Poeticko-filosofické dílko myšlenkového velikána raného středověku. Jan Scotus Eriugena (9. stol.) patří mezi největší syntetiky křesťanského myšlení. Jeho monumentální novoplatónský systém rozvinutý v díle De divisione naturae (O rozdělení přírody) byl ve své době jedinečným zjevem. Podobně mimořádná byla Eriugenova znalost řečtiny, díky níž byl s to číst, promýšlet, komentovat a překládat díla řeckých Otců, a tím je zprostředkovávat latinskému Západu. Myšlenkovou sílu autora přitom vyjevují nejen jeho rozsáhlá díla, ale v krystalické podobě je přítomna i v rozsahem nevelké Homilii na prolog Janova evangelia, jež byla ve středověku hojně čtena. Eriugena se tu ukazuje nejen jako hluboký myslitel, ale též jako básnický duch. První český překlad tohoto díla je doplněn fragmentem Komentáře k Janovu evangeliu, jenž navazuje v místě, kde Homilie končí, a přitom je jeho styl tolik odlišný. Překlad Ireny Zachové je doplněn doslovem.