BWT books

Když se řekne Rusko, neznamená to pro našince obvykle bohatou kulturní historii, ale spíše nepříjemnou kapitolu dějin, kontroverzní mezinárodní politiku, KHL a vodku. Dva kluci z Prahy jsou přesvědčení o tom, že podobné generalizace jsou celkem k ničemu, a tak nahodili batohy na záda, dopili poslední české pivo a vyrazili se s Ruskem a Rusy seznámit osobně a hezky zblízka. O tom, jak vypadá zápas KHL v praxi, kde byl nejhorší boršč a že Rudé náměstí je celkem nuda, se dočtete také. Nicméně hlavní je pro nás ta vůně dálek na palubě několikasetmetrového ocelového hada, který jede mnoho hodin bez zastávky. Za okny se míhá divoká krajina a místní děda se s vámi dělí o vodku, oběd i o svůj životní příběh.

Lékárník a účastník humanitárních misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček na své druhé misi vedl v Bangladéši lékárnu pro uprchlický tábor, ve kterém našla útočiště před násilím nejpronásledovanější menšina na světě, Rohingové. Kniha Hlas větru, je právě odtamtud. Humanitární pomoc v krizové situaci vás může připravit na epidemii, válečný konflikt, zemětřesení nebo na stoletou vodu. Jak se žije a pomáhá bez elektřiny, bez vody i kanalizace v největším uprchlickém táboře na světě? Jak se pracuje v prostředí, kde je kromě všudypřítomných lidí nedostatek úplně všeho? Kniha o průběhu mise, ve které by měl lékárník znát snad i způsob ošetření hromadného hrobu. Málokdo vykročí z komfortní zóny běžných starostí a zálib, aby prožil něco, co jím otřese a co ho promění. Standa takovou možnost čtenáři nabízí, protože svou vlastní proměnou prochází s každou další misí Lékařů bez hranic. Několik měsíců v ponižujících podmínkách uprchlických táborů v Bangladéši, kde se ztráta lidské důstojnosti mísí se strádáním desítek tisíc dospělých i dětí, Vás donutí uvažovat nově a jinak. Můžete propadnout frustraci ze ztráty smyslu a víry v lidskou pospolitost nebo se proměnit v pevnějšího a humánnějšího člověka, který je navzdory všemu schopen vidět a napříč kontinenty nabízet soucit, laskavost a nezištnou pomoc tam, kde je to opravdu třeba. Podobně jako to bylo a je potřeba i v naší zemi v době pandemie. Jan Trachta

Pětadvacetiletý cestovatel toužící po dobrodružství se jednoho dne rozhodl, že se vydá kolem světa. Myslel si, že to půjde hladce, ale osud mu zamíchal karty lépe než Jolanda. Jen co u silnice zvednul palec a vydal se do východní Evropy, dýchly na něj silné ozvěny devadesátých let. Tajil se mu dech nad íránskými pohořími, hlavně proto, že dostal horskou nemoc. Zažil pákistánský trojboj: rozžhavená poušť, černý čaj, vlastní vojenská eskorta ozbrojená kalašnikovy. Jen co se vymotal ze spárů čínských paragrafů, zamotal se do čínských bizárů o hodnotě až 5000 jednotek Jaromíra Soukupa. Kvůli tomu se mu následná roztodivná japonská pornokinematografie zdála poměrně fádní. Objevil pozoruhodnou souvislost mezi spokojeností Kanaďanů a kouřením sušených rostlin. A to není všechno. Do této anotace se například vůbec nevešla zmínka o zážitcích z gruzínských hor zasažených povodněmi!

Jak přežít těhotenství? Fakt nevim! Dula vám jistě poradí, ať se soustředíte na pozitivní myšlení, roztomilé těhulky z klubu šťastně až do smrti nasadí rozpačitý výraz a počastují vás přednáškou na téma zázrak početí, a gynekolog? Gynekolog tasí z rukávu letáček na lekci těhotenské jógy, poněvadž koho by nepovzbudilo exhibovat na podložce mezi jogíny s kýblem u huby. Něco vám prozradím. Pokud jste to nevěděli nebo vám to snad zatajili. Ne všechny rodičky frčí na růžové vlně osudového prozření, že právě těhotenství je to nejkrásnější, co může ženu v životě potkat. Zřejmě jediný způsob, jak s tím vším bojovat, je humor a vzájemné sdílení. Nechť se z pobliónu konečně rozezní žalozpěv ženy coby oběti reprodukce!

Káva z Mocha je hořkosladkým lektvarem z pera nejpovolanějšího, totiž lékárníka. Bolestí jiných se dotýká míst, o nichž jste ani netušili, že v sobě máte. Dokud vznikají knihy, přinášející svědectví z míst, která by si za vlastní domov vybral jen málokdo, a dokud existují lidé, kteří žijí svůj život nejen pro sebe, je tu naděje. ------------------------------ O AUTOROVI: Stanislav Havlíček (1973) je český farmaceut a účastník misí Lékařů bez hranic. Vystudoval magisterský obor farmacie na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Po promoci nastoupil do farmaceutické firmy, jako lékárník pracoval ve veřejné i nemocniční lékárně. Mezi roky 2007 a 2011 byl prezidentem České lékárnické komory; v roce 2011 také viceprezidentem Svazu lékárníků Evropské unie. ----------------------------- V průběhu první půlroční mise s mezinárodní humanitární organizací Lékaři bez hranic si v Jižním Súdánu vysloužil přezdívku Syn Buvola a napsal o tom stejnojmennou knihu. Druhá kniha Hlas větru reflektuje zážitky z mise v uprchlickém táboře Rohingů v Bangladéši a získala Cenu Hanzelky a Zikmunda za cestopis roku 2021. Zatím poslední autorova kniha je vyprávěním ze dvou misí v Jemenu. Stejně tak dobře se mohla jmenovat Čaje z ráje.

Porodila jsem. Události rázem nabraly nečekaný spád. Bum, prásk, dítě a k němu nepřeberné množství informací. Můj mozek hlásí ihned v prvních hodinách přetížení. Kdo mohl čekat, že toho bude tolik. Je to dítě! Není to urychlovač částic. Vyděsilo mě to. Člověk si maluje pozvolný rozjezd, poetický začátek v opojení lásky a vděčnosti, nové poměry však neposkytují ani poskrovnu prostoru pro asimilaci. A než se stihnete zorientovat, strčí vám do ruky mimino s výrazem „nasávej, uč se a plav“. A tak instinktivně zapnete autopilota a tváříte se, že víte, co děláte. Ač ve skutečnosti nemáte páru, co dělá pravá a co levá, vyhodnocujete situace na základě amatérských domněnek a modlíte se, aby vše klaplo. Stala se ze mě matka. Pro tuto roli jsem se zrodila. Mám vaječníky a tak. Jsem tutově předurčená býti matkou. Ale popravdě, jak bych to tak… Nemám do psí díry šajna, co se tady děje!

Jedlíci mají za sebou první rok natáčení, zvládli jsme navštívit 4 země a přišel čas přinést vám místní dobroty nejen ve videu, ale i v tradičnější podobě. Ale nebyli bychom to my, abychom nevymysleli něco originálního. Kniha jedlíci na cestách spojuje cestopis, praktické rady, představení a hodnocení jídel a navrch přidává námi upravené recepty na všechna jídla. Když si tohle vše spojíte s datem vydání na začátku října, bude vám jasné, že najít lepší dárek pod stromeček bude letos těžké.

Slávek opět dokazuje, že je Králem autostopu. Tentokrát ho posunuje o další level a po dvou cestách kolem světa stopem vyráží stopovat se svým pejskem. Zamíří do Japonska, místo toho nakonec křížem krážem projede Rusko, aby skončil vyhoštěn v Kazachstánu. Ale tím to rozhodně nekončí. ***** Jak se stopuje v zemi, kde nedává nic smysl? A ještě k tomu se psem? Slávek míní, byrokracie mění. Náročná pouť po zemi tisíce razítek se stala předlohou pro únikovou hru a ilustrace, které Slávek Král pro čtenáře vlastnoručně připravil. Vyzkoušej, zda se před byrokracií podaří uniknout i tobě!

Pokud se dospělý člověk, otec dvou malých dětí, vydá na vysoce nebezpečnou cestu za svým dětským snem, jistě to můžeme považovat za sprostý a sebestředný hazard. Ale co když to udělá znovu? A pak ještě jednou? Je to jen pokoušení osudu, a nebo jde o něco víc? Pro fotografa Petra Jana Juračku, přírodovědce Univerzity Karlovy a profesionálního fotografa, představuje Himálaj neodolatelné lákadlo ani ne tak k překonávání svých výzev, ale jako divadlo těch nejkrásnějších přírodních scenérií naší planety. Nejvyšší velikáni modré planety pnoucí se do čistého nebe plného vzdálených galaxií, nedotčená malebná příroda v kontextu extrémního sportovního výkonu a přátelství, která přetrvají až do smrti. Petrovým himálajským průvodcem nebyl nikdo jiný než Honza Tráva, který sám stanul na vrcholu hned pěti osmitisícovek bez pomocného kyslíku a je tak jasné, že o zábavu, velké příběhy ani o nádherné fotografie nebude v této knize nouze.