Slavoj Žižek

Knížka se skládá z rozhovoru se Slavojem Žižkem a z jeho dosud nezveřejněného textu „K materialistické teologii“, v němž Žižek načrtává obrysy nové ontologie.

The title is just the first of many startling asides, observations and insights that fill this guide to Hollywood on the Lacanian psychoanalyst’s couch. Zizek introduces the ideas of Jacques Lacan through the medium of American film, taking his examples from over 100 years of cinema, from Charlie Chaplin to The Matrix and referencing along the way such figures as Lenin and Hegel, Michel Foucault and Jesus Christ. Enjoy Your Symptom! is a thrilling guide to cinema and psychoanalysis from a thinker who is perhaps the last standing giant of cultural theory in the twenty-first century.

Výbor z textů čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga uspořádal slovinský filozof Slavoj Žižek. Jedná se o statě, které Mao napsal do doby, než se v Číně na jeho podnět rozběhla Kulturní revoluce. Texty, věnované existenci rozporů ve všech věcech nebo texty výlučně politické, dokládají dvojí parametr Maova uvažování - na jedné straně je to filozofická analýza, inspirovaná čínskou duchovní tradicí, na druhé pak sklon k pouhému opakování banálních pravd. Výbor doprovází rozsáhlá předmluva Slavoje Žižka. Interpretací některých pasáží Maových textů Žižek mimo jiné usiluje dokázat, že když Mao odmítl negaci negace jako jeden z principů dialektiky a rozpoutal Kulturní revoluci, významně tak napomohl pozdější restauraci kapitalismu v Číně.

Socialismus selhal, kapitalismus krachuje - důkazem toho je probíhající ekonomická krize, která zdaleka ještě neskončila a která už možná nikdy neskončí. Co bude následovat? Než si na tuto otázku odpovíme, musíme se nejprve odhodlat začít znovu mysl et, musíme nejprve porozumět tomu, v jaké situaci se nacházíme. Jakkoli si namlouváme, že žijeme v postideologické době, pravdou je, že v ideologii vězíme až po uši. Ačkoli liberalismus sám sebe vydává za ztělesnění antiutopismu a triumf neoliberalis mu je líčen jako znamení toho, že jsme se rozloučili s utopickými projekty zodpovědnými za hrůzy totalitarismů dvacátého století, začíná být zřejmé, že skutečnou utopickou érou byla ona šťastná 90. clintonovská léta se svou vírou, že jsme dospěli na "konec dějin", že lidstvo nakonec objevilo zázračnou formuli ideálního socioekonomického uspořádání. Filozof, psychoanalytik a kulturní kritik Slavoj Žižek, jeden z nejpronikavějších myslitelů současnosti, ve své knize demystifikuje utopické jádro k apitalistické ideologie, které zásadním způsobem určuje jak vlastní podobu samotné krize, tak naše vnímání jejích důsledků a způsob naší reakce na ně. Rozplétá husté předivo falešných iluzí a mýtů, které nám jsou vnucovány tak mocnou silou, že jsme z tratili schopnost je vnímat. "Kapitalismus se stal Reálnem našich životů" - ovládl nás tak dokonale, že jej vnímáme jako něco natolik přirozeného a samozřejmého jako vzduch, který dýcháme. Tato ideologická zaslepenost ovšem nepostihuje pouze pravic ové liberály a "fundamentalistické" konzervativce, je do značné míry vlastní i dnešní bezradné levici, která s liberalismem umírněnějšího ražení sdílí utopický sen o "humanizaci" kapitalismu, sen o "kapitalismu s lidskou tváří", který je asi tak reál ný jako dnes již zapomenutý sen o "socialismu s lidskou tváří". Žižkova kniha, která si za své východisko bere současnou krizi, je trefnou diagnózou našeho nynějšího údělu. Objasňuje myšlenkové kořeny všech současných dominantních ideologických pro udů a jejich variací - liberalismu, konzervativismu, socialismu, populismu, fundamentalismu, pravicového extremismu a ekologismu. Po zevrubné analýze současné situace si opětovně klade zásadní otázku: Socialismus selhal, kapitalismus krachuje. Co bud e dále? Jeho radikálně formulovaná odpověď bude pro mnohé překvapivá, mnohé šokuje a pobouří; ty, kdož se nebojí myslet, bude inspirovat.

V knížce věnované násilí věhlasný slovinský filozof, psychoanalytik a kulturní kritik Slavoj Žižek komplexně promýšlí a analyzuje tento fenomén ve všech jeho viditelných i neviditelných aspektech a především pátrá po jeho příčinách.V čem tkví podstata násilí, ať už nabývá podoby individuálních zločinů, teroristických útoků, fundamentalismu, týrání iráckých zajatců ve věznici Abú Ghrajb, násilných výbuchů občanské nespokojenosti, rabování, občanských či mezinárodních konfliktů a válek? Neměli bychom si však nejprve položit otázku, zda není není naše fascinace těmito viditelnými projevy násilí, ba naše hysterické brojení proti němu, právě tím, co nás oslepuje, co nám znemožňuje vidět jeho podstatu? A není okázalé vzývání nenásilí a tolerance právě tím, co násilí udržuje při životě?Měli bychom se naučit poodstoupit a odpoutat se od fascinující vábničky přímo viditelného „subjektivního“ násilí, páchaného jasně identifikovatelným původcem a chápaného jako narušení „normálního“, pokojného stavu věcí. Musíme umět rozpoznávat obrysy pozadí, jež podobné jevy vyvolává. To je východisko Žižkovy knihy: „subjektivní“ násilí je pouze nejviditelnější částí základní triády, do níž patří i dva druhy násilí „objektivního“: jednak násilí „symbolické“, tedy násilí vtělené v řeči, a především pak to, jemuž Žižek říká násilí „systémové“, projevující se neblahými, ba katastrofickými následky hladkého fungování našich ekonomických a politických systémů.Žižkova kniha není ovšem pouhou analýzou, nýbrž i pokusem o obranu – obranu násilí emancipačního.Místo aby se s násilím konfrontoval čelně, pokouší se Žižek nahlédnout tento fenomén nepřímo, ze strany, jakoby úkosem: přímá konfrontace s násilím je totiž ve své podstatě matoucí, neboť zdrcující hrůza násilných činů a empatie s oběťmi nevyhnutelně působí jako překážka v přemýšlení.

Probably the most famous living philosopher, Slavoj Zizek explores the concept of 'event', in the second in this new series of easily digestible philosophy What is really happening when something happens? In the second in a new series of accessible, commute-length books of original thought, Slavoj Zizek, one of the world's greatest living philosophers, examines the new and highly-contested concept of Event. An Event can be an occurrence that shatters ordinary life, a radical political rupture, a transformation of reality, a religious belief, the rise of a new art form, or an intense experience such as falling in love. Taking us on a trip which stops at different definitions of Event, Zizek addresses fundamental questions such as: Are all things connected? How much are we agents of our own fates? Which conditions must be met for us to perceive something as really existing? In a world that's constantly changing, is anything new really happening? Drawing on references from Plato to arthouse cinema, the Big Bang to Buddhism, Event is a journey into philosophy at its most exciting and elementary. Slavoj Zizek is a Hegelian philosopher, Lacanian psychoanalyst, and Communist political activist. He is the author of numerous books on dialectical materialism, critique of ideology and art. His main work is Less Than Nothing, a study on the actuality of Hegelian dialectics.

Kam jsme došli a jak se máme nyní zachovat? O jaký druh společnosti stojí za to usilovat? Proč je obtížné představit si alternativní společenské a politické uspořádání? Kde máme hledat základ pro naději? Na tyto a mnohé další otázky se Slavoj Žižek snaží odpovědět v této nadčasové knize založené na rozhovorech, které podtrhují Žižekovu nezkrotnost. Žižek se věnuje takovým tématům, jako je Arabské jaro, globální finanční krize, vzestup Číny, populismus v Latinské Americe nebo Severní Korea. Kamkoli rozhovor zamíří, Žižekova energická mysl osvětluje nečekané horizonty. Analyzuje nejen aktuální složité situace, ale také zkoumá možnosti změny. Tyto originální a strhující rozhovory nabízejí úvod do studia jednoho z nejvýznamnějších myslitelů naší doby.

In Trouble in Paradise, Slavoj Zizek, one of our most famous, most combative philosophers, explains how by drawing on the ideas of communism, we can find a way out of the crisis of capitalism. There is obviously trouble in the global capitalist paradise. But why do we find it so difficult to imagine a way out of the crisis we're in? It is as if the trouble feeds on itself: the march of capitalism has become inexorable, the only game in town. Setting out to diagnose the condition of global capitalism, the ideological constraints we are faced with in our daily lives, and the bleak future promised by this system, Slavoj Zizek explores the possibilities - and the traps - of new emancipatory struggles. Drawing insights from phenomena as diverse as Gangnam Style to Marx, The Dark Knight to Thatcher, Trouble in Paradise is an incisive dissection of the world we inhabit, and the new order to come. "The most dangerous philosopher in the West." (Adam Kirsch, New Republic). "The most formidably brilliant exponent of psychoanalysis, indeed of cultural theory in general, to have emerged in many decades." (Terry Eagleton). "Zizek leaves no social or cultural phenomenon untheorized, and is master of the counterintuitive observation." (New Yorker).

V knize Lacrimae rerum slovinský filozof a kulturní teoretik Slavoj Žižek působivě analyzuje filmová díla věhlasných světových režisérů, přičemž se opírá o filozofické teze Lacana, Heideggera, Hegela a některé psychologické teorie. Při detailní analýze filmů režiséra Krzysztofa Kieślowského se zabývá etikou jako ústředním tématem Kieślowského děl a ukazuje, jak lze chápat symbolické zobrazení Desatera v různých částech Dekalogu. U Alfreda Hitchcocka zkoumá Žižek autorský styl a s ním spojený jev „nadinterpretace“, tedy otázku, zda má v Hitchcockových filmech skutečně vše přesně určený význam. Pomocí analýzy filmů Andreje Tarkovského se autor snaží ukázat, jak motiv traumatické či cizorodé Věci, který funguje jako mechanismus zhmotňující nevědomé fantazie člověka, figuruje v diegetickém prostoru kinematografického narativu. V eseji o filmu Lost Highway Davida Lynche se Žižek zabývá filmovými klišé v tomto postmoderním snímku a vážností, s níž je třeba chápat Lynchovo univerzum. V poslední kapitole autor věnuje pozornost zobrazení sexuálního aktu v kinematografii

Bár olyan világban élünk, amelyben szinte állandósult a válság, mintha mégis elfogadnánk, hogy a kapitalizmus - ez az alaptalan reményekkel kecsegtető, szédítő és szédelgő ideológia - a lehetséges világok legjobbikát jeleníti meg. A nagyobb egyenlőség, a több demokrácia és az erősebb szolidaritás világa ellenben nehézkesnek és unalmasnak, sőt bizonyos szempontból egyenesen veszedelmesnek tűnik: megvalósítása csak szürke, túlszabályozott, falanszterszerű társadalomhoz vezethet. Slavoj Zizek azt fejtegeti e rendkívül időszerű könyvében, hogy mi sem áll távolabb az igazságtól. Ha valóban szeretnénk jobb, igazságosabb, az emberi kreativitás kibontakozását elősegítő és az emberi méltóságot védelmező társadalmat elképzelni, akkor fel kell ismernünk, mondja a filozófus, hogy a kapitalizmus kínálja a legunalmasabb, a legdermesztőbb jövőt: az állandó változás látszatát keltve ugyanis mindig ugyanazt tálalja fel, csak egyre nagyobb mennyiségben; ezzel szemben az igazi egyenlőségért, ha úgy tetszik, a kommunizmusért vívott harc az igazán merész és ígéretes vállalkozás. Míg Fukuyama a történelem végét és a liberális demokrácia teljes diadalát hirdette, míg Samuel P. Huntington szerint elkerülhetetlen a civilizációk összecsapása, és ezért minden erőnkkel védenünk kell saját kultúránkat, míg Thomas Piketty az egyre nagyobb egyenlőtlenség okozta veszélyekre figyelmeztet, és a kapitalista rendszeren belül próbál erre megoldást találni... addig a világhírű szlovén filozófus, a baloldali radikális gondolkodás legbefolyásosabb alakja amellett érvel, hogy mai problémáink csak a kommunizmus perspektívájából értelmezhetők és oldhatók meg. És hogy feltétlenül meg kell próbálnunk felépíteni az igazi egyenlőségen alapuló társadalmat, hacsak nem olyan világban akarunk élni, amelyben zombik és vámpírok uralkodnak. "A Nyugat legveszélyesebb filozófusa" (Adam Kirsch) "A kultúraelmélet Elvis Presleyje." (Chronicle of Higher Education) "A freudi és a lacani pszichoanalízisre, illetve Hegel és Marx dialektikus gondolkodására támaszkodva Zizek a hétköznapi ideológiák sok esetben üdítően irritáló kritikáját bontja ki. Mai globális kapitalizmusunknak és ideológiai jelenségeinek e szórakoztató és szellemes elemzése intellektuális és ideológiai szövetségese, a francia Alain Badiou megállapításainak gondolatébresztő ismertetésével párosul... A globális tiltakozó mozgalmakban megjelenő kommunista horizontot megőrizni és a politika alapjává megtenni: Zizek felfogása szerint ez napjaink voltaképpeni feladata." (Janosik Herder) "Kevés gondolkodó illusztrálja jobban a mai kapitalizmus ellentmondásait, mint Slavoj Zizek... Az elképesztő intellektuális túltermelést megvalósító életművében Zizek a jelen rendjének fantazmagorikus kritikáját alkotta meg, olyat, amely állítása szerint - s bizonyos szempontból valóban - gyakorlatilag mindent tagad, ami jelenleg létezik." (John Gray, New York Review of Books) "A pszichoanalízisnek, sőt általában a kultúraelméletnek az elmúlt évtizedek folyamán színre lépett legfélelmetesebben ragyogó képviselője." (Terry Eagleton, London Review of Books) "Nincs olyan társadalmi vagy természeti jelenség, amelyre ne terjesztené ki elméleti vizsgálódását." (Rebecca Mead, New Yorker) "Ha Szlovéniában maradt volna, Szlovénia pedig kommunista ország maradt volna, akkor Zizekből nem lett volna az az ártalmas fickó, akivé vált időközben. Valójában ha nem szólna komolyabb érv amellett, hogy sajnálkozzunk a kelet-európai kommunizmus összeomlásán, Zizek rászabadítása a nyugati tudományos életre alighanem önmagában elégséges volna. Jacques Lacan pszichoanalitikus vízióját mint az új, szocialista filozófia transzcendentális alapját elfogadva Zizeknek sikerül minden elődjét fölülmúlni az izgalom fokozásában." (Roger Scruton: Fools, Frauds and Firebrands. Thinkers of the New Left) Fordította: Reich Vilmos

'One of our best-known living philosophers' Guardian How do we respond to the refugee crisis - by opening our doors, or pulling up the drawbridge? Both solutions, argues Slavoj Žižek, offer ideological blackmail, and both are wrong. He proposes that instead we see the crisis as an opportunity: a unique chance for Europe to redefine itself and its future. 'Žižek identifies the refugee crisis as one of the major global challenges of our time ... he argues for a politics of solidarity' The Times Literary Supplement

In these troubled times, even the most pessimistic diagnosis of our future ends with an uplifting hint that things might not be as bad as all that, that there is light at the end of the tunnel. Yet, argues Slavoj Zizek, it is only when we have admit to ourselves that our situation is completely hopeless - that the light at the end of the tunnel is in fact the headlight of a train approaching us from the opposite direction - that fundamental change can be brought about. Surveying the various challenges in the world today, from mass migration and geopolitical tensions to terrorism, the explosion of rightist populism and the emergence of new radical politics - all of which, in their own way, express the impasses of global capitalism - Zizek explores whether there still remains the possibility for genuine change. Today, he proposes, the only true question is, or should be, this: do we endorse the predominant acceptance of capitalism as a fact of human nature, or does today's capitalism contain strong enough antagonisms to prevent its infinite reproduction? Can we, he asks, move beyond the failure of socialism, and beyond the current wave of populist rage, and initiate radical change before the train hits?

The maverick philosopher returns to explore today's idealogical, political and economic battles, and asks whether radical change is possible In these troubled times, even the most pessimistic diagnosis of our future ends with an uplifting hint that things might not be as bad as all that, that there is light at the end of the tunnel. Yet, argues Slavoj Zizek, it is only when we have admit to ourselves that our situation is completely hopeless - that the light at the end of the tunnel is in fact the headlight of a train approaching us from the opposite direction - that fundamental change can be brought about. Surveying the various challenges in the world today, from mass migration and geopolitical tensions to terrorism, the explosion of rightist populism and the emergence of new radical politics - all of which, in their own way, express the impasses of global capitalism - Zizek explores whether there still remains the possibility for genuine change. Today, he proposes, the only true question is,or should be, this: do we endorse the predominant acceptance of capitalism as fact of human nature, or does today's capitalism contain strong enough antagonisms to prevent its infinite reproduction? Can we, he asks, move beyond the failure of socialism, and beyond the current wave of populist rage, and initiate radical change before the train hits? 'Zizek is a thinker who regards nothing as outside his field: the result is deeply interesting and provocative' - Guardian 'Zizek leaves no social or cultural phenomenon untheorized, and is master of the counterintuitive observation' -New Yorker

In recent years, techno-scientific progress has started to utterly transform our world - changing it almost beyond recognition. In this extraordinary new book, renowned philosopher Slavoj Zizek turns to look at the brave new world of Big Tech, revealing how, with each new wave of innovation, we find ourselves moving closer and closer to a bizarrely literal realisation of Marx's prediction that 'all that is solid melts into air.' With the automation of work, the virtualisation of money, the dissipation of class communities and the rise of immaterial, intellectual labour, the global capitalist edifice is beginning to crumble, more quickly than ever before-and it is now on the verge of vanishing entirely. But what will come next? Against a backdrop of constant socio-technological upheaval, how could any kind of authentic change take place? In such a context, Zizek argues, there can be no great social triumph - because lasting revolution has already come into the scene, like a thief in broad daylight, stealing into sight right before our very eyes. What we must do now is wake up and see it. Urgent as ever, Like a Thief in Broad Daylight illuminates the new dangers as well as the radical possibilities thrown up by today's technological and scientific advances, and their electrifying implications for us all.