Jaroslav Žák

Osudy známého autora předloh k meziválečným filmovým veselohrám se po druhé světové válce radikálně změnily. Byl vyločen ze Syndikátu spisovatelů a nucen k angažované tvorbě. Žák se však nevzdal svých tématů a psal si po svém. I zde se objevuje sport jako jeden z význačných komponentů, ale vystupuje tu v úplně opačné roli - symbol materialistického přístupu k životu, který je tu prolamován zásahem metafyzických sil(čtvrtý rozměr, odpoutání duše, účinek modlitby).

Stále aktuálnější román Jaroslava Žáka o nástupu komunismu v roce 48. Čte: Miroslav Táborský Režie: Roman Štolpa

Román Na úsvitě nové doby navazuje na satirickou kroniku Konec starých časů, v níž Jaroslav Žák zaznamenal bouřlivý průběh Února 1948 na malém městě. Popřevratové dění v Pepově Týnci nad Lesy (jehož reálným předobrazem byla autorovi východočeská Jaroměř) podává opět s groteskní nadsázkou, v níž o to víc vystoupí zrůdné a děsivé rysy lokálního hašteření o moc. Po opojné revoluční noci se všichni probouzejí nejen do nového dne, ale rovnou do nové doby: v ní na sebe nedá dlouho čekat zatýkání příliš bujné mládeže a všudypřítomných reakcionářů ani následné vylučování ze škol či vyhazovy z práce. Sledujeme monstrproces se zpátečnickým psíkem Flotýnkem, který je odsouzen k smrti za to, že zákeřně zaútočil na profesora marx-leninismu Šošolku; odehrají se před námi zmanipulované volby v květnu 1948; uvidíme však také, jak se proti hrubiánství a tuposti samozvaných vůdců vítězného lidu vzmáhá spontánní odpor a dochází k prvnímu narušování nově nastoleného „lidokratického“ pořádku. Žák i v této knize bravurně splétá osudy jednotlivých postav v barvitý obraz pohnuté doby následující po únorovém “vítězství pracujícího lidu“.

Humoristický román Ve stínu kaktusu je sice zasazen do fiktivní jihoamerické země jménem Hodoquas, ale čtenáři okamžitě dojde, že autor svým příznačným, satirickým způsobem zobrazuje realitu poválečného Československa, konkrétně trojletí 1945–48, kdy se země sice navenek jevila demokraticky, ale všechno už neodvratně směřovalo ke komunistickému převratu v únoru 1948.

Vzpoura na lodi Primátor Dittrich aneb Dobrodružství šesti trampů - audiokniha obsahuje vyprávění o trampování autorské dvojice Vlastimil Rada a Jaroslav Žák.

Nejrozsáhlejší autorovo dílo přináší kroniku komunistického převratu v roce 1948, jak jej prožívala řada svérázných figurek fiktivního českého maloměsta Pepův Týnec. Za tím se skrývá autorova domovská Jaroměř, autor sám pak na sebe bere podobu gymnaziálního profesora, řečeného Dlouhý Ferda. Kromě něj se s bouřlivou dobou vyrovnávají například bodrý pan Breburda, švejkovský zřízenec Kandík nebo bohémský knihkupec Žahour, své příležitosti v novém režimu se pak chopí groteskní budižkničemové bez skrupulí..

Pokračování úspěšného románu Jaroslava Žáka Konec starých časů nás přivádí opět do Pepova Týnce, který má již za sebou revoluční noc v únoru 1948 a začíná stabilizace nových poměrů.

Kniha Konec starých časů zůstala v rukopise až do listopadu 1989. Jaroslav Žák v ní popisuje události Února 1948 na malém městě. Precizně zachycuje nestvůrné panoptikum bolševického puče, hrůzyplný, avšak zároveň směšný karneval, absurdní hemžení doprovázející politický převrat. Nerezignuje přitom na svůj vytříbený vtip a smysl pro humor. Zábavná a přitom hrůzná společenská groteska se řadí k nejzajímavějším dílům svého žánru - lze ji přirovnat k Haškovu Švejkovi i Škvoreckého Zbabělcům