Nadace Rabten

S Pokladnicí Dharmy bereme do rukou dnes již klasické dílo novodobé buddhistické literatury a skutečný klenot, který by žádný čtenář s vážným zájmem o cestu nejen tibetského buddhismu neměl přehlédnout. Kniha obsahuje esenci veškerých Buddhových Učení a jádro celé cesty. Jeden z nejvýznamnějších mistrů buddhistické meditace naší doby, ctihodný Geše Rabten Rinpoče, se při výkladu této cesty opírá o své vlastní zkušenosti a jasným a praktickým způsobem zpřístupňuje čtenáři buddhistické smýšlení a cvičení. Geše Rabten Rinpoče, který se narodil v roce 1920 v Tibetu, byl plně kvalifikovaným mistrem meditace, jedním z bývalých filozofických asistentů Jeho Svatosti Dalajlamy a autorem mnoha důležitých knih o Dharmě. Byl také zakladatelem několika věhlasných center studií tibetského buddhismu v Evropě, např. Rabten Čoelingu ve Švýcarsku, Taši Rabtenu v Rakousku, Ghe Phel Lingu v Itálii a Tibetského centra v Hamburgu. Kniha „Pokladnice Dharmy“ nám ukazuje, že Buddhova Učení opravdu jsou vzácný a nesmírně cenný poklad, který – jestliže člověk dokáže rozpoznat jeho hodnotu a umí ho obratně používat – nejen naplňuje dočasné potřeby, ale stává se příčinou dosažení trvalého štěstí. Jestliže v kontinuu naší mysli silně převládají faktory jako nevědomost, egoismus, chtivost, nenávist, pýcha, žárlivost apod., namísto míru a štěstí budou následkem těchto stavů mysli nekonečné problémy a utrpení, pro nás i pro ostatní. Pokud jsou naopak v naší mysli silně a pevně přítomny vlastnosti jako malé tužby, umění být spokojeni, altruismus, trpělivost, láska, soucit, moudrost apod., pak se dokonce i negativní podmínky promění v příznivé faktory. Vady v mysli, bez ohledu na to, jak velké a silné nám mohou připadat, nejsou v přirozenosti mysli samotné, a lze je proto úplně vymýtit, a bez ohledu na to, jak slabé mohou pozitivní kvality mysli být, s pomocí adekvátních metod je lze nekonečně rozvíjet. Bezchybné metody umožňující dosažení obou cílů jsou esencí učení Osvíceného a obsahem této knihy.

Kniha „Snadná cesta“ představuje českým čtenářům podivuhodnou a proslulou tradici učení, v tibetštině nazývanou Lamrim (v sanskrtu Bodhipathakrama, česky Stupně cesty), která jasným a systematickým způsobem shrnuje esenci veškerých Buddhových Učení do snadno pochopitelné a aplikovatelné cesty postupného rozvoje mysli, od prvních krůčků úplného začátečníka až po nejvyšší stav dokonale dovršeného Buddhy. Někteří lidé se někdy mylně domnívají, že Lamrim je jakýsi druh tradičního učení, který je spojen výhradně s jednou z tradic tibetského buddhismu. Ale to je naprostý omyl. Lamrim není učení jediné tibetské tradice. Lamrim je učení všech velkých indických i tibetských Mistrů všech tradic. Někteří ho nazývají „Lamrim“, jiní mu dávají jiná jména; jeho podstatným smyslem je tzv. cesta Tří bytostí, a ta je sama jádrem a srdcem veškerých učení, která kdy předávali velcí indičtí Mistři minulosti, a totéž platí pro všechny opravdové velké Mistry všech tibetských tradic. Jejich učení vždy bylo ve své podstatě učení výcviku v cestě Tří bytostí. Budeme-li studovat učení Milarepy nebo velikého Sakja Pandity, a zejména Mistrů Atíši, Dže Congkhapy a Gampopy a nakonec vlastně všech velikých Mistrů všech tradic, zjistíme, že všichni v podstatě učili právě Lamrim. Vše, čeho je možno dosáhnout cestou Tanter i cestou Súter, je dosažitelné jen a pouze na této základně Stupňů cesty – Lamrimu. Pančen Losang Čökji Gjelcen (1570 – 1662) byl jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších postav v historii tibetského buddhismu. Byl rozpoznán jako znovuvtělení velikého a věhlasného Mahásiddhy – Gjelwy Wensapy. Po celý život neúnavně učil Dharmu Súter i Tanter nesčetné následovníky; k nejznámějším patří např. čtvrtý i pátý Dalajlama, jimž byl hlavním Mistrem, vychovatelem a rádcem. Při několika příležitostech také dokázal svým vlivem zastavit krveprolití, když jednal jako zprostředkovatel mezi znepřátelenými stranami Mongolů a některých tibetských vládců apod. Velký Pátý Dalajlama mu z vděčnosti věnoval titul „Pančen Lama“ a klášter Taši Lhünpo v Šikace jako jeho hlavní sídlo, od té doby je tento mistr znám jako „První Pančen Lama“.

Zkrocení tří jedů je báseň Dharmy; je to „Dharma jedna báseň“, rada od srdce k srdci, esence zkušeností velikého Mistra, napití přímo z pramene – nezkaleného, nezředěného, doušek Buddhovy Nauky takové, jaká je. Toto dílo je přeloženo z tibetštiny do češtiny (přičemž si nejsme vědomi, že by kdy bylo přeloženo do některého jiného jazyka) a nyní ho předkládáme čtenářům, s rostoucím přesvědčením, že může být v moci paní Češtiny stát se nástrojem a nositelkou skvělého Buddhova Učení, pakliže na jedné straně budeme s velikou úctou a úsilím studovat a poznávat autentické zdroje Dharmy (aniž bychom se spokojili s pouhým výprodejem, náhražkou uzpůsobenou požadavkům mas, vypočítanou na efekt za účelem zisku a živobytí), a na druhé straně budeme také s naší mateřštinou zacházet s největší úctou a pokorou, kterých si zasluhuje, dvořit se jí a prosit ji, aby se poddala a s Dharmou splynula, neboť je to úkol nadmíru nesnadný. Autor básně, Jongdzin Ješe Gjelcen (1713 – 1793), byl velmi významný tibetský Mistr 18. století. Celý jeho život byl dokonalým příkladem spojení lidského bytí s Buddhovým Učením. Dosáhl nesmírně obsáhlého, hlubokého a dokonalého vzdělání v Učení Súter i Tanter. Mnoho let svého života zasvětil meditaci v různých jeskyních a na odlehlých místech, zcela oproštěn od lpění na čemkoli a živ téměř z ničeho. Byl vynikajícím učitelem (mimo jiné byl hlavním Guruem osmého Dalajlamy) a také neskonale plodným autorem. Jeho dílo je shrnuto do devatenácti velkých svazků, ve kterých nalézáme nepřeberné množství delších i kratších textů o nejrůznějších tématech Dharmy. Všechny není možné vyjmenovat, ale můžeme zmínit například vynikající a velmi obsáhlý výklad Džátak, životopisy velkých Mistrů tradice Lamrim, vysoce autoritativní výklad Guru Pudži, životní příběhy Šestnácti Arhatů, několik obsáhlých a skvostných vysvětlení Výcviku mysli – Lodžongu, skvělý komentář o mysli a myslných okolnostech a mnoho, mnoho dalších nesrovnatelných knih.