Zikmund Martin

Zábavné textovky se stávají pomalu ale jistě běžnou součástí našeho mobilního života. Tato knížečka vám nabízí desítky nejvybranějších zábavných textovek z různých odvětví našich životů spojených pod jeden obecný název VTIPOVKY. Všechny se vám vejdou do 160 znaků a pokud víte o někom, koho byste chtěli rozveselit, zapátrejte v této knížečce a vneste do jeho života trochu smíchu.

Ptám se, tedy jsem Knižní rozhovor mapuje v osobě svého protagonisty životní příběh a myšlení jedné z významných postav generace, která přišla na svět během druhé světové války a osobnostně dozrávala v letech šedesátých. Levicové ladění, které si Petr Pithart odnesl z domova, přispělo jen částečně k jeho komunistické epizodě (1960 – 1968), za niž následovalo vystřízlivění. Své zkušenosti ze dvou historických mezníků, které se odrazily na politické realitě této země a morálním profilu národa (1968 a 1989), popsal už v knihách Osmašedesátý (1978) a Devětaosmdesátý (2009). V tomto knižním rozhovoru je však tón ještě osobnější a důvěrnější. Petr Pithart (1941) vstoupil do veřejného života jako publicista, především jako redaktor Literárních novin. V roce 1969 byl pro své názory vyhozen z Právnické fakulty UK. Byl mezi prvními signatáři Charty 77. Od 14. 12. 1989 byl představitelem OF po Václavu Havlovi, posléze předsedou české vlády (1990 - 1992) a po dvě funkční období také předsedou Senátu ČR (1996 - 1998, 2000 - 2004). Martin T. Zikmund (1966) je evangelickým farářem v Libici nad Cidlinou a zároveň zahraničním redaktorem Katolického týdeníku a redaktorem Perspektiv.

Islamolog a afrikanista Luboš Kropáček se již desítky let věnuje putování po neschůdných cestách poznávání dějin a kultury islámského světa. Rozhovor, který s ním vedli dva zkušení novináři, sleduje nejprve životní příběh absolventa arabistiky, anglistiky a afrikanistiky v Praze, který se v roce 1968 účastnil studentské expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v Lambaréné. Tato mnohaměsíční cesta předznamenala celoživotní zájem Luboše Kropáčka o A friku. Až do roku 1974 působil jako odborný asistent na FF UK , poté byl donucen odejít a živil se překlady a tlumočením z arabštiny. Po roce 1989 se na fakultu vrátil, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Luboš Kropáček je autorem mnoha úspěšných knih o dějinách, kultuře a duchovnosti islámského světa. Připomeňme asi nejznámější, opakovaně vydávaný přehled Duchovní cesty islámu (Vyšehrad, 5. vydání 2011). Islám, islámský fundamentalismus a život muslimské společnosti proto představují druhé významné téma knihy. Tím třetím je křesťanská víra, pevný základ a opora v mnoha nelehkých životních situacích. I o nich je možné se v knize rozhovorů s jednou z výrazných osobností české vzdělanosti dočíst.