Centrum pro ekonomiku a politiku

Analýza smlouvy o ústavě pro Evropu, která Evropskou unii přeměňuje v Evropský stát, zpracovaná v irském EU Research and Information Centre. Kniha obsahuje předmluvu Václava Klause, který v ní kriticky hodnotí Evropskou ústavu jako text, který je příliš dlouhý, složitý a nerozluštitelný pro normálního smrtelníka. Přesto zásadním způsobem ovlivní životy lidí evropského kontinentu, pro něž se stane jejich nejvyšším ústavním dokumentem..

Světová ekonomická recese vyhrotila vážné vnitřní problémy eurozóny a odhalila její vnitřní nedostatky, způsobené přílišnou heterogenitou tohoto svazku odlišně se vyvíjejících ekonomik. Vrcholní představitelé EU a eurozóny horečně hledají cesty, jak vybřednout z krizové situace, jak zabránit rozpadu měnové unie a jak zamezit dluhovým krizím do budoucna. Stanislava Janáčková, původně vědecká pracovnice Ekonomického ústavu ČSAV, poté pracovnice České národní banky a nyní má poradkyně,vnáší do pro blému současné krize eurozóny řadu cenných a neotřelých postřehů. Knížka "Krize eurozóny a dluhová krize vyspělého světa", kterou Centrum pro ekonomiku a politiku vydává, je již druhou autorskou publikací věnující se tomuto tématu, po úspěšné "Svazuj ící integraci" z roku 2005. Nová kniha shrnuje autorčiny texty z let 2007-2010. Člení se do tří hlavních částí. První část upozorňuje na první varovné signály zpomalení světové ekonomiky. Autorka vysvětluje, proč malá otevřená ekonomika, nacházející se ve fázi "catching up" potřebuje vlastní měnu. Odlišuje maastrichtská a česká kritéria pro přijetí společné evropské měny a volá po otevřené diskusi nad tím, zda si má naše země ponechat vlastní měnu, nebo přijmout euro. Druhá část se zabývá světov ou finanční krizí. Příčinou zpomalení světové ekonomiky je podle autorky dluhová krize, která byla podněcována přehnaně expanzivní měnovou politikou. USA a Čínu podle ní spojuje osudová závislost. Koruna nás od světové finanční krize do značné míry c hrání, i když jsme se zpomalení naší ekonomiky nevyhnuli. Autorka připojuje i analýzy protikrizového plánu české vlády a Janotova balíčku. Třetí část knížky podrobněji zkoumá eurozónu v krizi. Dosavadní vývoj eurozóny neprokázal, že by euro přineslo zúčastněným zemím rychlejší růst a větší hospodářskou prosperitu. V tomto směru se velká očekávání, která byla s eurem spojená, nenaplnila. Nedošlo k dostatečné konvergenci temp růstu, ani inflace. Dosažení optimální měnové oblasti zatím zůstává v ne dohlednu.

Sto let od narození Ronalda Reagana je výročím, na které by se nemělo zapomenout. Reaganovo osmileté prezidentství zásadním způsobem ovlivnilo celá 80. léta. Nemilosrdným postojem k Sovětskému svazu a jeho komunistickému impériu (které nazval říší zl a) přispěl - spolu s britskou premiérkou Margaret Thatcherovou - k pádu komunismu více než kdokoli jiný. Odporem k rostoucím intervencím státu do ekonomiky přispěl k renesanci ekonomického liberalismu. Centrum pro ekonomiku a politiku na něj vzpomíná tímto sborníkem. Část A přináší originální text ze semináře "Ronald Reagan at 100" z 3. února 2011. Vedoucí redaktor Rádia Svobodná Evropa a Rádia Svoboda a bývalý poradce Margaret Thatcherové John O'Sullivan ve své přednášce ukázal Ronalda Reagana jako velkou osobnost. V části B uveřejňujeme doplňkové texty. Z textů Václava Klause vybíráme nekrolog o Ronaldu Reaganovi z 6. června 2004, vzpomínku na Ronalda Reagana devadesátiletého z 8. února 2001 a přednášku v Reaganově prezidentské knihovně z 6. listopadu 2009. Jiří Brodský ze zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky zkoumá Reaganovu politiku a dnešní Evropu. Jan Skopeček z Centra pro ekonomiku a politiku analyzuje hospodářskou politiku Ronalda Reagana. Martin Erva z tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky připomíná paradoxy v životě Ronalda Reagana. Prezident The King's College in New York City a bývalý poradce prezidenta Reagana Dinesh D'Souza odhaluje tajemství Reaganovy osobnosti. Ředitel Občanského institutu R oman Joch diskutuje vztah Reagana k ekonomické svobodě. Publicista a vydavatel Alexandr Tomský se zamýšlí nad tím, co se vybaví, když se řekne reaganomics. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon argumentuje, že Reagan si zaslouží naši úctu. Jefi m Fištejn z Radia Svobodná Evropa hledá příčiny neobyčejné popularity Ronalda Reagana. Politolog Lukáš Petřík vyzdvihuje Reaganův odkaz pro současnou pravici. Publicista Jiří Zahrádka vysvětluje, proč nám Ronald Reagan chybí. V přílohách v části C uv eřejňujeme čtyři výňatky z Reaganových pamětí. Jde o prolog odhalující vztahy se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, úryvek odkrývající hospodářský program vlády, Reaganovo vysvětlení pozadí Strategické obranné iniciativy a epilog zachycující posl ední Reaganův den ve funkci prezidenta. Jeho příspěvkem k pádu komunismu Reaganovy zásluhy nekončí. Svým příklonem k odpůrcům keynesiánství a rozsáhlých státních intervencí Reagan podpořil monetarismus a tzv. ekonomii strany nabídky. Tím změnil půlst oletí přetrvávající model americké ekonomiky, utvořený v průběhu velké krize 30. let, kdy se zdálo, že místem řešení lidských problémů je stát a ne trh.

Sto let od narození Ronalda Reagana je výročím, na které by se nemělo zapomenout. Reaganovo osmileté prezidentství zásadním způsobem ovlivnilo celá 80. léta. Nemilosrdným postojem k Sovětskému svazu a jeho komunistickému impériu (které nazval říší zl a) přispěl - spolu s britskou premiérkou Margaret Thatcherovou - k pádu komunismu více než kdokoli jiný. Odporem k rostoucím intervencím státu do ekonomiky přispěl k renesanci ekonomického liberalismu. Centrum pro ekonomiku a politiku na něj vzpomíná tímto sborníkem. Část A přináší originální text ze semináře "Ronald Reagan at 100" z 3. února 2011. Vedoucí redaktor Rádia Svobodná Evropa a Rádia Svoboda a bývalý poradce Margaret Thatcherové John O'Sullivan ve své přednášce ukázal Ronalda Reagana jako velkou osobnost. V části B uveřejňujeme doplňkové texty. Z textů Václava Klause vybíráme nekrolog o Ronaldu Reaganovi z 6. června 2004, vzpomínku na Ronalda Reagana devadesátiletého z 8. února 2001 a přednášku v Reaganově prezidentské knihovně z 6. listopadu 2009. Jiří Brodský ze zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky zkoumá Reaganovu politiku a dnešní Evropu. Jan Skopeček z Centra pro ekonomiku a politiku analyzuje hospodářskou politiku Ronalda Reagana. Martin Erva z tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky připomíná paradoxy v životě Ronalda Reagana. Prezident The King's College in New York City a bývalý poradce prezidenta Reagana Dinesh D'Souza odhaluje tajemství Reaganovy osobnosti. Ředitel Občanského institutu R oman Joch diskutuje vztah Reagana k ekonomické svobodě. Publicista a vydavatel Alexandr Tomský se zamýšlí nad tím, co se vybaví, když se řekne reaganomics. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon argumentuje, že Reagan si zaslouží naši úctu. Jefi m Fištejn z Radia Svobodná Evropa hledá příčiny neobyčejné popularity Ronalda Reagana. Politolog Lukáš Petřík vyzdvihuje Reaganův odkaz pro současnou pravici. Publicista Jiří Zahrádka vysvětluje, proč nám Ronald Reagan chybí. V přílohách v části C uv eřejňujeme čtyři výňatky z Reaganových pamětí. Jde o prolog odhalující vztahy se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, úryvek odkrývající hospodářský program vlády, Reaganovo vysvětlení pozadí Strategické obranné iniciativy a epilog zachycující posl ední Reaganův den ve funkci prezidenta. Jeho příspěvkem k pádu komunismu Reaganovy zásluhy nekončí. Svým příklonem k odpůrcům keynesiánství a rozsáhlých státních intervencí Reagan podpořil monetarismus a tzv. ekonomii strany nabídky. Tím změnil půlst oletí přetrvávající model americké ekonomiky, utvořený v průběhu velké krize 30. let, kdy se zdálo, že místem řešení lidských problémů je stát a ne trh.