Richard Wurmbrand

Autor knihy, rumunský luterský farář, jenž byl ve své vlasti v padesátých letech čtrnáct let vězněn pro svou víru, zde předkládá svá kázání, která si v duchu sestavil ve vězení, a to zejména během dlouhých dvou let strávených na samotce. Kniha je pozoruhodným a jedinečným dokumentem o hlubinách křesťanské víry uprostřed nelidského teroru a zoufalství. J. B. Phillips, americký teolog a autor známého moderního anglického překladu Nového zákona, napsal po přečtení této knihy: Je to snad nejpodivuhodnější kniha, kterou jsem kdy četl. Richard Wurmbrand musí být jedním z nejdůležitějších křesťanů naší doby. Jeho zkušenosti přesahují mnohé z toho, co považujeme za nejzazší meze lidských možností, a kde si on přesto zachoval víru v Krista i moc Boží lásky. Některé myšlenky autora nám možná budou připadat zvláštní. Sám autor o tom v úvodu knihy píše: Dobře vím, že mnou vyslovené myšlenky jsou v rozporu s tím, jak mnozí křesťané rozumějí Písmu. Avšak můj život v čase, kdy jsem ona kázání sestavoval, se rovněž neshodoval s životním stylem křesťanů ve svobodném světě. Neměl jsem Bibli, teologické knihy ani křesťanské společenství, jež by dohlíželo na správnost mého uvažování. Neporovnávejte mé myšlenky ze samotky s tím, co vás napadá, když sedíte v pracovně či obývacím pokoji. Raději se snažte pochopit, co si mysleli a myslí miliony křesťanů v komunistických věznicích, když na ně dorážejí strašlivé zmatky.

Richard Wurmbrand (1909–2001) zsidó származású evangélikus lelkész első alkalommal 1948-ban került börtönbe, az utcáról rabolták el a titkosszolgálat ügynökei. Húsz évre ítélték, amiből nyolc és fél évet töltött le, ebből hármat magánzárkában. 1956 tavaszán szabadult. Ekkor, bár visszavonták lelkészi működési engedélyét, újrakezdte szolgálatát az üldözött egyházban. Így 1959-ben másodszor is letartóztatták. Ítélete huszonöt évre szólt, végül öt év és öt hónap lett belőle. Álnéven szerepelt a börtönök nyilvántartásában, családjával halálhírét közölték. Az utána érdeklődő külföldi diplomáciai testületeknek azt mondták, hogy külföldre szökött. Az embertelen kínzások ellenére hite és humora megmaradt. Ezt Visky Ferenc szavai magyarázzák legtalálóbban: „Az evangéliumért való szenvedés az evangéliummal való együttszenvedést jelenti. Együtt szenvedni az evangéliummal: közösségben maradni az örömhírrel.” „Maga is csak test, és végül megtörik!” summázza a lutheránus lelkipásztort besúgásra buzdító kommunista tiszt az álláspontját. Akad-e bármi, ami a megőrülésnél vagy az ellenség gyötréséről szőtt gyűlölet-fantáziáknál erőteljesebben helyezhető szembe a fegyintézetek poklával, ahol az elítéltnek neve sem marad, és ahol puszta testként „még meghalni sem lehet”? A korbácsos verőemberek mellett orvosok vigyázzák a rabok életben maradását, nehogy a túlvilágra szökjenek. A remény kiirtását szolgálják az éjjel-nappal harsogó hangosbemondók, amelyek a fogvatartottak fülébe ordítják „Már senki sem szeret”. Mégis: napjaink börtöneinek mindennapi tapasztalatait is megcáfolva előfordul, hogy a házasság a távollét évei alatt megerősödik, a depriváció okozta hallucinációk a megküzdést segítő látomásokká válnak, az egymást korábban elárulók között pedig létrejön valamiféle bajtársiasság. Fiáth Titanilla börtönpszichológus

Během tří let strávených v podzemní cele neviděl autor této knihy slunce, hvězdy ani modrou oblohu a kromě svých trýznitelů nezahlédl jinou lidskou bytost. V době zoufalství a duchovních zápasů však také zažíval mimořádným způsobem Boží přítomnost a zakoušel vítězné okamžiky své víry v Krista. Součástí jeho strategie, jak v tomto boji obstát, se postupně stávalo i sestavování vězeňských kázání. Třebaže neměl čím ani na co psát, díky své fenomenální paměti si tato kázání vryl natrvalo do mysli. V této knize jsou pak zaznamenána. „Je to mimořádně pozoruhodná, snad nejpozoruhodnější kniha, kterou jsem kdy četl,“ prohlásil svého času renomovaný anglikánský teolog a novozákonní překladatel J. B. Phillips a dodal, že „sám Richard Wurmbrand musí být nepochybně jedním z nejpozoruhodnějších křesťanů naší doby.“