událostem zdůrazňuje a dokládá neobvykle blízké vzájemné vztahy. Nevyhýbá se však ani chybám a nedorozuměním. Vypráví naše společné příběhy jako vědoucí přítel, díky němuž se o sobě dozvídáme často něco, co nám z vlastní perspektivy zůstává skryté.