Nakladatelství 65. pole

Příběh ze současných Čech od Martina Sichingera, držitele Literární ceny Knižního klubu za román Cukrový klaun (2008), nás přivádí ke starým příběhům šumavského pohraničí. V roce 1959 vznikl podle scénáře Rudolfa Kalčíka film Král Šumavy, ve kterém příslušníci pohraničního praporu SNB Kiliána dopadnou a zabijí. Film zaznamenal nesmírný ohlas a od uvedení do kin ho viděly přes tři miliony diváků - přesto, že se Kiliána nikdy dopadnout nepodařilo. Na konci léta 2010 dvanáctiletý Tomáš odjíždí s e svými rodiči na samotu poblíž Kvildy. Stejně jako jeho otce ho fascinuje pátrání po skutečném osudu Krále Šumavy, a cesta ho zavede do bavorského městečka Röhrnbach ke hrobu Kiliána Nowotného. Právě v Bavorsku se Tomáš dozví, jakou chybu udělal Kr ál Šumavy při svém posledním přechodu, proč musel zahynout na plátnech českých kin, a jak lehce kolem nás vznikají lži, kterým se nikdo neubrání. Vydejte se s Martinem Sichingerem do nitra šumavských hor, po dávných stezkách, ke starým příběhům.

Básně, slovní hříčky, obrácenky, minipovídky, rýmovačky. Mimo a nad s přátelskými zákusky.

O životě, politice a lidech mezi Bruselem a Gazpromem Martin Ehl, reportér a šéf zahraničního zpravodajství Hospodářských novin přináší v knize Třetí dekáda nový, svérázný a varovný pohled na svět v našem bezprostředním okolí. Třicítku reportáží a esejí z cest po bývalém sovětském bloku poskládal tak, aby na prahu „třetí dekády“ porevolučního vývoje ukázal výjimečnost naší současné situace. „Lidé mezi Baltem a Jadranem prožívají nikdy nepoznanou nudu demokracie, stability a prosperity,” píše Ehl a upozorňuje tak na jedno z rizik, která se po dvaceti letech svobody vynořují. Při putování po Balkáně, střední Evropě a Pobaltí autor Martin Ehl opakovaně naráží na hranice dvou sousedních mocenských bloků – tápající Evropské unie a sílícího Ruska. A ukazuje, že emancipace více než desítky národů sevřených v prostoru „mezi Gazpromem a Bruselem” není ani po dvaceti letech od pádu komunismu jednoduchá. Snaha o posun směrem z Východu na Západ by se mnohým mohla zdát přirozená a v naší situaci jako jediná správná. Ehlovy čtivé reportáže nicméně ukazují, že v terénu není situace ani zdaleka tak černobíle jednoznačná. Ať už se s vypravěčem ocitáme na verandě rodinné hospůdky v rozbombardované Srebrenici, v poklidných estonských lázních nebo na člunu v deltě Dunaje. „Nikdy v moderní historii státy střední Evropy, ať byly jejich tvar, rozloha a národnostní složení jakékoli, neměly více než dvacet let na to, aby se mohly svobodně rozvíjet,“ stojí v jedné z prvních kapitol této knihy.

Proč slovenský národní hrdina Juraj Jánošík nejspíš nikdy neochutnal halušky? Proč je z Košic blíž do Prahy než do Bratislavy? Kolik salaší přežívá v horách na prahu nového století? A proč euro kazí servírkám postavu? Mnoho podobných otázek a odpovědí přináší toto reportérské dílo, které je patrně prvním seriózním průřezem života našich sousedů na Slovensku. Od 150 let starých textů z pera Boženy Němcové podobné téma dosud nikdo nezpracoval, snad i proto, že Češi a Slováci žili několik desítek let ve společné republice. Nyní, 17 let po rozpadu federace, přichází „československé“ téma konečně na pořad dne. Kniha je výsledkem čtyřleté reportérské práce, při které Ľubomír Smatana denně na Radiožurnálu a ostatních stanicích ČRo oslovuje statisíce lidí. Ve své knižní prvotině vykresluje Slovensko v nečekaných souvislostech, jde na dřeň, bourá řadu rozšířených mýtů a přináší ucelené čtivé informace proložené osobními zážitky „člověka z terénu“. Ačkoli je autor sám slovenský rodák, nešetří ironií a vtipy.

Tomáš Tajchner ve svých básních bodá patou sice bolavou, ale na slabinách našich životů vybírá místa skutečně citlivá a nalézá je tam, kde možná sami netušíme, že je máme. Jako zloděj nám vykrade byt a my teprve poté zjišťujeme, co je pro nás cenné, protože před zločinem zcizení jsme tak nějak trpěli slepotou

Povidkova sbirka Dám se poddat přinaši čtrnact sveraznych přiběhů, ktere jsou vypravěny s vtipem, citem pro humorny detail i trochou melancholie a skepse. U většiny historek si čtenař neni jisty, zda jde o autobiografi i, či fi kci. Sam autor Vít Kaláb k tomu řika: „Z kopce nešlapu, ale přibržďuju. To znamena fabuluji pouze tam, kde by literarni podoba skutečnosti byla k neuvěřeni.“

Atlas odlehlých ostrovů získal ocenění Nejkrásnější kniha roku v Německu (2009) a ve Francii (2010). Cítíme moře, slyšíme příboj a racky, vidíme ledovce a skály. A pod nohama cítíme jemný písek. Kdo otevře jednu z nejkrásnějších knih poslední doby, může se ztratit světu jako Robinson Crusoe. V dnešním globalizovaném světě se zdá téměř nemožné, že ještě existují těžce dosažitelná místa. Přesto je Judith Schalansky našla: padesát odlehlých ostrovů, padesát teček ve světových oceánech, nesoucích pohádková jména jako ostrov Samoty, Pukapuka, Fangataufa nebo ostrov Zklamání. Autorka s lehkostí vypráví tak absurdní příběhy, jaké je schopna vymyslet snad jen realita omezená na několik kilometrů čtverečních ztracených kdesi v oceánu. Jsou to příběhy o vzácných zvířatech, podivných lidech, o ztroskotaných otrocích a osamělých přírodovědcích, zbloudilých objevitelích a vyšinutých strážcích majáku, o zapomenutých námořnících a vzbouřencích, příběhy o touze a odloučení... "Kartografie by konečně měla být chápána jako poetický žánr a atlas jako krásná literatura," prohlašuje mladá autorka a grafická designérka, která jako dítě vyrůstala v NDR a často cestovala prstem po mapách. Jako důkaz přináší topografi cké i typografi cké umělecké dílo, informativní a snové zároveň, složené z originálního rukopisu a vlastnoručně vypracovaných map v pěti speciálně vybraných odstínech. "Překrásná kniha, která v sobě spojuje lyrické vyprávění a umění tvorby map." [Time] "Kdyby chtěl člověk vědět, na jaké úžasné planetě žije, pak je tato kniha jedním z nejlepších úvodů k tomuto složitému tématu." [Die Presse] "Hlubokomyslné knižní umělecké dílo." [KulturSPIEGEL] "Tak zábavná a poučná může být geografie!" [Reinischer Merkur] "Jediné, co na této knize člověka mrzí, je to, že by ji chtěl napsat sám." [Goldmag] Podnětnou a vzrušující knihu otevírá příhodný citát: "Ostrov může být rájem. A nebo také peklem." Jako by nás Judith Schalansky vrátila do dětství a varovala: Raději místa své touhy ani nenavštěvujte. Touha je krásnější než skutečnost.

Soumrak homo economicus navazuje na úspěšnou Sedláčkovu prvotinu Ekonomie dobra a zla. I v tomto textu nalezneme snahu vrátit ekonomii lidský rozměr a lidem víru v ekonomii. Rozhovor Romana Chlupatého byl natočen v létě 2011 v anglickém Oxfordu pro rozhlasové vysílání. Výsledkem je svěží a srozumitelné zamyšlení nad těžce stravitelnými věcmi. S pomocí inspirativních paralel a metafor ze světa fyziky, biologie či literatury, Sedláček a Orrell pitvají základy systému, nutí k zamyšlení a nabízejí - ale nevnucují - řešení. Při tom, navíc, dokáží čtenáře i pobavit. Tomáš Sedláček, člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý poradce Václava Havla, se ovšem tentokrát neobrací ke svým čtenářům jako autor, nýbrž jako diskutér, který rád vede dialog a skrze otázky a odpovědi se pokouší přijít na kloub současné finanční, politické a společenské krizi. Za svého společníka pro diskusi si vybral kanadského matematika a ekonoma Davida Orrella. I on patří k narušitelům starých pořádků, kterým je jasné, že bez kroku do neznáma se skutečného ozdravení nedočkáme. Tomáš Sedláček je patrně nejsledovanějším českým ekonome současnosti. Díky svým nekonvenčním názorům a schopnosti propojit ekonomii s ostatními obory se v posledních letech prosadil i na mezinárodní scéně. Jeho kniha Ekonomie dobra a zla byla přeložena do 11 jazyků a dočkala se i úspěšného scénického zpracování. David Orrell je kanadský matematik a publicista. Jeho nejznámější knihou jsou Economyths, v nichž skloubil osobní zájem o ekonomii s profesním zájmem o matematiku a modelování. Tvrdí zde, že současná mainstreamová ekonomie stojí v mnoha ohledech na chybných základech, což je podle něj také jedna z příčin stále probíhající krize. Economyths se staly fi nalistou kanadské National Business Book Award a byly přeloženy do šesti jazyků. Roman Chlupatý je novinář a publicista. Od roku 2000 působí v zahraničí. Přispíval například do francouzského OWNI a nebo čínského FT. V Česku dlouhodobě spolupracuje s předními ekonomickými tituly, jako je Euro, Hospodářské noviny a nebo Investiční web. Autor knihy rozhovorů (Ne)mocná země, ve které se podobně jako v dalších svých aktivitách věnuje tématům spojeným s mezinárodní ekonomikou, politikou a průsečíkem těchto dvou světů.