Antikomplex

Hassan Ali Djan je jedním z oněch mladých mužů, kteří, jak se říká, do Evropy přicházejí za lepším životem. Když přišel v roce 2005 ve svých 16 letech do Německa, byl negramotný a bez vyhlídek na velkou budoucnost. Německo mu dalo šanci a on ji beze zbytku využil. Dnes je vyučený elektrikář a má povolení k trvalému pobytu. Hassan vypráví příběh o útěku, o cestě a svých začátcích v Mnichově. Vypráví také o podpoře a pozitivních reakcích prostředí, které ho přijalo a nabídlo mu domov, protože Hassan Ali Djan je dnes v Německu doma. Je to příběh člověka, který urazil velkou cestu. Příběh tak výjimečný, jako ten, kdo ho vypráví.

Co se vám vybaví, když se řekne Sudety? Mlha, opuštěná krajina, ruiny, vytěžené doly? A jak si představujete lidi, kteří v této vaší představě Sudet žijí? Mladé? Staré? Jsou to spíš morousové nebo sympaťáci? Trochu blázni? Možná i díky současné popkultuře si spousta Čechů „z vnitrozemí“ spojuje české pohraničí, tedy oblast, kde do druhé světové války žili čeští Němci, spíše s temnými obrazy. I pro spoustu Němců je to hlavně poloopuštěný kraj raubířů, zmaru, lidského nezájmu, čerpacích stanic, levného piva, frisérsalónů a tržnic s trpaslíky. Kraj, kde není radno dávat se s někým do řeči — stejně se nedomluvíme... My Sudety známe a víme, že tam žijí nejrůznější lidé. A začalo nám být trochu líto, že v onom stereotypním, ponurém a neutěšeném, ale také chytlavém a aktuálně populárním obrazu Sudet není místo pro osobnosti a příběhy, jež této představě neodpovídají. Jsou to lidé, kteří se tu cítí doma a mají chuť měnit věci a kraj kolem sebe k lepšímu. Dělají to navíc vědomě, s úctou k místu, přírodě i k ostatním lidem. Nežádají za své angažmá aplaus, ani chytlavé titulky. Z toho, co dělají, mají radost. A ta je — jak doufáme — nakažlivá. Kniha přináší rozhovory s lidmi, kteří žijí nebo působí v regionu severozápadních Čech a ve svém okolí se občansky angažují. Na jejich osobních příbězích, zkušenostech i pocitech ukazuje to, jak se lidé v "problematickém" regionu snaží vypořádávat s každodenními výzvami, ale zároveň "nabourává" negativní narativ, kterým je pohraničí stále zatíženo. Všech 13 rozhovorů je publikováno v češtině i v němčině a kniha chce oslovit nejen obyvatele České republiky (tzv. dovnitř české společnosti), ale také čtenáře žijící v Německu (zejména na býv. obyvatele sudetských oblastí a jejich potomky). Cílem knihy je korigovat zažité vnímání Sudet jako místa neutěšenosti, nefunkčnosti, vyloučenosti, nebo zatíženého přílišnou romantizací, "divokostí" a opuštěností. Chce také vést ke vzájemnému síťování účastníků a k širší diskuzi a reflexi vlastního sebepojetí. Publikace je první částí plánované čtyřdílné edice.