Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 6 z 76
zobraziť:
Divačky snů
Marek Vajchr ve své knize mapuje objevné, riskantní a dobrodružné výpravy, které specificky zaměření raně novověcí spisovatelé, divadelníci, výtvarníci a kočovní operátoři, vystupující s různými optickými a mechanickými aparáty, podnikali do zapovězených krajin snů a imaginace. Na základě řady textových a obrazových svědectví, z nichž mnohým dodnes nebyla věnována náležitá pozornost, představuje zápas průkopníků nezavedených žánrů a nových druhů umění i zábavy s arbitry morálky a tradičního vkusu, kteří tyto umělce a baviče zpravidla pokládali za trestuhodné šiřitele podvratných představ a zhoubných fantazií. Autor mimo jiné ukazuje, že nezanedbatelný vliv na epochální proměnu ve vnímání uměleckých hodnot mezi osvícenstvím a romantismem měl setrvalý a nevykořenitelný zájem čtenářek a divaček o působivé ztvárnění snů. A připomíná také, že „nová média jsou velmi stará“ včetně svých nástrah, zvláště když k nim jejich uživatelé přistupují se slepou důvěrou.
Art on My Mind
A rich, thought-provoking collection of essays, critiques and interviews from the influential author of Ain't I a Woman and All About Love
'There must be a revolution in the way we see, the way we look'
In a collection of essays, critiques and interviews, bell hooks responds to the ongoing dialogues about producing, exhibiting and criticising art and aesthetics in a world increasingly concerned with identity politics. hooks shares her own experience of the transformative power of art whilst exploring topics ranging from art in education and the home to the politics of space and imagination as a revolutionary tool. She positions her writings on visual politics within the ever-present question of how art can be empowering within the Black community.
Speaking with artists such as Carrie Mae Weems and Alison Saar, and examining the work of Jean-Michel Basquiat and Felix Gonzalez-Torres, Art on My Mind is a generous and expansive body of work that has become increasingly relevant since it was first published in 1995. Here is an essential tool for understanding the contemporary moment, and a fundamental text for any reader concerned with making and sustaining a democratic artistic culture.
Keď začuješ túto pieseň
„18. augusta 2021 som strávila noc v Dome Anny Frankovej, presnejšie v zadnom dome. O Anne Frankovej, ktorú pozná celý svet, sa v skutočnosti veľa nevie. Ako by sme mali nazvať jej slávny denník, ktorý čítal každý školák a ktorého obsah si nikto z dospelých naozaj nepamätá? Je to svedectvo, testament, umelecké dielo? Je to denník mladého dievčaťa, ktorého jediná cesta viedla hore a dolu schodmi v priestore s plochou necelých štyridsať metrov štvorcových počas sedemstošesťdesiat dní. Predstavovala som si noc ako čas rozjímania, ticha. Predstavovala som si noc ako čas, keď vítam neprítomnosť Anny Frankovej, keď som v súlade s prázdnotou, keď ju prijímam. Mýlila som sa. Noc sa stala obývanou, osvetlenou odrazmi, zatiaľ čo v srdci zadného domu stále číhala naliehavosť, čakajúca, kým ju nájdem.“
Dom Anny Frankovej je prázdny byt. To, okolo čoho návštevníci v skutočnosti prechádzajú, je neprítomnosť jeho obyvateľov. A práve táto prázdnota mení byt – zadný dom – na múzeum.
Lola Lafon spája osobné spomienky s úvahami o histórii, identite a literatúre. Keď začuješ túto pieseň nie je len príbehom jednej noci, ale aj skúmaním samotnej podstaty písania a pamäti.
dostupné aj ako:
Sračky
#1 bestseller podľa New York Times
Harry G. Frankfurt, profesor filozofie na Princeton University, známy svojimi prácami o pravde, morálke a filozofii jazyka, tvrdí, že tí, čo produkujú sračky, neuvádzajú publikum do omylu tak, ako klamári—teda zámerným vyslovovaním nepravdivých tvrdení o realite. Namiesto toho sa snažia sprostredkovať určitý obraz o sebe samých bez ohľadu na to, či je čokoľvek z toho pravdivé. Nápadne menia pravidlá komunikácie tak, aby otázky pravdy a nepravdy stratili význam. Hoci sračky môžu mať rôzne neškodné podoby, ich nadmerné používanie môže postupne oslabiť schopnosť človeka rozlišovať pravdu - čo sa pri klamstve nedeje. Klamári aspoň uznávajú, že na pravde záleží. Práve preto sú sračky väčším nepriateľom pravdy než lož.
Čas búrnej rozpoltenosti
Kniha nastoľuje neodbytné otázky mieru a spytovania ľudského svedomia. Mária Terézia v Hykischovej historickej trilógii na smrteľnej posteli bilancuje: „Panebože, najmenej sedemdesiattisíc mŕtvych, najmenej stotisíc zmrzačených, to je pol milióna nešťastných rodín, vdov, sirôt... (...) Prečo umreli? Za slobodu? Za Boha? Za rodinu?“ V eseji o románe Vojna a mier (z pohľadu súčasníka) Lev Nikolajevič Tolstoj ústami hlavného hrdinu Bolkonského hovorí: „Ak by sme chceli, aby vojny prestali jestvovať, museli by sme si vymeniť krv v žilách za vodu.“ Dostojevskij sa v knihe Rusko a Európa ... z Denníka spisovateľa na vojnu pozerá s očividnou ambivalenciou, zvažuje na miske váh jej negatíva a pozitíva. Uznávaný rakúsky spisovateľ a antifašista Karl Kraus prostredníctvom postáv svojho dramatického diela s neskrývaným hnusom a sarkazmom odsudzuje prvú svetovú vojnu, zamýšľa sa nad tým, ako sa mohli až do takej hĺbky vyprázdniť srdcia ľudí, prirovnáva to k posledným dňom ľudstva. Michel Houellebecq (esej o jeho dystopických románoch) konštatuje: „Táto Európa, ktorá bola vrcholom ľudskej civilizácie, spáchala vskutku samovraždu v priebehu niekoľkých desiatok rokov. (...)Už nikto nemá chuť kupovať noviny či sledovať televíziu. A preto si tlač v ostatnom období, akoby natruc, uzurpovala nenávistnú moc škodiť – noviny teraz bez váhania dokázali ničiť životy...”
Kritické vydanie textov Gisely Weyde II
II. časť odbornej prekladovej publikácie doplnená opäť o štúdiu editorky a zostavovateľky Z. Kiss-Szemán, ktorá tematicky spracovala dostupné archívne, knižničné a muzeálne zdroje s cieľom predstaviť slovenskému publiku publicistickú tvorbu Gisely Weyde, významnej osobnosti pôsobiacej i v Bratislave.
Publikácia predstavuje výber textov (už publikované články, ako aj novoobjavené rukopisy) vo forme esejí, kratších statí a článkov o výtvarnej a kultúrnej scéne v?Bratislave v dvadsiatych rokoch 20. storočia. Slovenské preklady sú uvedené paralelne?s?originálmi v nemeckom a maďarskom jazyku a texty sú po dôkladnom výskume doplnené rozsiahlym komentárom.
Sloboda byť slobodný
Čo je to sloboda a čo pre nás znamená? Spočíva len v absencii strachu a obmedzení, alebo znamená aj účasť na spoločenských procesoch, vlastný politický hlas, aby nás ostatní počuli, uznali a napokon si na nás spomenuli?
Táto esej, ktorá vyšla v Spojených štátoch v šesťdesiatych rokoch, odráža prísnosť a silu politického myslenia Hannah Arendtovej a precízne zhŕňa jej úvahy o slobode, ktoré sú veľmi hlboké a dokážu sa spojiť s výzvami a nebezpečenstvami našej doby.
Arendtová sleduje historický vývoj pojmu sloboda, pričom berie do úvahy najmä revolúcie vo Francúzsku a v Amerike. Zatiaľ čo jedna sa skončila katastrofou, ale stala sa zlomovým bodom v dejinách, druhá zaznamenala triumfálny úspech, a predsa zostala lokálnou záležitosťou. Prehodnotenie myšlienky revolúcie sa dnes stalo nevyhnutnosťou a toto opätovné stretnutie s Hannah Arendtovou predstavuje potrebný impulz pre nové generácie.
dostupné aj ako:
Svoboda na trhu
Soubor fejetonů a esejů, v nichž autor po dlouholetém působení na Amsterodamské univerzitě reagoval na změnu režimu u nás po listopadu 1989. Opíral se přitom o zkušenosti z pobytu v Nizozemí, které prodělalo v posledních desetiletích převratné změny demografických, kulturních a psychosociálních poměrů. Souhrn těchto zkušeností byl převážně záporný – vzorná, bohatá a stabilní země prošla zásadními změnami, které si lidé u nás, oslnění nevídanou mírou svobody, neuvědomovali, nemohli uvědomit. Autor přístupnou formou ukazoval rizika, kterým bude naše společnost čelit. Věděl o možných důsledcích bezohledně prosazované podnikatelské dravosti, šíření drog, nových forem kriminality, z řetězu puštěné sexuality a v neposlední řadě náporu masové kultury podřízené trhu. Věděl také, že svoboda, která se plně privatizuje a která společnost, svět těch druhých, nebere v úvahu, nebude tím pravým a dlouho očekávaným osvobozením.
O tom, že autor uhodil hřebík na hlavičku, svědčí cenzura uvalená na varovný článek Vždyť přece fetovat je tak snadné!, který sice vyšel v Literárních novinách, ale byl vyřazen ze sborníku příspěvků z konference Palackého univerzity.
Závěrečný nekrolog filosofa Michela Faucaulta ukazuje paradoxní spojení racionální kritiky společnosti s utopickým útěkem do vysněného ráje smyslových požitků. Připomenutí této kapitulace před řešením nespravedlností zde na zemi ukazuje slepou uličku pokusů nahradit společenské změny nabouráním do biologické podstaty homo sapiens.
Dnešní, o třicet let zkušenější čtenář si ostatně sám udělá jasno v historických i aktuálních otázkách.
Zápisník z šedesátých let
Jonas Mekas, klíčová postava experimentální kinematografie a nezávislé umělecké scény druhé poloviny 20. století, nabízí v Zápisníku z šedesátých let čtivě podanou cestu do doby vzniku avantgardní kultury, nových uměleckých forem a provokativních společenských myšlenek.
Soubor kratších recenzí, kritických reflexí, teoretických úvah a rozhovorů zachycuje zásadní dobové osobnosti i kolektivy a jejich tvorbu, například Piera Paola Pasoliniho, Stanleyho Brakhage, Nam Jun Paika, Susan Sontag, Yoko Ono a Johna Lennona, Andyho Warhola, Living Theatre nebo Allena Ginsberga, a prostřednictvím bohatých archivních materiálů předává jedinečnou atmosféru. S hravostí, erudicí i svébytnou poetikou Mekas pojednává o fenoménech rozšířeného filmu, intermediální tvorby či nových podobách happeningu a performance. Představuje se nejen jako filmový tvůrce, ale především jako citlivý a kritický pozorovatel a komentátor své doby.
Humor jako zvláštní rozměr vědomí
Je tomu více než sto let, co se vydal Haškův Švejk do světa, aby se stal nejpřekládanější knihou české literatury vůbec. Protože však doma není nikdo prorokem, pochopení autorovy geniality, záhadné velikosti jakoby „humoristického díla“, z něhož místy až mrazí, v Čechách u literárních autorit a profesorů mnoho nebylo. Zato odsouzení údajné vulgárnosti mnoho, stejně jako čtenářské popularity – s všeobecně přijímanou výjimkou: ženy nemohou pochopit Švejka, vždyť nebyly na vojně!
Tento „sešit“ esejů boří mýty, a to nejen tím, že jde o texty z nejlepších, jaké byly na téma Hašek-Švejk dosud napsány. Autorkou je totiž žena – a profesorka! Sylvie Richterová. Ćtyři desetiletí nahlíží a zkoumá Švejka, a to z Itálie, své druhé vlasti, tedy s patřičným odstupem od českého rybníčku. Její texty jsou jasnozřivými analýzami Haškovy geniality, jíž jsme si dosud možná nebyli plně vědomi. Ač na hlubině úvah filozofických, lingvistických a sémantických jsou texty zkušené spisovatelky napínavými příběhy, které čtenáře nepustí. Smích a jeho poznávací moc, moc a její skrytá směšnost, Hašek jako geniální objevitel zhoubné moci blbství, humor jako síla nadhledu a válka jako zplozenec idiocie. – stěžejní body, kolem nichž se vše točilo a točí. Tehdy – i teď.
Kŕč roztvorenej dlane trvá
Kniha esejí básnika Ivana Štrpku sa snaží pomenovať isté štádium slobody, ktorá bola viac získaná ako vybojovaná.
Múr síce padol, ale v ľuďoch pretrváva tradícia akéhosi nevoľníctva práve v súvislosti so slobodou. A tak prežívame akýsi kŕč roztvorenej dlane, ktorá bola v čase totality zovretá. Tá ruka sa síce otvorila, v spoločnosti sa zväčšil priestor, ale nerozvíjala svoje prirodzené pohyby a dostala kŕč. Jednoducho sme neboli na slobodu zvyknutí. Ani otrok, keď ju veľmi rýchlo získa, sa nevie hneď adaptovať. Mal určité istoty a obmedzenia a ten pud a obavy, čo bude, ostali. Postkomunistické spoločnosti neprešli katarziou, ktorou mali, rovnako ako ľudia neprešli vnútornou premenou.
Eseje „Kŕč roztvorenej dlane“; „Posedieť si chvíľu s kameňmi“; „Otázka škrupiny“ a „Post scriptum“ vyšli prvýkrát v knihe „Kŕč roztvorenej dlane a iné eseje“ (Archa 1995) a esej „Prekročme sa, preskočme sa!“ ako súčasť knihy „Kadlečík & Štrpka“ (KK Bagala 2011, príležitostná tlač).
Chůze, 2. vydání
Chůze existuje od počátku, stejně jako divoká příroda, do níž se Henry David Thoreau vracel při svých procházkách. Trávil chůzí denně několik hodin a vyhýbal se civilizaci. Ve své eseji apeluje na své současníky i na nás, abychom se stali jeho bratry řeholníky, chodci. Je s podivem, že již tehdy – Chůzi napsal v roce 1861 – kolem sebe spatřoval problémy, s jakými se potýkáme dnes: lidé se vzdalují přírodě a upřednostňují pohodlí za každou cenu. Thoreau hovoří o krajině, o jejím utváření člověkem a naopak, o utváření člověka krajinou. Vypráví o cestách v doslovném i přeneseném významu. Vznáší mnoho otázek a na řadu z nich také odpovídá.
dostupné aj ako:
A Kidnapped West
A provocative and rousing essay collection from one of Europe's greatest writers.
The people of Central Europe cannot be separated from European history; they cannot exist outside it; but they represent the wrong side of this history; they are its victims and outsiders.
In a moment of historic peril and uncertainty in mainland Europe, Milan Kundera makes the case for Central Europe as the nucleus of European values and as a lightning rod for its potential dangers.
For the countries that make up this region where democracy is under continued threat from Russian oppression, language and culture play an active role in affirming national identity. And each of these countries - Hungary, Poland, the Czech Republic and Slovakia - has been historically overlooked by the major powers of Western Europe. But Kundera cautions that this blindness puts Europe's cultural and political independence at risk, a warning that feels increasingly relevant to our current moment, and our future.
Beauty
90 classic titles celebrating 90 years of Penguin Books
‘People should fall in love with their eyes closed. Just close your eyes. Don’t look.’
From Warhol’s romantic relationships to his thoughts on interior design, these candid, highly entertaining musings - on love, sex, beauty, work and space – give an intimate glimpse into the mind of one of the most iconic figures in twentieth-century culture.
The Fire Next Time
90 classic titles celebrating 90 years of Penguin Books
‘It demands great spiritual resilience not to hate the hater whose foot is on your neck, and an even greater miracle of perception and charity not to teach your child to hate’
Told in the form of two intensely personal 'letters', The Fire Next Time is an excoriating condemnation of the terrible legacy of racial injustice, drawn from Baldwin's early life in Harlem and his experience as a prominent cultural figure of the civil rights movement.
Unpacking My Library
90 Classic titles celebrating 90 years of Penguin Books
‘Every sort of passion verges on chaos, I know, but what the collecting passion verges on is a chaos of memories.’
From intimate musings on his book collection, to a dream-like trip through the bustling streets of Marseille, each of these essays offers a compelling journey into the mind of one of the twentieth century’s most influential philosophers.
A Short Guide to Towns Without a Past
90 Classic titles celebrating 90 years of Penguin Books
Best known for his existentialist novel The Outsider, set in French-occupied Algeria, Albert Camus was profoundly influenced by the landscapes, towns and traditions of his youth. Selected here are some of his finest personal essays about Algeria and its environs, including the luminous ‘Nuptials at Tipasa’, one of his earliest works where he developed the themes that would inform his later philosophy: to thrive now, without hope for paradise, as mortal life alone can be worthwhile.
Budeme, kým jsme?
Dívky, které nechtějí dospět v ženy. Tento jev svedl dohromady psychiatričku a sexuoložku Hanu Fifkovou a filozofku Terezu Matějčkovou. Poprvé se setkaly v roce 2024 při debatě o narůstajícím počtu dívek a mladých žen, které uvažují o změně pohlaví. Diskuse přerostla v několikaměsíční setkávání nad úvahami: Jak se do fenoménu promítla populární filozofická teorie, dle které si každý může stanovit, kým bude? Jakou roli hrají sociální média nebo současný feminismus? A promlouvá do fenoménu i rozšířené přesvědčení, že nad biologií vítězí společnost? Autorka knižního rozhovoru Tereza Matějčková se vrací i do devadesátých let, kdy Hana Fifková jako mladá psychiatrička a sexuoložka pracovala v bohnické léčebně na uzavřeném sexuologickém oddělení, otevírala téma sexuálního zneužívání v ordinacích a stala se „veřejnou sexuoložkou“ vysvětlující Čechům, co je ještě normální. Autorku nezajímají pouze tato témata, ale i osobnost zpovídané – její zázemí, život v bouřích i přijetí stárnutí. Jak ji samu ovlivnila její třicetiletá sexuologická praxe jako dceru, matku, manželku, babičku? A jak vidí člověk, který více než třicet let řeší otázky pohlavní identity, současnost? Kniha je doplněna rozsáhlým výkladovým slovníkem pojmů a jmen, který slouží jako mapa ve členitém terénu současných (nejen) genderových a sexuologických sporů.
Na sklade 1Ks
23,06 €
Hagakure
A Hagakure ("Lombok árnyékában") a szamuráj-író, Jamamoto Cunetomo (1659-1719) gondolatainak gyűjteménye. A könyv egyedülálló bepillantást nyújt a szamurájok szellemi és gyakorlati életvezetésébe egy olyan korban, amikor a harcosok számára a háború már csak emlék volt. A Hagakure a csendes feledésből csak a 20. században emelkedett ki, amikor a japán hadsereg alapművévé vált a csendes-óceáni háború idején. Ma nem csupán történelmi dokumentum, hanem örök érvényű tanítás arról, hogy miként élhetünk becsülettel, hűséggel és szilárd elvekkel egy állandóan változó világban
Esej je literárnym žánrom, v ktorom sa jej autor kriticky zamýšľa nad určitým problémom. Má subjektívny charakter a vyjadruje postoje jej autora. Autor v eseji prezentuje svoje názory a argumenty k vypranej problematike.
Úvaha je literárny útvar, ktorý vysvetľuje a rozoberá známu tézu z nového pohľadu. Autor v nej zaujíma svoj postoj k téme a snaží sa čitateľa priviesť k uvažovaniu o danej téze.
Štúdia je vedecký článok väčšieho rozsahu.
Prinášame vám eseje, úvahy, a štúdie od známych autorov ako Elena Ferrante, Jan Amos Komenský, Josef Čapek, C.S. Lewis a mnohých ďalších. Začítajte sa do týchto zaujímavých diel a uvažujte s autormi o večných aj nových otázkach.
