Galerie hlavního města Prahy

Výpravná velkoformátová publikace vydaná ku příležitosti výstavy konané ve Veletržním paláci představuje monumentální dílo Alfonse Muchy. Tematické rozpětí Slovanské epopeje sahá od působivých představ slovanského dávnověku a uctívání pohanských božstev, přes znázornění historicky doložených událostí, důležitých především z myšlenkového a kulturního hlediska, až po závěrečnou vizi duchovního významu Slovanstva pro celé lidstvo. V deseti plátnech se Mucha zabýval českými dějinami: „česká epopej“ představovala ideovou osu celého díla. Mucha kladl důraz na husitství a Jednotu bratrskou, tedy etapu, kterou v souhlase s Františkem Palackým, Ernestem Denisem, Jaroslavem Bidlem a Tomášem Garriguem Masarykem považoval za nejvýznamnější.

Nově vydávaná publikace věnovaná trojskému zámku popisuje stavební historii a okolnosti vzniku tohoto celoevropsky významného barokního komplexu. Architektura, mimořádně kvalitní výzdoba i společenské vazby budovatele Troji, hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka, jsou zde poprvé vsazeny do širšího kontextu středoevropského umění závěru 17. století. Bohatě ilustrovaný a názornými schématy vybavený titul je zároveň koncipován jako praktický průvodce objektem, vycházející vstříc potřebám jak běžných tak i odborněji zainteresovaných návštěvníků.

Tvorba malíře Josefa Žáčka má hluboce sociální a politický kontext. V současnosti kriticky reaguje na skryté i otevřené manipulace masmédií, otázku terorismu a na situaci vyvolanou uprchlickou krizí v Evropě. V publikaci ANTICORPS mimo jine umělec ukazuje svět jako každodenní mechanismus lidského konání, stereotypů, standardních úkonů.

Katalog výstavy Sníh, kámen, hvězda, strom autorů Vladimíra Havlíka a Rudolfa Sikory vznikl s ambicí co nejvíce uchovat a zpřítomňovat probíhající přehlídku, která představila díla obou autorů formou vizuální eseje o našich snech o přítomnosti a tušené budoucnosti. Klíčem výstavy tak nebylo historizující hledisko, ale aktualizace obsahů a témat, s nimiž autoři pracují. Mimo kurátorský text, kontextualizující vystavená umělecká díla vůči tématům, problémům a výzvám dneška, publikace obsahuje sled reprodukcí děl, který zračí vnitřní logiku a rytmus výstavy samotné. Výstava od: 12. 5. 2020 do: 27. 9. 2020, Colloredo-Mansfeldský palác, Karlova 1/189/2, Praha 1, piano nobile a 3. patro Překlady do angličtiny: Stephan Von Pohl Předtisková úprava fotografií: Studio Zdaar (David Šrot a Kryštof Novák) Redakce textů: Ondřej Krochmalný Grafická úprava: Studio Zdaar (David Šrot a Kryštof Novák)

Katalog k výstavě Jan Jedlička plánované od 28. 4. 2021 v 2. patře Městské knihovny v Praze. Jan Jedlička je malířem, kreslířem, grafikem, fotografem a filmařem, ale také chodcem, pozorovatelem a médiem. Jeho obrazy jsou především záznamem toho, co prožívá při chůzi krajinou a v závislosti na jejích proměnách. Kombinováním nejrůznějších technik a médií vytváří vícevrstevnaté obrazy míst, sledovaných obvykle v dlouhých časových horizontech. Katalog, který doprovází monografickou výstavu, připravenou pro prostory Městské knihovny Galerie hlavního města Prahy, jako první představuje Jedličkovo dílo vcelku. Není koncipován chronologicky, ale jako mapování autorova pohybu krajinou a cestami různých uměleckých strategií. Protože každé Jedličkovo dílo je bez výjimky spojeno s určitým místem a časem, je také výběr děl tematicky členěn podle tří nejvýznamnějších geografických oblastí, v nichž autor pobýval: italská Maremma, Praha a některé oblasti britských ostrovů. Texty: Jitka Hlaváčková, Marie Rakušanová, Kateřina Svatoňová, Friedemann Malsch, Bruno Cora

Katalog Mlčení, torzo, přítomnost vychází ke stejnojmenné výstavě Jiřího Thýna konané v Domě fotografie od 29. června do 3. října 2021. Do publikace přispěli kurátorka výstavy Sandra Baborovská, teoretička fotografie Mariana Serranová a historik umění Adam Mazur. Výstavní projekt stejně jako kniha Mlčení, torzo, přítomnost navazuje na výstavu Předobrazy, prostor, abstrakce, která se před deseti lety uskutečnila v bývalých prostorách Galerie hlavního města Prahy ve druhém patře Staroměstské radnice. Tehdy Thýna inspiroval kubistický sochař Otto Gutfreund. Nyní, v případě projektu Mlčení, torzo, přítomnost, pak výrazná osobnost meziválečné avantgardy Hana Wichterlová(19031990). Bohatě obrazově doprovozená publikace se rovněž věnuje výstavě Tvar, práce a dvě tlustá břicha, která se odehrála v galerii hunt kastner, kde se Thýn vyrovnával s dílem sochařky Aliny Szapocznikow. Editorka: Sandra Baborovská Texty: Sandra Baborovská, Mariana Serranová, Adam Mazur Překlady do angličtiny: Stephan von Pohl Redakce textů: Ondřej Krochmalný Fotografie: Jiří Thýn, Tomáš Souček, Ondřej Polák Grafická úprava: Anymade studio

Katalog Suška Kameny / Škoda Objekty vychází ke stejnojmenné výstavě Michala Škody a Čestmíra Sušky konané v Zámku Troja od 6. dubna do 3. října 2022. Michal Škoda pracuje s maximálně redukovanými tvary, které v prostoru hybridně expandují a nepřipomínají tak klasické stereometrické útvary. Působí jako objekty odvozené z futuristické architektury nebo schránky ukrývající nějaké magické tajemství. Vedle toho se intenzivně zabývá kresbou, která je plošným vyjádřením prostorových rozvrhů sledovaných v objektech. Vedle minimalistického tvarosloví je důležitou výrazovou složkou jeho prací užití černého monochromu nebo jednoduchého kontrastu černé a bílé. Čestmír Suška svou práci často definuje skrze materiál. V současnosti stojí pevnýma nohama v nové etapě, která je svázána s kamenem. Perforované cisterny jsou minulostí a odebírání hmoty z kamenného bloku představuje zcela opačný sochařský postup, který vyžaduje nejen řemeslo a flexibilní vnímání kvality kamene, ale nesmí zároveň dojít k ohnutí původní koncepce budoucího díla.

I když umělecká, stejně jako jakákoliv jiná fotografie už dávno není specifickým, snadno definovatelným médiem, stále snad zůstává citlivou deskou zobrazující identity současného světa. Otázka, jaká je její role poté, co ji adoptoval internet a sociální sítě, však zaměstnává nejen současné teoretiky, ale především řadu umělců samotných. Multiplicita, manipulovatelnost a všudypřítomnost digitálního obrazu poskytují takřka neomezené možnosti a oscilování mezi reprezentací a participací, autentickým a posthumánním, pohyblivým a statickým a dalšími rozhraními nastoluje celou řadu témat a zpětných reflexí média. V reakci na živelný proces fragmentace svébytného uměleckého média do sdílené, autonomně jednající komunikační sítě můžeme v tvorbě umělců, vycházejících z fotografických principů, sledovat různé reflexívní přístupy: Obrat k materialitě a organickým tvarům, hmatovým a jiným smyslovým aspektům, k singularitě díla, k abstraktním formám, k akcentování sociálních či psychologických funkcí média… Škála všech přístupů je těžko uchopitelná jinak než metaforicky – třeba představou rozpínajícího se vesmíru. Vyslali jsme do něj klíčové slovo „postmediální fotografie“. Ukázalo se několik pozoruhodných objektů, myšlenek a postřehů, které předkládáme tak, jak jsme je našli: prostřednictvím odpovědí od desítky teoretiků nabízíme fragmentární sondu do postmediálního fotografického a digitálního obrazu, který alespoň symbolicky zachycuje hybridní a výsostně prosíťovaný charakter naší situace. Zahlédneme kosmické objekty vzniklé v nedávné minulosti nebo také před desítkami let, pozorovatelné ze stále nových úhlů. Katalog Věštění z noční oblohy částečně zakryté mraky. Role fotografie v postmediální době vychází ke stejnojmenné výstavě konané v Domě fotografie od 24. května do 18. září 2022. Editorka: Jitka Hlaváčková Texty: Palo Fabuš, Jitka Hlaváčková, Andrea Průchová Hrůzová, Hana Janečková, Václav Janoščík, František Kalivoda, Jen Kratochvil, Vojtěch Märc, Lucia Gregorová Stach, Barbora Trnková, Pavel Vančát, Filip Vančo Překlad z českého jazyka: Adrian Dean, Jan Morávek Překlad z anglického jazyka: Martin Micka Redakce textů: Tatjana Štemberová Fotografie: Larry Achiampong & David Blandy; Hynek Alt, Ruth Beale Studio; Ivars Gravlejs, Tomáš Hliva, Jana Ilková, Nikol Czuczorová, Richard Janeček, Andrej Kiripolský, Alena Kotzmannová, Markéta Magidová, Markéta Othová, Martin Polák, Lucie Rosenfeldová, Erica Scourti Studio; Matěj Smetana, Jonáš Strouhal, Petr Svárovský, Ezra Šimek, Jiří Thýn, Leevi Toija, Aleksandra Vajd, Max Vajt

Galerie hlavního města Prahy uvádí na knižní trh dlouho očekávanou reedici zásadního sborníku František Bílek (1872–1941), který doprovázel velkou retrospektivu sochaře v Jízdárně Pražského hradu v roce 2000. Aktualizovaná a doplněná publikace poskytuje prostřednictvím odborných studií, soupisů a rozsáhlé biografie od předních historiků umění a teoretiků dosud nejucelenější pohled na život a dílo tohoto mimořádného umělce secesního symbolismu a mystika, který ve své tvorbě obsáhl široké spektrum výtvarných forem od sochařství, architektury přes kresbu, grafiku až po umělecké řemeslo. Výpravný sborník s rozsáhlou obrazovou přílohou vychází za podpory MK ČR. Texty: Aleš Filip, Xavier Galmiche, Martin Jindra, Dagmar Koudelková, Milan Kreuzzieger, Hana Larvová, Jaroslav Med, Dana Mikulejská, Marcela Mrázová, Roman Musil, Jan Rous, Milouš Růžička, Otto M. Urban, Josef Vojvodík, Jindřich Vybíral, Petr Wittlich, Polana Bregantová, Marie Halířová, Milan Kreuzzieger, Pavel Myslín, Veronika Rubášová (abART Archive of Fine Arts) Fotografie: Irena Armutidisová, Jaroslav Bárta, Matěj Bárta, Dana Cabanová, Jan Diviš, Hana Hamplová, Václav Jirásek, Aleš Jungmann, Bedřich Kolář, Michaela Kvítková, Blanka Lamrová, Oto Palán, Prokop Paul, Jan Pospíšil, Milan Posselt, Bohuslav Sýkora, Miloslav Šebek, Gabriel Urbánek, Antonín Vodák, archiv Galerie hlavního města Prahy, archiv Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, fotoarchiv Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, sbírky Židovského muzea v Praze, soukromý archiv

Monografie, do které přispělo deset domácích i zahraničních autorů, odborníků v oblastech dějin umění a historie, se zabývá různými aspekty uměleckého i politického života chorvatského sochaře Ivana Meštroviće (1883–1962). Věnuje se kontextu vývoje sochařství v době Meštrovićova uměleckého zrání, zejména během jeho vídeňských studí a působení v Paříži pod vlivem Augusta Rodina. Pozornost také zaměřuje na politický rámec Meštrovićova díla, které formovalo vizuální formu nacionální a státní ideologie někdejší Jugoslávie. Objevné poznatky přinášejí kapitoly o Meštrovićových vazbách na české prostředí a o české reflexi Meštrovićova díla. Autoři shodně poukazují na Meštrovićovo úsilí vyjadřovat se skrze parciální národní či náboženské motivy k obecně lidským tématům a univerzálním humanistickým hodnotám. Zároveň představují Meštroviće jako mezinárodně vysoce úspěšného umělce bořícího bariéry mezi údajnými centry a periferiemi světového umění. Kniha je dosud nejrozsáhlejší odbornou publikací věnovanou tomuto významnému sochaři v českém jazyce. Přináší řadu dosud nepublikovaných zobrazení, zejména pak snímky Meštrovićových soch od českého fotografa Josefa Sudka. Všechny texty jsou paralelně v češtině a angličtině. Součástí knihy je taktéž životopisná chronologie, reprinty textů o Meštrovićovi od předních českých výtvarných kritiků první poloviny 20. století a výběrová bibliografie zaměřená na českou produkci o Meštrovićovi. Kniha vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy uspořádané v Galerii hlavního města Prahy ve spolupráci s Muzei Ivana Meštroviće ve Splitu a Záhřebu. Editoři: Sandra Baborovská, Ondřej Vojtěchovský, Barbara Vujanović Texty: Sandra Baborovská, Aude Chevalier, Irena Kraševac, Hana Larvová, Marijan Lipovac, Alena Pomajzlová, Dalibor Prančević, Ondřej Vojtěchovský, Barbara Vujanović, Petr Wittlich Resumé: Barbara Vujanović Životopisná data: Barbara Vujanović, Ondřej Vojtěchovský Fotografie: Anderson – Fototeka Galerije Meštrović; Barbara Šarić – Fototeka Galerije Meštrović; Boris Cvjetanović – Fototeka Galerije Meštrović; Carl Thiefs – Fototeka Galerije Meštrović; Česká pošta, s.p.; ČTK; Eugene Druet – Fototeka Galerije Meštrović; Fine Art Archives of the Croatian Academy of Sciences and Arts; Firšt – Fototeka Galerije Meštrović; Foto Tonka – Fototeka Atelijera Meštrović; Hervé Lewandowski – Musée Rodin, Paris; Christian Baraja – Musée Rodin, Paris; Institut za povijest umjetnosti; Jerome Manoukian – Agence Photographique du Musée Rodin; Josef Sudek; Moravská zemská knihovna v Brně; Moritz Nahr – Fototeka Galerije Meštrović; Museums and Galleries of Konavale; Muzej grada Beograda; Muzeji Ivana Meštrovića; Národní archiv; Národní galerie Praha; Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna; Svetozar Prodanović – Fototeka Atelijera Meštrović; Österreichische Nationalbibliothek, Wien; The Cleveland Museum of Art; Uměleckoprůmyslové museum v Praze; Valentino Bilić Prcić – Fototeka Galerije Meštrović; Victoria & Albert Museum, London; Vlado Bohdan – Ústav dějin umění AV ČR v. v. i.; Zoran Alajbeg – Fototeka Galerije Meštrović Překlad z chorvatštiny a angličtiny: Lucie Vidmar, Branislava Kuburović Překlad do angličtiny: Lucie Vidmar, Branislava Kuburović Překlad z francouzštiny: Michala Marková

Název publikace Sochař a architekt. Korespondence Františka Bílka s Josefem Fantou parafrázuje titul vydaný roku 1948, uveřejňující tehdy korespondenci Bílka s básníkem Juliem Zeyerem. Právě prostřednictvím Zeyera a Zdenky Braunerové se mladý Bílek seznámil též s architektem Josefem Fantou (1856–1954). Povaha jejich epizodického (a příznačně ambivalentního) přátelství a jeho význam pro Bílkovu tvorbu dosud nebyly předmětem badatelského zájmu. Jejich vzájemná korespondence obsahuje množství neznámých informací týkajících se především sochařova raného tvůrčího období a ozřejmuje okolnosti některých jeho důležitých zakázek. Komentovaná edice dopisů obou umělců je uvedena souborem několika vybraných, dosud rovněž nepublikovaných písemností přibližujících Bílkovy nesnadné začátky včetně jeho vlastního popisu pověstné osudové konfrontace s Josefem Václavem Myslbekem v září 1892. S cílem zpřístupnit Bílkovu pozoruhodnou osobnost a jeho dílo i zahraničním badatelům je celá publikace dvojjazyčná; do angličtiny tak byly přeloženy i transkribované dopisy. Edice dosud nepublikované vzájemné korespondence sochaře Františka Bílka (1872?1941) a architekta Josefa Fanty (1856?1954) obsahuje množství neznámých informací o Bílkově raném tvůrčím období a některých jeho důležitých zakázkách. Fanta sice patřil k blízkým přátelům Julia Zeyera, jeho vztah s Bílkem byl nicméně příznačně komplikovaný a kontroverzní. Komentovaná a kontextualizovaná edice dopisů obou umělců je doplněna úvodní studií a několika dalšími – zde nově publikovanými – písemnostmi ozřejmujícími nesnadné Bílkovy počátky včetně osudového střetu s Myslbekem v září 1892. Texty: Martin Krummholz Fotografie: Archiv architektury Národního technického muzea, Archiv GHMP, Archiv Národní galerie Praha, Josef Jindřich Šechtl, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Státní okresní archiv Nymburk – Archiv města Poděbrady, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Tomáš Souček Překlad do angličtiny: David Vichnar Redakce českých textů: Eva Hrubá Redakce anglických textů: Jeffrey A. Howe