Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 16 z 76

Segíthet-e Csipkerózsikának Csizmás Kandúr? És Hamupipőkének a táltos paripa? Miért nem a tündérkeresztanya jelenik meg a sárkányviadalra készülő hős előtt? Ki segít az állatvőlegényeknek és állatmenyasszonyoknak, hogy visszanyerjék valódi önmagukat? Boldizsár Ildikó mesekutató, a meseterápia meghonosítója új könyvében a mesék segítő alakjait veszi szemügyre abból a szempontból, hogy kit, miben és hogyan támogatnak. A mesekutatás módszertanát felhasználva és megújítva hatvan segítőből és tizenhat segítő kapcsolatból alkotta meg azt a hálózatot, amely lenyűgöző módon mutatja be a segítségnyújtás ősi formáit. A "Hogyan segítsek én terajtad" e kapcsolatok feltárásán túl történeti áttekintést nyújt a mehamorphoses-meseterápia kidolgozásáról és működéséről, bemutatja a mai magyar meseterápiás irányzatokat is. Boldizsár Ildikó könyve nemcsak a meseterápia iránt érdeklődő olvasók és szakemberek, hanem a néprajzosok és antropológusok számára is számos meglepetést tartogat, bizonyságot téve arról, hogy napjaink módszereit a mesék évszázadok óta ismerik.

Ernst Jünger (1895-1998) je významným nemeckým autorom, ktorý bol veteránom 1. svetovej vojny a veľkým odporcom nacizmu, kvôli čomu prišiel o miesto v armáde a mal zakázané písať. Esej O bolesti vyšla prvýkrát v roku 1934. Život bez bolesti neexistuje, ale uvažovanie o nej nie je populárne. Bolesť prezrádza hodnotu človeka. Keď sa priblížime k momentu vrcholnej bolesti človeka a vidíme ako ju zvláda, získavame prístup k zdrojom jeho moci a k tajomstvu, ktoré sa skrýva za jeho prevahou. Prezraď mi svoj postoj k bolesti a ja ti poviem, kto si! Esej Mier bola vydaná až v roku 1945, aj keď jej náčrt vznikal ešte v zime 1941. Teda v tomto čase sa 2.svetová vojna zmenila drastickým spôsobom a dielo bolo počas tohto obdobia schovávané. Autor ju venoval svojmu synovi, ktorý bol väznený a padol vo vojne. Vojna bola podľa Jüngera prvým kolektívnym dielom ľudstva a mier musí byť druhým. Od architektov mieru závisí, či bude naše domovy ovládať dobrý duch. Mier by mal prinášať ďalšie prospešné a veľkorysé dielo. Dobré zrno nesmie vyjsť nazmar. Treba pochopiť skutočný význam úsilia a obety. Vojne vyhovuje strach, preto potrebujeme odvahu a duchovnú silu oslobodiť srdce od nenávisti a rozkladu, ktorý nenávisť prináša.

Nová kniha Františka Koukolíka Stupidita je určena širšímu okruhu čtenářů. Vypráví o nejrozšířenějším a nejvlivnějším, nicméně nepřiznávaném, zapíraném, znevažovaném a obtížně uchopitelném znaku lidského individuálního a skupinového chování, jímž je stupidita. Stupidita není nadávka ani posměšné značení, není to hloupost, mentální retardace, nevědomost či omyl, není to nepozornost vůči varovným signálům, stupidita není absurdita ani iracionalita. Stupidita je projev zhroucení zpětné vazby mezi chováním a prostředím. Stupiditou lidská mysl dociluje kompromisu mezi svou neschopností vyrovnávat se přímo s informacemi, které přicházejí z fyzikálního prostředí, a odměnami/tresty, které přicházejí ze sociálního prostředí. Mocenské elity dobře vědí, že každý neomezený růst končí kolapsem, vědí o účincích jaderných zbraní, o klimatické změně, o devastaci životního prostředí. Proto ve jménu vlastní moci vypínají zpětnou vazbu: devastují informační prostor za účinné pomoci značné části svých oddaných poddaných... OBSAH: Předmluva * 1. DEFINICE (Hloupost * Moroni * Specifické vývojové poruchy učení a další * Široká definice racionálního chování * Úzká, „ekonomická“ definice racionálního chování * Teorie omezené racionality * Absurdita * Iracionalita * Ellisův seznam * Stupidita * Cippolovy zákony * První základní zákon * Druhý základní zákon * Třetí základní zákon, zvaný zlatý * Čtvrtý základní zákon * Pátý základní zákon * Cippolovy zákony nejsou žert * Šestý Cippolův zákon, formulovaný Perisiovou a Bardim * Tři Livraghiho doplňky * Wellesova definice * Současné poznání Wellesovu teorii rozvíjí * Příklad * Stručná formulace * Stupidita a iracionalita * Dvojí postoj ke stupiditě * Přírodovědecký pohled * Humanistický pohled) * 2. STUPIDITA JEDINCŮ A SKUPIN (Paul Frampton * Chytrý, ale pošetilý * Stupidita a osobnost * Nepoznám, že nepoznávám * Ideologie * Skupina * O lidech a oslech) * 3. STUPIDITA SOUČASNÁ, GLOBÁLNÍ I MÍSTNÍ (Databanka Sešat * Kolapsy komplexních společností * Popsaná fakta a souvislosti * Parametry kolapsu komplexních společností * Vývoj nového socioekonomického a politického systému, a tedy další vývoj chronické stupidity * Náboženství * Konektomický pohled * Globální korporace * Globální finanční obři * Top manažeři * Facilitátoři * Rada pro mezinárodní vztahy * G30 * Ochránci * Atlantická rada * NATO * Rozšiřování NATO do států bývalého SSSR * Zbrojaři * Zpravodajské služby a hluboký stát * Příklad soukromé zpravodajské organizace * Soukromé vojenské a bezpečnostní organizace * Evropský příklad * Riziko * Ideologové * Vztahy s veřejností a propaganda * Jedna z propagandisticky nejúspěšnějších operací * Příklady tří největších PRP firem * Zpráva o světové nerovnosti * Globální příjem a nerovnost bohatství * Současné nerovnosti příjmu a bohatství * Průměrný státní příjem vypovídá o nerovnosti málo * Současné globální nerovnosti jsou blízké úrovni vrcholícího západního imperialismu na počátku 20. století * Nerovnost globálního příjmu měřená Theilovým indexem * Vlády a soukromý sektor * V roce 2021 žili na světě velmi bohatí lidé * Bohatí bohatnou, chudí chudnou * Genderová nerovnost * Globální stupidita * Jádro stupidity * Důsledky * Lokální stupidita * Řešení) * Závěr * Stručná bibliografie * PŘÍLOHY (Příloha 1. Iracionalita * Příloha 2. Agnotologie a debilizace * Příloha 3. Sekulární cykly) * Autor * Rejstřík

Kniha nahrazující celou knihovnu o nacismu. Picard v něm nevidí osamocený jev, nýbrž symptom degenerace a deformace moderního člověka, kterého vnímá jako člověka naprosté diskontinuity, manipulovatelného každým, kdo této roztříštěnosti dá byť zkarikovanou jednotu.

'A joyous multiplicity of writings incorporating collective manifestos, poetry, fiction, and autobiography... endlessly fascinating' Catherine Taylor, Financial Times 'A tour de force of feminist thinking, spanning seven centuries and multiple continents' Jennifer Thomson, Review 31 'The Penguin Book of Feminist Writing rounds up the voices of women from across history to discuss the meaning and practice of feminism. This is a book that every person should read: the multiplicity of voices from various times and spaces allows women of the past alongside women of the present to be noisy about why feminism matters. It is a collective masterpiece' Helen Carr, BBC History, Books of the Year 'Bulging with brilliant and exciting writing. Its vast sweep takes us from the 15th century, when Christine de Pizan, a court writer in medieval France, imagined a City of Ladies where women would be safe from harassment, through to the present day, with work by Maggie Nelson, Eileen Myles, Rachel Cusk, Deborah Levy and Lola Olufemi' Rachel Cooke, Observer Edited with an Introduction by Hannah Dawson

Myslitel a básník ojedinělé myšlenkové kvality a hloubky. Dosud neobjevený autor, příčící se zařazení do jakéhokoli systému, povyšující myšlení na svébytnou kategorii mimo jakýkoli filosofický systém. Svou originalitou básnickou stavbou textu a zároveň ne-známostí a ne-uchopitelností se nabízí srovnání například s Ladislavem Klímou či Jakubem Demlem, ne však s filosofy školních škamen, kteří ho až doposud nebyli schopni ani reflektovat.

Kniha Františka Koukolíka Krása je určena širšímu okruhu čtenářů a pokouší se najít odpověď na otázku, proč je něco krásné. Autor sám přiznává, že publikace je osobní, neúplná a je v ní jistě mnoho sporného. Kamínky patřící do její mozaiky sbíral v průběhu své celoživotní snahy porozumět lidské nátuře. Schopnost chápat i tvořit krásu do ní patří. Proč se nám některé objekty a události líbí, máme je rádi, toužíme po nich, chceme je mít a jiné naopak, do jaké míry je hodnocení objektivní nebo subjektivní, jsou staleté otázky. V textu se pozorný čtenář dozví například o estetické senzitivitě a vztahu krásy a pravdy, může najít odpovědi na otázky, co je politický kýč, co aktivují krásné rovnice v mozku matematiků a proč pozornost přitahují hezké ženské tváře. Nechybí ani věčné téma: je krásné zároveň dobré?

Doplněné vydání esejů předního českého básníka Autor je známý a ceněný především jako originální a v českém prostředí výjimečný básník. Poněkud ve stínu jeho původní tvorby však zůstává neméně pozoruhodné dílo esejistické. Kniha představuje ucelený soubor Topinkových metaliterárních textů, a to od rozsáhlých esejů, publikovaných především v šedesátých letech v Sešitech pro literaturu, až po úvahy z let devadesátých i příležitostné texty z navazujících dekád. Poznáváme tak básníka nejen jako neortodoxního, neakademického myslitele, nýbrž i jako osobnost, která neotřelým způsobem otevírá tvorbu spřízněných autorů, literátů, případně výtvarníků. Kniha je výrazně rozšířeným vydáním stejnojmenné edice z roku 2007. Přibyl zde například „ztracený“ text o poezii exulantů Milady Součkové a Ivana Jelínka nazvaný „Útočiště řeči“, dále text „Jsem tady, nebo tam, nebo jinde“, který komentuje nový překlad Eliotových Čtyř kvartetů, či esej „Heidegger a Rimbaud“ a mnohé další.

Kniha je sborníkem z konference pořádané Centrem pro modelování společenských a biologických procesů (BISOP) v polovině června 2021, jde tedy o jakýsi snímek stavu věcí, poznání a společenské diskuse v době jejího konání. První část představuje obecné texty, které mohou čtenáři posloužit k orientaci v problematice. V druhé části lze najít příspěvky věnující se konkrétním problémům nastalým v souvislosti s pandemií z pohledu matematického modelování, logistiky, psychologie a sociologie. Příspěvky v závěrečné části se věnují zhodnocení dopadů pandemie a možnostem, jak se z nich poučit. Je na čtenáři, aby posoudil, co z obsahu knihy s časovým odstupem obstálo a co nikoli, v každém případě jde o zajímavý dokument o působení jedné vědecké iniciativy.

Esej z roku 1995, v níž autor rekapituluje nejen šest let svého pobytu v Indii v roli mexického velvyslance (1962–1968), ale také zážitky a setkávání s indickou kulturou při několika cestách před vykonáváním této funkce i po jejím ukončení. Pobyty v Indii zanechaly v Octaviu Pazovi hluboké stopy a ovlivnily nejen jeho básnickou tvorbu, ale také nahlížení na kulturu, umění, politiku a filosofii. Své osobní prožitky člověka patřícího do západního kulturního okruhu při setkávání s touto východní kulturou zpracoval v knize Indické odlesky, v jednom z posledních děl, které napsal. Esej nejen rozšiřuje naše znalosti o tak odlišné realitě, jako je ta indická v porovnání s tou západní, ale nutí nás rovněž nahlížet na plodné rozpory (někdy i soulad) mezi naším viděním světa a tím orientálním, nutí čtenáře hledat analogie na jedné straně, na straně druhé kontrasty. Octavio Paz v textu na mnoha místech srovnává mexickou a indickou společnost, upozorňuje na to, co je oběma kulturám společného a v čem se liší. Čtení eseje narušuje naše rutinní smýšlení o světě a nebyl by to Octavio Paz, kdyby v knize nevedl dialog s námi samými jako lidskými bytostmi.

Knižný výber z článkov a úvah MUDr. Jana Hnízdila možno vrelo odporučiť všetkým, ktorí si vážia zdravie vlastné i zdravie spoločnosti a sú ochotní preň niečo urobiť. Môžu si byť istí, že ich čítanie nielen poučí, ale aj povzbudí a pobaví. Jan Hnízdil má totiž dar písať prístupne a zrozumiteľne a navyše aj s vtipom, eleganciou a humorom, či už je reč o úzko odborných záležitostiach, alebo o veciach obecnejšieho dosahu, o lekárstve a športe. A ako sa patrí na vyznávača psychosomatiky a celostného pohľadu na človeka, nikdy nezabúda uvádzať konkrétne príklady a prenikať do všetkých zákutí životných príbehov.

Nógrádi György legújabb kötetében azokat az írásait gyűjtötte össze, amelyek 2019 eleje és 2022 vége között jelentek meg a Magyar Nemzet hasábjain. A mintegy hatvan cikkben az ismert biztonságpolitikai szakértő a megjelenést megelőző hetek nemzetközi fejleményeit, eseményeit tekinti át, a tőle megszokott módon globális világpolitikai kontextusba ágyazva a felmerülő helyi vagy regionális problémákat. Az elmúlt - nehéz, sok mindenben válságos - évek éppen aktuális helyzetelemzéseit az eltelt idő igazolta, vagy éppenséggel megcáfolta. Visszanézve mindkét eset fontos tanulságokat kínál az olvasó számára.

Kniha Ty dny v Praze obsahuje překlady pěti textů indického spisovatele Nirmala Varmy. Všechny texty spojuje mimo jiné to, že se odehrávají v Praze v 50. a na konci 60. let minulého století. Z celé knihy je patrné, že si Nirmal Varma Československo a zejména Prahu oblíbil záhy po svém příjezdu do Prahy v roce 1959. Stěžejní částí knihy je novela Oněch pár dní, v níž je věrně zachyceno pražské prostředí 50. let 20. století a tehdejší studentský život zahraničních stipendistů. Hlavní hrdinka novely Raina, do které se o několik let mladší Nirmal zamiloval, byla za války totálně nasazena v Kolíně nad Rýnem. Něco o tom vypráví, ale zřejmě nepříliš ráda. Nirmal však jejímu vyprávění dychtivě naslouchá a přemýšlí o něm. Zaujalo ho patrně nejvíc to, jak mohla válka pokřivit lidské životy. Rainin manžel nebyl po koncentráku schopen včlenit se do mírového života, Raina vedle něj vlastně také ne. Cestuje, bere s sebou dítě, s kterým žije sama, ale příliš se mu nevěnuje. Je zvyklá na krátké známosti a loučení. Když se musejí rozejít, netrpí tolik jako Nirmal. Možná netrpí vůbec. Nirmal tyto povahové rysy spojuje s prožitou válkou. Náznaky tohoto myšlení se objevují i v pasážích, kdy tráví čas se svými pražskými přáteli a když o nich přemýšlí. Ke dvěma vzpomínkovým esejím z let 1968–1969, které tuto knížku uzavírají, snad ani není co dodat. Pamětníkům mohou vhrknout slzy do očí a mráz přejet po zádech. Kdo tu dobu nepamatuje nebo zapomněl, může se zde opravdu hodně dovědět – jak lidé mysleli, co cítili. Dovědět se to od spisovatele, který, ač ne zdejší, to věděl a dovedl sdělit.

It is hard to overstate Art Spiegelman's effect on postwar American culture. The Pulitzer Prize-winning author is one of our most influential contemporary artists, and his masterpiece Maus has shaped the fields of literature, history, and art. Collecting responses to the work that confirm its unique and terrain-shifting status, Maus Now is a new collection of essays that sees writers such as Philip Pullman, Robert Storr, Ruth Franklin, and others approaching the complexity of Maus from a wide range of viewpoints and traditions. Offering translations of important French, Hebrew, and German essays on Maus for the first time, this collection edited by American literary scholar Hillary Chute - an expert on comics and graphic narratives - assembles the world's best writing on this classic work of graphic testimony.

Antologie ČTENÍ O IVANU OLBRACHTOVI s podtitulem Mezi estetikou a politikou transgrese je chronologicky komponovaným souborem textů reflektujících literární dráhu Ivana Olbrachta, záběrem se omezuje na léta 1913–1962. Počínaje knižním debutem – prozaickým triptychem O zlých samotářích – provázel Olbrachtovy práce respekt recenzentů, ti se přitom museli opakovaně vyrovnávat s nestálostí žánrového řešení i zacílení (Arne Novák psal nad prózou Anna proletářka o Olbrachtovi jako o „básníku, jehož vývoj nás od Zlých samotářů udržoval v napětí“), takřka tak pokaždé jako by nanovo stanuli před nutností pojmenovat to, kým Olbracht je, zkoušejíce zároveň složitě v této diskontinuitě rozkrývat prvky bytostné, trvalejší povahy. Antologie umožňuje Olbrachtovo dílo nahlédnout v postupné celistvosti a zároveň nejednoznačnosti, utvářené právě i časností a mnohostí zastoupených kritických perspektiv. Její úvodní oddíl soustředí texty reprezentující podoby kritické konkretizace čtyř prvních knih Olbrachtových: povídkového souboru O zlých samotářích, prózy Žalář nejtemnější, předválečné aktovky Pátý akt a románu O podivném přátelství herce Jesenia. Oddíl druhý umožňuje nahlédnout diskuse, ba rozepře nad Olbrachtovými vystoupeními, spjatými s jeho fascinací ruským příkladem a službou komunistické perspektivě – ať už šlo o reflexe jeho Obrazů ze soudobého Ruska či – několik let nato – o konfrontace s knižním souborem Devíti veselých povídek z Rakouska a republiky a prózou Anna proletářku. Oddíl Mříže, hory sleduje nejprve odezvu prózy Zamřížované zrcadlo, následně pak rozpravu provázející trojici knih s podkarpatským podnětem; co do geografického zázemí se k této sérii de facto přimykají i dva texty utvářející oddíl Golet. Závěrečná část antologie – nazvaná Ztracen a nalézán v říši budovaného socialismu – v příkladech představuje způsoby traktování Olbrachtova zjevu v poválečných podmínkách; završuje ji triptych textů J. Opelíka, M. Jungmanna a J. Honzíka z počátku šedesátých let, takto dokladů snahy o oživující četbu a pojetí jeho díla.

Po otřesných zkušenostech s pandemií covid-19 a s lockdownem hledají státy i jednotlivci způsoby, jak se z krize dostat, a mnozí doufají, že se co nejdříve vrátí ke „světu, jaký byl před pandemií“. Existuje však i jiný způsob, jak si z této těžké zkoušky vzít ponaučení: jako obyvatelé Země možná nakonec nebudeme schopni opustit lockdown tak snadno, protože globální zdravotní krize je zakotvena v jiné větší a závažnější krizi - krizi způsobené Novým klimatickým režimem. Naučit se žít v lockdownu může být příležitostí, kterou je třeba využít: generální zkouškou na klimatickou mutaci, příležitostí konečně pochopit, kde my - obyvatelé Země, pozemšťané - žijeme, co je to za místo „Země“ a jak se budeme moci v tomto světě v příštích letech orientovat a existovat. Možná budeme konečně schopni prozkoumat zemi, v níž žijeme, společně se všemi ostatními živými bytostmi, začít chápat skutečnou povahu klimatické mutace, kterou prožíváme, a objevit, jaký druh svobody je možný - svobody jinak situované a jinak chápané. Bruno Latour v tomto pokračování svého bestselleru Zpátky na zem poskytuje kompas pro tuto nezbytnou změnu orientace našich životů a nastiňuje metafyziku omezení a rozvolnění, s níž se všichni budeme muset vyrovnat v důsledku podivné doby, v níž žijeme.

In The Call of the Tribe, Mario Vargas Llosa surveys the readings that have shaped the way he thinks and has viewed the world over the past fifty years. The Nobel Laureate maps out the liberal thinkers who helped him develop a new body of ideas after the great ideological traumas of his disenchantment with the Cuban Revolution and departure from the ideas of Jean-Paul Sartre, the author who most inspired Vargas Llosa in his youth. Writers like Adam Smith, Friedrich A. Hayek, Karl Popper and Isaiah Berlin helped the author navigate through these uneasy years of intellectual formation. They showed him another school of thought that placed the individual before the tribe, nation, class or party, and defended freedom of expression as a fundamental value for the exercise of democracy. The Call of the Tribe documents Vargas Llosa's engagement with their work and charts the evolution of his personal and philosophical ideology. Mario Vargas Llosa is one of the world's greatest living novelists, but, as Clive James wrote in Cultural Amnesia, his 'true strength' is 'undoubtedly in the essay'.

Kniha Neviditelný člověk představuje Pavla Hozu po jeho knize historické (Slověnice. Dějinný příběh malé obce na Podblanicku) a prozaické (Uloupená duše) tentokrát jako esejistu, který jde v těch nejlepších stopách české literární esejistiky dvacátého století. Své eseje psal mnoho měsíců pro rozhlasovou stanici Vltava. Témata jeho esejů jsou vždy konkrétní, ale směřují k obecnému. Jsou to – česká krajina, historie a současnost, etická dilemata, rychlost dnešní doby, lidská odpovědnost. Pro Hozu je důležitý jazyk, kterým své eseje píše – esej je pro něj maximálně vycizelovaným slovesným útvarem. Eseje ve svazku doplňují portréty českých básníků, kteří jsou Hozovi autorsky i lidsky blízcí a kteří jsou spjati s literární Cenou Františka Hrubína. Pavel Hoza žije v Benešově kde pracuje jako profesor české literatury na místním gymnáziu a působí jako kulturní organizátor.

Kniha je zostavená zo 14 upravených a aktualizovaných esejí, ktoré Peter Weiss v minulosti publikoval v denníku Pravda pri príležitosti významných výročí Slovenskej republiky. Texty sú rozdelené do troch častí. V prvej časti sa autor venuje politickým peripetiám vzniku a vývoja Slovenskej republiky od naplnenia štátoprávneho odkazu SNP v roku 1968, (teda po 24 rokoch od jeho vzniku), po osamostatnenia slovenskej štátnosti 1. januára 1993. Peter Weiss ako priamy politický aktér vývoja v 90. rokoch presvedčivo vyvracia viaceré mýty, ktoré sa spájajú so zánikom ČSFR. Čitateľovi zároveň poskytuje aj svoj pohľad na dramatické obdobie zápasu o vytvorenie podmienok pre prekonanie medzinárodnej izolácie SR a jej integráciu do EÚ. Druhá časť knihy sa zaoberá tradíciami slovenskej štátnosti. Ponúka osobnou skúsenosťou podložený príbeh parlamentného zápasu o schválenie 29. augusta za štátny sviatok, ako aj úvahy o potrebe chrániť a rozvíjať odkaz SNP a politické dedičstvo Alexandra Dubčeka. Cez tradíciu antifašistického zápasu sa pozerá na príčiny druhej svetovej vojny, ľudácky režim a mýty o ňom. Samozrejmosťou je, že k významným tradíciám radí aj československú jar 1968, ktorej výdobytkom bol aj ústavný zákon o československej federácii. Tretia kapitola pozostáva z esejí, ktoré ukazujú zložitosti utvárania vzťahov samostatnej Slovenskej republiky s Maďarskom. Na základe dokumentov, ale aj osobnej autorovej politickej a veľvyslaneckej skúsenosti s maďarskou otázkou načrtáva hlavné tendencie a charakteristické črty maďarského poprevratového revizionistického politického myslenia a jeho skrytejších či otvorenejších prejavov v politickej praxi.