Monografie navazuje na knihu České literární romantično (Host 2012). Soustředí se na literaturu vycházející z francouzského Parnasu a představující v českém prostředí jeden z klíčových diskurzů konce devatenáctého a počátku dvacátého století. V prolegomenách Aleš Haman rekapituluje historii užití pojmu parnasismus v české literární vědě a osvětluje motivaci jeho znovuzavedení, Jiří Pelán resumuje podobu francouzského Parnasu, Dalibor Tureček a Peter Zajac podávají návrh modelu českého a slovenského parnasismu. Oddíl případových studií je věnován klíčovým autorům, obecnější problematice parnasistní prózy či modifikaci parnasismu dekadencí. Apendix se zabývá žánrovou problematikou balady v síti diskurzů konce devatenáctého století.