Centrum české historie

Životní příběh populární herečky 60. let Jitky Zelenohorské, jejíž nezapomenutelné role ve filmech Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti a další patří ke zlatému fondu české kinematografie. Jitka Zelenohorská se v 60. a 70. letech minulého století podílela na vzniku dodnes populárních a oceňovaných filmů, hrála rovněž v divadle Rokoko, Semafor, hostovala v Národním divadle, Divadle za branou a na dalších českých scénách. Pro přední role si ji vybral také významný ruský herec a režisér Alexej Batalov, hrála v Německu. V 60. letech poutal velkou mediální pozornost také její více než pětiletý vztah s tehdy již velmi známým zpěvákem Waldemarem Matuškou, s nímž byla zasnoubená. Její vzpomínky na nejvýraznější léta českého filmu zahrnují nejen vlastní životní příběh, ale připomínají tvůrce, herce a události, které v 60. letech hýbaly kulturní scénou v naší zemi. Kniha je doplněna více než 200 fotografiemi a dokumenty, mezi nimiž nechybí například vstupenky z filmových premiér, programy, režijní poznámky již nežijících režisérských legend a další zajímavé reálie té doby. Kniha vychází k významnému životnímu jubileu Jitky Zelenohorské a 50. výročí premiéry oscarového filmu Ostře sledované vlaky.

V druhém díle knihy S odvahou v srdcích nabízí autor Zbyněk M. Duda čtenářům životní příběhy nejvýznamnějších představitelů české politiky a vojenství 20. století. Řada z nich prožila mnoho let na výsluní, ale také desítky let v absolutní temnotě a zapomnění. Zažili několik proměn v názvu státu, několik politických režimů. Měnily se jejich vlastenecké postoje i životní cíle. Po vyhlášení Republiky československé v roce 1918 a po návratu legionářů do vlasti přijala většina z nich službu v nově se rodící čs. armádě, neboť žádnému z nich jejich vlastenecké a legionářské cítění nedovolilo sedět s rukama v klíně. Ovšem práce pro vlast se často trestá, a tak většinu z nich v období dvou totalitních režimů nacistického a komunistického po všech obětech a strádání, která v boji za svobodu vlasti přinesli, čekala hořká odměna: popravy, dlouholetá věznění, trvalé perzekuce a vymazání z paměti národa. Kniha, v níž se autor řídí Havlíčkovým mottem: Kdo svůj národ miluje, nešetří ho, obsahuje mnoho unikátních a většinou dosud nezveřejněných fotografií a dokumentů z autorova archívu a archívu jeho kolegů. První díl knihy vyšel v roce 2015.

Operace Anthropoid byla nejvýznamnějším odbojovým činem v Evropě v období druhé světové války. Příslušníkům čs. zahraniční armády se podařilo odstranit třetího nejvýše postaveného muže hitlerovského Německa zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Cestu k tomuto činu, čin samotný i jeho důsledky pro český národ v době války i pro jeho poválečný vývoj mapuje autor Jaroslav Čvančara v této knize. Na necelých čtyřech stech stranách se odvíjí příběh stovek osobností a rodin československého zahraničního odboje i odboje domácího. Před čtenářem tak vyvstane více než 1200 fotografií a dokumentů jako obrazová paměť národa, přičemž popisky doprovázející snímky vyprávějí ucelený příběh obsahující bezpočet dramatických událostí i drobných antických tragédií. Setkáte se tak s tvářemi lidí, kteří byli ve sém životě postaveni na rozhodující křižovatku zvolit přežití v protektorátu nebo se podílet na odbojové činnosti aktivním odporem proti okupační moci. V knize jsou představeny i tváře stojící na druhé straně zástupci protektorátní moci, Gestapa, SD, Wehrmachtu, složek SS, ale i zrádci a kolaboranti, z nichž mnozí působili po válce opět ve službách jiných pánů. Druhé doplněné vydání je doplněno o několik desítek fotografií a dokumentů, které autor během posledních pěti let získal. Kniha končí novou kapitolou Paměť Anthropoidu dokumentující péči o památku skupiny ANTHROPOID a všech jejích spolupracovníků do dnešních dnů.