Gema Art

V osmdesátých letech minulého století fotografoval Lubomír Kotek dokument doby. Na fotografiích zachytil běžný život - výlohy obchodů, plakáty, pomníky, vývěsky, chodce bloudící v labyrintech věčných lešení, prvomájové přehlídky etc. Leckdy jeho snímky nutí k pousmání nad nechtěnou absurditou totalitní každodennosti.

U příležitosti autorovy výstavy v Kolowratském paláci v Praze vydalo nakladatelství Gema Art v roce 2009 obrazovou monografii Ivana Ouhela, čítající více jak tři sta barevných reprodukcí. Monografie je rozdělena do čtyř samostatných knížek - Texty, Hledání, Neklid, Svoboda. První lehce nastiňuje vývoj a inspirační zdroje Ouhelovy tvorby, přičemž texty doprovází více jak šedesát fotografií z autorova osobního archívu. Další tři knížky jsou převážně obrazové a pojednávají tři časové úseky v Ouhelově díle. Nejstarší tvorbu představuje kniha Hledání a zahrnuje časový úsek 1969 - 1981. V této době mladý malíř hledá způsob vyjádření svého vnímání světa. Snaží se otevřít nový obrazový prostor, nejprve přidáváním plastických prvků do pláten a později prostřednictvím plexiskel transparentností děl. Další etapou je období Neklidu 1983 - 1999. Z děl z této doby máme pocit jakoby se autor bál, že snad nemá dost času, aby namaloval vše to, co by chtěl a puzen vnitřním neklidem energicky nervózními tahy maluje díla plná rozruchu. Svědčí o tom i jejich názvy - Zrod bílé koule, Průnik. Poslední kniha postihuje zatím poslední etapu Ouhelova díla, a to období 1999 - 2009, které vystihuje název Svoboda . Zdá se, že se autor zbavil vnitřních přetlaků, malba se uvolňuje a roztěkané linie nahrazují velké klidné barevné plochy. Pod vlivem návštěvy Toronta, dostávají dokonce malířova plátna načas i čistě geometrický ráz.

Publikace mapující pohnutou historii císařského nábytku a jeho náročnou obnovu před navrácením rakouské straně. Kniha obsahuje na čtyřicet reprodukcí dokumentujících průběh restaurátorských prací a jejich výsledek. Na jaře roku 2006 společnost Gema Art restaurovala soubor 239ti historických židlí, které kdysi patřily do vybavení císařských zámků Schönbrunn a Hofburg. Za nacistické vlády je Rakušané, ze strachu před bombardováním, ukryli na zámku v jihomoravských Uherčicích, odkud je však již nikdy z důvodu konfiskací nezískali zpět. Vlastník zámku byl totiž označen za Němce a nábytek s dalším majetkem mu byl úředně zabaven. Rakušané se o židle hlásili diplomatickou cestou léta, česká vláda však jejich žádostem vyhověla až loni. Převážná část mobiliáře se nacházela v Uherčicích, 18 položek bylo na zámku ve Vranově nad Dyjí a jeden kus byl na hradě Bítov.