Malá Skála

Unikátní, autentické svědectví listopadových událostí roku 1989. Nynější režisér Petr Kotek zmapoval toto úsilí o zachycení prchavých okamžiků zrodu svobody jako Kroniku, která nepostrádá nádech tehdejší euforie i zklamání.

Autor prožil dlouhý život, stál na prknech Intimního divadla v Praze, hrál v Souboru Jindřicha Honzla, v Armádním uměleckém divadle E.F. Buriana, působil v rozhlase a podstatnou část života strávil jako dokumentarista a reportér v Československé televizi. Během 60. let se spolu s J. Fairaizlem, J. Kantůrkem, M. Vostřákovou, K. Moučkovou, R. Honzovičem stal známou tváří obrazovky, zejména díky svým reportážím. S P. Podlahou také založil Zelený magazin, předchůdce Receptáře. Pro svůj postoj během okupace 1968 byl z televize vyloučen. Působil v Lyře Pragensis a k televizní práci se vrátil po Listopadu. Je to živá kniha, ve které v těsné blízkosti defilují postavy jako Jan Werich, Jiří Voskovec (v New Yorku), E.F. Burian, Jindřich Honzl, Vlasta Fabianová, Miloš Nedbal, ale také Shirley Temple Blacková.

Obsáhlý výbor z poezie a prózy Jana Opolského, pořízený Václavem Cílkem a Pavlem Kostiukem a doprovozený působivými ilustracemi malíře Vladimíra Merty, vrací do české literatury autora, jehož jméno by nemělo být zapomenuto.

Esejisticky laděná kniha je výsledkem čtyřicetiletého soustavného zájmu jejího autora o svět severoamerických indiánů. Ivan Štoll, fyzik a popularizátor vědy, se shodou okolností během své odborné stáže na kanadské univerzitě v Saskatoonu (1968-1970) dostal přímo do středu dění nové vlny emancipačního úsilí indiánů kmene Krí a pokusil se proniknout do jejich myšlení, emocí i duše. Širší kontext nabyl při cestě napříč Severní Amerikou a následným studiem dalších, u nás nedostupných pramenů, stejně jako opakovanými návštěvami v pozdějších letech. V textu shrnuje své poznatky založené nejen na sběru dat, ale též na své životní zkušenosti, kombinuje v něm řadu přístupů i rovin. Autor přináší pohled na situaci současných indiánů, podává o nich autentické svědectví a konfrontuje je s naším vlastním kulturním světem.

Kulturologická studie představuje masku a fenomén maskování jako dynamický prostředek lidské hry s identitou a ukazuje, nakolik může být maska a zejména kulturně rozmanitý vztah mezi maskou a tváří vhodným prostředkem ke studiu pojetí identity, konceptu individuality a prožitku "já" určité kultury. Záměrem práce je tak nabídnout současnému, poněkud fragmentárnímu a bezkoncepčnímu studiu masek nosné a jednotící, aktuální téma, moderní metodu a udržitelnou koncepci. Z hlediska zvolené metodiky kombinuje paradigmata a poznatky humanitních, sociálních a přírodních věd a pokouší se dospět k obecné, univerzální podstatě masky a principu maskování v proměnlivosti jejich kulturních i kontextuálních variant.

Po úspěšném rozhovoru Okamžiky radosti přichází Nakladatelství Malá Skála s další knihou dokumentaristy a nyní i publicisty, prof. Jana Špáty. Na četná přání čtenářů vznikl výběr 77 nejlepších sloupků a fejetonů, které od roku 1999 vycházely v Lidových novinách, MF Dnes a Týdeníku Rozhlas. S úvahami, které vystihují autorův pohled na svět , konvenuje i obrazový doprovod, o který Špáta požádal svého kolegu fotografa dokumentaristu - Jindřicha Štreita. Po čtrnácti letech, kdy spolu oba udělali film Mezi světlem a tmou, tak dochází k novému setkání Mistrů svých oborů.

Autor prožil dlouhý život, stál na prknech Intimního divadla v Praze, hrál v Souboru Jindřicha Honzla, v Armádním uměleckém divadle E.F. Buriana, působil v rozhlase a podstatnou část života strávil jako dokumentarista a reportér v Československé televizi. Během 60. let se spolu s J. Fairaizlem, J. Kantůrkem, M. Vostřákovou, K. Moučkovou, R. Honzovičem stal známou tváří obrazovky, zejména díky svým reportážím. S P. Podlahou také založil Zelený magazin, předchůdce Receptáře. Pro svůj postoj během okupace 1968 byl z televize vyloučen. Působil v Lyře Pragensis a k televizní práci se vrátil po Listopadu. Je to živá kniha, ve které v těsné blízkosti defilují postavy jako Jan Werich, Jiří Voskovec (v New Yorku), E.F. Burian, Jindřich Honzl, Vlasta Fabianová, Miloš Nedbal, ale také Shirley Temple Blacková.