Zbyněk Zeman

Česká verze knihy, kterou autor (společně s historikem Antonínem Klimkem) původně napsal pro anglosaské čtenáře. Zbyněk Zeman má oproti svým českým kolegům jednu velkou výhodu: patřičný odstup, podložený navíc dlouholetým působením v zemi s tradicí vyspělého politického a historického myšlení, přičemž český původ mu umožnil důkladné prozkoumání domácích pramenů. Vznikla tak komplexní, relativně stručná, v mnohém objevná a poměrně kritická syntéza. Zbyněk Zeman (nar. 1928)je profesorem evropské historie na univerzitě v Oxfordu.

Objevný, neotřelý, svižný a v mnohém provokativní – takový je politický životopis Edvarda Beneše z pera významného britsko-českého historika a emeritního oxfordského profesora Zbyňka Zemana. Třebaže od prvního vydání této vynikající biografie uplynulo již 9 let, během nichž bádání o osobnosti druhého československého prezidenta chvályhodně pokročilo, je Zemanova kniha i nadále považována za nejlepší jednosvazkovou práci na toto téma. Publikace nabízí nejen bravurní osobitou interpretaci bohaté pramenné základny, ale díky autorově vyzrálému literárnímu stylu také mimořádný čtenářský zážitek (což je o to obdivuhodnější, že šlo o vůbec první knihu, kterou profesor Zeman napsal v češtině). První vydání z roku 2000 bylo rychle vyprodáno a stejně úspěšný byl i dotisk z roku 2002. Nové vydání, které Mladá fronta připravila u příležitosti letošního 125 výročí narození Edvarda Beneše (28. 5. 1884–3. 9. 1948), doplňuje předmluva profesora Roberta Kvačka, výběrová bibliografie benešovských prací publikovaných po roce 2001 a částečně pozměněná obrazová příloha.

Kniha komplexně pojednává o problematice uranu od historie jeho těžby v Krušnohoří přes vznik atomové bomby až po sovětský monopol na československý a východoněmecký uran po druhé světové válce. Zvláštní pozornost autoři věnují organizaci těžby této suroviny v komunistickém Československu po roce 1948, na které se zásadním způsobem podílely tisíce politických vězňů v pracovních táborech. Pro českého čtenáře zcela neznámou kapitolou jsou okolnosti těžby uranu na saské straně Krušných hor, kde vznikl největší uranový podnik v sovětském táboře – Wismut AG. Mezi jeho zaměstnanci bylo kromě politických vězňů nemalé množství žen pracujících i pod zemí.