Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 30 z 76
zobraziť:
Dopisy přes zeď
Kniha americko-izraelského novináře, komentátora a spisovatele Josiho Kleina Haleviho (1953) obsahuje deset dopisů imaginárnímu Palestinci, jenž žije na dohled Haleviho domu, „na opačné straně betonové zdi“, která rozděluje jejich společnou krajinu. Tedy za bezpečnostní bariérou, která odděluje Izrael a Západní břeh Jordánu. V těchto dopisech se snaží přesáhnout nejen zeď konkrétní, ale i tu vnitřní mezi oběma národnostmi. Halevi píše z pozice Izraelce, který uznává autentickou palestinskou identitu a právo Palestinců na vlastní stát, a současně žádá totéž od palestinské strany, tedy aby uznala právo Židů na existenci ve svém státě. Jak říká, svými dopisy chtěl upřímně popsat „sny a obavy každého z nás“, dosáhnout určitého porozumění a odezvy. V listech se zabývá judaismem; židovskou historií; sionismem, židovskou identitou, dvojím narativem ve vztahu k Palestině a Izraeli; významem země izraelské pro Židy, zkušeností holokaustu (i tím, jak je židovská genocida v arabských zemích popírána); zkušeností z doby masových teroristických útoků na izraelské civilisty; izraelskou současností, včetně úvah o možnosti a nutnosti soužití.
Autor nechce poučovat, ale snaží se o vysvětlení, chce zahájit dialog, který umožňuje vzájemné pochopení a dohodu, protože, jak říká „jednou z hlavních překážek míru je neschopnost vyslechnout si příběh toho druhého“.
Jakkoli jsou dopisy určeny „palestinskému sousedovi“, jako pokus o upřímné, citlivě napsané vysvětlení složité situace v Izraeli zaujmou každého, kdo se o dění na Blízkém východě zajímá. Epilog knihy tvoří ohlasy palestinských čtenářů, kteří mnohdy kriticky a polemicky, mnohdy smířlivě a s nadějí reagují na Haleviho text a snaží se situaci zachytit ze své perspektivy.
Lacná kniha Hľadanie kotvy (-45%)
Ľudstvo na tom ešte nikdy nebolo materiálne lepšie ako dnes. Napriek tomu však západné demokracie tŕpnu pri strate dôvery v politické elity a právom sa obávajú o svoju budúcnosť.
Celý svet sa dnes nachádza v nebezpečnej situácii. Ak sa nepodarí revitalizovať chradnúci medzinárodný poriadok založený na pravidlách, najviac utrpia malé a zraniteľné krajiny nachádzajúce sa v krehkej zóne medzi svetovými veľmocami. A s nimi aj Slovensko.
Slovenský zahraničnopolitický analytik a publicista Dalibor Roháč pôsobiaci vo washingtonskom think tanku American Enterprise Institute, vníma prebiehajúce oslabenie medzinárodného usporiadania ako hlavnú výzvu, ktorej čelí svet.
Povojnové usporiadanie pomohlo obmedziť medzinárodné konflikty a prehĺbiť hospodárske väzby medzi krajinami. Bolo by však chybou vnímať medzinárodnú spoluprácu ako všeliek na každý neduh ľudstva. Dalibor Roháč vo svojej eseji Hľadanie kotvy tvrdí, že motorom inovácie medzinárodného poriadku môže byť aj schopnosť adaptovať sa na zmenu. Medzinárodné inštitúcie nie sú dokonalé, no ich úspešné reformy, ktoré sú v životnom záujme menších krajín, si vyžadujú jasný hodnotový kompas. Dnes je veľmi dôležité, ako západné demokracie odpovedia na rastúcu nespokojnosť a hnev voličov, na strach z imigrácie, ako aj na prerastanie korupcie do najvyšších poschodí politiky. Nároky na politických lídrov naprieč západným svetom sú mimoriadne vysoké. Dokáže ich nová politická generácia naplniť?
Esejistická skica Dalibora Roháča Hľadanie kotvy vychádza vo vydavateľstve Absynt pod zavedenou značkou Kalligram.
Na sklade 1Ks
5,95 €
10,90€
dostupné aj ako:
Lacná kniha Hľadanie kotvy (-18%)
Ľudstvo na tom ešte nikdy nebolo materiálne lepšie ako dnes. Napriek tomu však západné demokracie tŕpnu pri strate dôvery v politické elity a právom sa obávajú o svoju budúcnosť.
Celý svet sa dnes nachádza v nebezpečnej situácii. Ak sa nepodarí revitalizovať chradnúci medzinárodný poriadok založený na pravidlách, najviac utrpia malé a zraniteľné krajiny nachádzajúce sa v krehkej zóne medzi svetovými veľmocami. A s nimi aj Slovensko.
Slovenský zahraničnopolitický analytik a publicista Dalibor Roháč pôsobiaci vo washingtonskom think tanku American Enterprise Institute, vníma prebiehajúce oslabenie medzinárodného usporiadania ako hlavnú výzvu, ktorej čelí svet.
Povojnové usporiadanie pomohlo obmedziť medzinárodné konflikty a prehĺbiť hospodárske väzby medzi krajinami. Bolo by však chybou vnímať medzinárodnú spoluprácu ako všeliek na každý neduh ľudstva. Dalibor Roháč vo svojej eseji Hľadanie kotvy tvrdí, že motorom inovácie medzinárodného poriadku môže byť aj schopnosť adaptovať sa na zmenu. Medzinárodné inštitúcie nie sú dokonalé, no ich úspešné reformy, ktoré sú v životnom záujme menších krajín, si vyžadujú jasný hodnotový kompas. Dnes je veľmi dôležité, ako západné demokracie odpovedia na rastúcu nespokojnosť a hnev voličov, na strach z imigrácie, ako aj na prerastanie korupcie do najvyšších poschodí politiky. Nároky na politických lídrov naprieč západným svetom sú mimoriadne vysoké. Dokáže ich nová politická generácia naplniť?
Esejistická skica Dalibora Roháča Hľadanie kotvy vychádza vo vydavateľstve Absynt pod zavedenou značkou Kalligram.
Na sklade 2Ks
8,93 €
10,90€
dostupné aj ako:
Hľadanie kotvy
Ľudstvo na tom ešte nikdy nebolo materiálne lepšie ako dnes. Napriek tomu však západné demokracie tŕpnu pri strate dôvery v politické elity a právom sa obávajú o svoju budúcnosť.
Celý svet sa dnes nachádza v nebezpečnej situácii. Ak sa nepodarí revitalizovať chradnúci medzinárodný poriadok založený na pravidlách, najviac utrpia malé a zraniteľné krajiny nachádzajúce sa v krehkej zóne medzi svetovými veľmocami. A s nimi aj Slovensko.
Slovenský zahraničnopolitický analytik a publicista Dalibor Roháč pôsobiaci vo washingtonskom think tanku American Enterprise Institute, vníma prebiehajúce oslabenie medzinárodného usporiadania ako hlavnú výzvu, ktorej čelí svet.
Povojnové usporiadanie pomohlo obmedziť medzinárodné konflikty a prehĺbiť hospodárske väzby medzi krajinami. Bolo by však chybou vnímať medzinárodnú spoluprácu ako všeliek na každý neduh ľudstva. Dalibor Roháč vo svojej eseji Hľadanie kotvy tvrdí, že motorom inovácie medzinárodného poriadku môže byť aj schopnosť adaptovať sa na zmenu. Medzinárodné inštitúcie nie sú dokonalé, no ich úspešné reformy, ktoré sú v životnom záujme menších krajín, si vyžadujú jasný hodnotový kompas. Dnes je veľmi dôležité, ako západné demokracie odpovedia na rastúcu nespokojnosť a hnev voličov, na strach z imigrácie, ako aj na prerastanie korupcie do najvyšších poschodí politiky. Nároky na politických lídrov naprieč západným svetom sú mimoriadne vysoké. Dokáže ich nová politická generácia naplniť?
Esejistická skica Dalibora Roháča Hľadanie kotvy vychádza vo vydavateľstve Absynt pod zavedenou značkou Kalligram.
dostupné aj ako:
Naša nemoc
Timothy Snyder v reflexívnej eseji Naša nemoc, poskladanej z fragmentov jeho nemocničných zápiskov, prekračuje hranice svojho tradičného teritória histórie a politiky. Jeho témou je tentoraz aktuálna súčasnosť a bezprostrednou inšpiráciou vlastná skúsenosť s chorobou a životom v Európe a Amerike.
Tesne pred koncom roku 2019 ochorel a ocitol sa na pokraji smrti. V súvislosti s tým, čo prežil ako pacient s nesprávnou diagnózou a čakajúci celé hodiny na pohotovosti, rozvíja širšiu úvahu o tom, ako úzko súvisí naše zdravie s našou slobodou. Ak nemá byť zdravie ľudským právom, potom všetky ostatné práva a slobody strácajú zmysel.
Naša nemoc je razantnou kritikou komerčného zdravotníctva, čo sa prejavilo okrem iného aj na neschopnosti mnohých štátov - vrátane jeho rodných Spojených štátov - reagovať primerane na krízu v súvislosti so šírením koronavírusu.
Snyder ponúka bravúrnu analýzu opakujúceho sa zlyhávania zdravotnej starostlivosti, kde sa zabúda na konkrétneho človeka, degraduje autorita lekárov a nemyslí sa na budúcnosť.
dostupné aj ako:
Ohňostrojení
Fulghumovské eseje tak, jak je známe a máme rádi. Ohňostroj vtipu i moudrá zamyšlení. Autor bere čtenáře za ruku a vede ho na dobrodružnou výpravu, ukazuje mu svět novýma očima a poodhaluje něco ze svého procesu uvažování i tvorby. Na jaké židli Fulghum nejraději sedává? O čem si povídá se starou indiánkou? Proč se pořád vrací do Česka? To vše, a ještě mnohem víc se dozvíte v nové knize esejů Roberta Fulghuma.
Společný jmenovatel
Rozsáhlý svazek esejů, úvah, medailonů, literárních kritik, předmluv, doslovů a sloupků významného českého básníka, esejisty, prozaika a jednoho z našich nejvýznamnějších rozhlasových tvůrců posledního půlstoletí. Rudolf Matys je nejen vynikající znalec české a světové poezie, ale především hluboce vzdělaný člověk s širokým záběrem historickým, výtvarným, hudebním, filosofickým, estetickým, psychologickým a etickým. Jeho eseje, úvahy a kritiky vznikaly na okraji jeho díla básnického a práce rozhlasové a přitom jsou tím nejvýznamnějším, co ve svém životě vytvořil. Knihu uspořádala, k vydání připravila a bibliografií a ediční poznámkou doprovodila Milena Vojtková.
Intimations: Six Essays
Deeply personal and powerfully moving, a short and timely series of essays on the experience of lockdown, by one of the most clear-sighted and essential writers of our time
From the critically acclaimed author of Feel Free, Swing Time, White Teeth and many more
'There will be many books written about the year 2020: historical, analytic, political and comprehensive accounts. This is not any of those - the year isn't half-way done. What I've tried to do is organize some of the feelings and thoughts that events, so far, have provoked in me, in those scraps of time the year itself has allowed. These are above all personal essays: small by definition, short by necessity.'
Crafted with the sharp intelligence, wit and style that have won Zadie Smith millions of fans, and suffused with a profound intimacy and tenderness in response to these unprecedented times, Intimations is a vital work of art, a gesture of connection and an act of love - an essential book in extraordinary times.
Na Modrovousově hradě
Na Modrovousově hradě je rozsahem nepříliš dlouhý, myšlenkově ovšem nesmírně hutný a po jazykové i argumentační stránce strhující esej, jímž se George Steiner zařadil mezi přední filozofy kultury své doby. Tematicky navazuje na studii T. S. Eliota z roku 1948, jež zkoumá podstatu kultury a její postavení v západní společnosti. Steiner jde však ještě o něco dál a pokládá opomíjené a v mnoha případech doposud nevyřčené otázky, jimiž „naši“ kulturu představuje ve zcela novém světle. Čtenář má tak možnost podniknout unikátní historicko-filozoficko-literární sondu do dějin západní civilizace, jež odhaluje vzrušující, ale i značně znepokojující souvislosti mezi vyspělou civilizací a kulturním barbarstvím. Ústřední tezí, kterou se Steiner snaží obhájit, je tvrzení, že holocaust nemáme chápat jako exces, nýbrž jako doprovodný jev modernity, vyvěrající z příliš velké sázky na člověka, a že určité příčiny nelidskosti a obecné krize hodnot, jež vedly k současnému přehodnocení kultury, lze paradoxně najít v samotném srdci civilizovanosti.
Umyvadlo plné vajglů
Umyvadlo plné vajglů má podtitul nepřípadné glosy, protože Markovo evangelium nekomentuje, ale paralelně s ním vytváří naprosto odlišný příběh, než je ten Ježíšův. Je prošpikován uštěpačnými poznámkami stárnoucího chlapíka znechuceného poznáním, že svoboda děsí český národ víc než totalitní mašinérie.
Jindřich Vávra - Sběratel a mecenáš
Převážně textová publikace, která je společným dílem týmu špičkových odborníků z několika vědních oborů, poodhaluje fascinující dobrodružství života sběratele, botanika, lékaře, cestovatele a mecenáše Jindřicha Vávry. Brněnský rodák Jindřich Vávra (18311887) byl muž mnoha nadání a významnou osobností rakouského veřejného života. Jako doprovod členů panovnického rodu Vávra dvakrát obeplul svět a ze svých cest do často velmi vzdálených a exotických zemí přivážel doklady, jež jsou dnes významnou součástí botanických, numismatických, zoologických, etnologických a také fotografických sbírek.
Souběžně s tímto sborníkem textů, z nichž je každý doplněn anglickým resumé, vyšla obrazová kniha Čas rytířů dalekých moří, jež detailně a v dosud nepublikované šíři představuje Vávrovu mimořádnou fotografickou sbírku. Z obou svazků tak vyvstává obraz výjimečné osobnosti, sběratele a štědrého donátora Jindřicha Vávry, který za své zásluhy obdržel od císaře Františka Josefa I. erb a titul rytíř Dalekých moří.
Notes of a Native Son
The story of the negro in America is the story of America ... it is not a very pretty story
James Baldwin's breakthrough essay collection made him the voice of his generation. Ranging over Harlem in the 1940s, movies, novels, his preacher father and his experiences of Paris, they capture the complexity of black life at the dawn of the civil rights movement with effervescent wit and prophetic wisdom.
Osudné vynálezy lidstva
Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci.
Byla tohle krize?
Co se dělo s českou společností, s celým světem v době ohrožení covidem-19? Co jsme se dozvídali o sobě? Petr Fischer jako jeden z mála českých novinářů schopných přesně a rychle pojmenovávat události, odkrývat význam gest a proslovů, pozorně sledoval a glosoval opatření vlád, přístup politiků a reakce občanů, od chvíle, kdy téměř všechny státy šlapaly na brzdy. Soubor jeho brilantních úvah v pomyslném dialogu s filozofy od Derridy po Žižeka, s politiky od Hamáčka po Merkelovou, od Camuse po Houellebecqa zachycuje proměnu, která nevynechala nikoho z nás a napověděla, co bychom měli či mohli jako lidstvo dělat. Co je správné? Co je normální? Co je mravné? Otázky po týdnech bezprostředního ohrožení zůstávají. Ilustracemi knihu doprovodil Marek Douša.
Nemístní hrdinové: Ikaros a Faethón jako emblematické figury moderního člověka
Co když Íkaros a Faetón přežili svůj střemhlavý pád? Co když procitli na pobřeží budoucnosti se ztrátou paměti, nevědouc kým jsou, leč ponechávajíc si svůj aviatický instinkt? Co když se v ústraní stihli oženit a vtiskli svou podobu generacím svých potomků? Čtveřice autorů této knížky, každý po svém inspirován dílem německého historika umění Abyho M. Warburga, se po stopách těchto ratolestí vydává a v trojici vzájemně provázaných esejů podává svědectví jak o podivuhodných osudech legendárních aviatiků, tak o živé provázanosti současnosti s tradicí: od íkarovské vzletnosti renesančních emblémů přes heroický humanismus meziválečného letectví až po daidalovskou skepsi českého umění za železnou oponou.
Noe odpočítává dny
K životní moudrosti lze dojít cestou přemýšlení, cestou to nejušlechtilejší, někdy cestou napodobování, cestou nejlehčí, a posléze cestou zkušenosti, tedy cestou nejtěžší. Noe odpočítává dny je sice navenek nevtíravou a nenásilnou, možná ale o to závažnější a nezbytnější filosoficky laděnou zprávou o stavu země. Jak má prožívanou situaci reflektovat nejenom vědoucí, ale i vidoucí náš souputník a náš současník? Bohumil Ždichynec, myslitel postrenesančního stoicismu, žijící a tvořící v období postmoderního skepticismu, analyzuje ve svých textech smysl života, který nám v čase namnoze uniká. Nejnovější průřez autorovou přítomnou poezií představuje svébytné, jakož i přímé pokračování v poetice estetického reflektování stavu věcí vezdejších, které známe již z umělcových nedávných opusů Hamlet v tekuté době (2017), Hranatej svět (2018) a Srdce v mra¬kodrapu (2019), uvádí v hodnocení díla literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. Výtvarným spoluautorem publikace je akad. mal. Michal Slejška,který knihu graficky upravil a ilustroval.
Európa a pandémia
Aj svetoznámy politológ Ivan Krastev zostal počas pandémie koronavírusu v domácej izolácii. O novom fenoméne, ktorý za niekoľko týždňov zmenil celý svet, sa tak rozhodol uvažovať hneď zahorúca. Jeho najnovšia esej vychádza naraz vo väčšine európskych krajín.
Esej Ivana Krasteva Európa a pandémia nie je predpoveďou toho, ako bude vyzerať svet po koronavíruse. A nie je ani manifestom toho, ako by vyzerať mal. Je to snaha pozrieť sa na svet obrátený naruby a pochopiť fenomén, ktorý sa zásadne odlišuje od všetkého, čo nás postretlo doteraz.
Vieme, že koronavírus najviac postihuje tých, ktorí už nejaké zdravotné problémy majú. A keďže liberálne demokracie trpia jednou z najvážnejších chorôb - nedôverou ľudí v inštitúcie -, patria práve ony medzi najohrozenejších pacientov. Krastev je presvedčený, že Európska únia bude po tejto kríze celkom iná než pred ňou: môže sa rozpadnúť, môže sa premeniť na modernú kópiu stredovekej Svätej rímskej ríše alebo môže dosiahnuť strategickú autonómiu. Jedna vec je však istá už dnes: nie je to kríza, ktorú môže Európska únia len tak jednoducho prečkať.
"Svet sa zmení nie preto, že by naša spoločnosť po tejto zmene túžila, alebo preto, že by existoval konsenzus o tom, akým smerom nás má táto zmena posunúť. K zmene dôjde preto, že cesta späť neexistuje," hovorí uznávaný politológ Ivan Krastev vo svojej najnovšej knihe Európa a pandémia. Jeho nadčasová esej o tom, ako nás zmenil koronavírus, vychádza v preklade Samuela Marca.
dostupné aj ako:
Americké poznámky
Americké poznámky sú spolu s románom o Martinovi Chuzzlewitovi plodom Dickensovho prvého amerického pobytu v roku 1842. Spoločný obom týmto prácam je kritický pohľad: autor vidí nedostatky amerických pomerov v dobe pred občianskou vojnou a citlivo vystihuje, kde a ako je americký život pokrivený. Svojím humanitným založením sa potom prejavuje vždy ako človek, sympatizujúci s tými, ktorí sú utlačovaní a ktorí trpia. Ak odvolal po rokoch niečo z tejto úprimnej kritiky, musíme si uvedomiť, že sa to stalo v znamení druhej návštevy Ameriky, keď bolo jeho záujmom, aby čitateľské turné malo čo najväčší morálny i finančný úspech. Tento titul vychádza v slovenčine po prvýkrát a je určený širokej čitateľskej verejnosti.
dostupné aj ako:
Věci, kterých jsem se nezbavil
Autor se v této knize zamýšlí nad věcmi nadčasovými, filozofickými ale především nad věcmi všedními, samozřejmými, na které vzpomíná v souvislosti se smrtí obou rodičů. Činí to s nadhledem, ironií a humorem, nakolik lze o takových věcech jako umírání či smrt žertovat. A také s notnou dávkou vypravěčství. S láskou vzpomíná na matku, která zbožňovala hromadění věcí, a to nejen knih, ale i předmětů, nábytku či domácích doplňků. A nejednou se ho ptala: Co s tím vším jednou budeš dělat? Příběhy se velmi dobře dají aplikovat na většinu reálií prostoru střední Evropy, v němž ve druhé polovině 20. století převládala totalitní forma moci.
Co nám zůstane po smrti blízkého člověka? Jsou to předměty, vzpomínky, útržky vět? Vypravěč se probírá knihami a věcmi, které zde zanechala jeho matka a současně skládá její portrét, vzpomínku na silnou, zásadovou ženu, která se nikdy nevzdávala.
Vyprávění o odcházení první poválečné generace, která měla žít báječný život ve svobodné zemi.
"Věci, kterých jsem se nezbavil" Marcina Wichy je pronikavá kniha se zjištěním, že po všem pozemském toho tolik nezůstane, přestože by se mohlo zdát, že společné zážitky, rodná krev a byt přeplněný předměty nám zaručují určitou formu bytí i po smrti."
Esej je literárnym žánrom, v ktorom sa jej autor kriticky zamýšľa nad určitým problémom. Má subjektívny charakter a vyjadruje postoje jej autora. Autor v eseji prezentuje svoje názory a argumenty k vypranej problematike.
Úvaha je literárny útvar, ktorý vysvetľuje a rozoberá známu tézu z nového pohľadu. Autor v nej zaujíma svoj postoj k téme a snaží sa čitateľa priviesť k uvažovaniu o danej téze.
Štúdia je vedecký článok väčšieho rozsahu.
Prinášame vám eseje, úvahy, a štúdie od známych autorov ako Elena Ferrante, Jan Amos Komenský, Josef Čapek, C.S. Lewis a mnohých ďalších. Začítajte sa do týchto zaujímavých diel a uvažujte s autormi o večných aj nových otázkach.
