Nakladatelství Kmen

Sborník povídek 7 současných českých autorů, 1 autora ruského a 1 amerického s tématem války. Jde o první knihu nově založeného Nakladatelství Kmen. Sborník nese „staronový“ název Almanach Kmene. Titul „Kmen“ provází českou literaturu od 20. let 20. století, kdy začal vycházet měsíčník pro moderní literaturu Kmen. Almanachy Kmene vydával ve 30. a 40. letech 20. století Klub moderních nakladatelů Kmen. A pravě na tyto almanachy se pokouší nový almanach navázat. Téma Almanachu Kmene 2015 vyjádřené široce pojatým podtitulem Od války k válce se v užším smyslu vztahuje jednak k 70. výročí konce 2. světové války, jednak k vrcholícímu jubilejnímu napoleonskému desetiletí čili k výročím napoleonských bitev z let 1805 až 1815. Tvůrci byli vyzváni, aby s uvedeným tématem nakládali naprosto volně a pracovali s nim podle libosti, a to v nejrůznějších povídkových žánrech. Šestice z osmi nově napsaných povídek ale tak či onak zachycuje alarmující obraz naši nebezpečné současnosti směřující k brzké válečné katastrofě.

Každá povídka je mistrovská svým způsobem jedna připomene Franze Kafku (Zřekl jsem se svého stavu), jiná Hrabala nebo Haška. Čtenář jen může litovat, že se nedozví, jak to dopadne s elektrikářem a rockerem Hruškou, dyzajnérkou Evelínou a jejím čtyřletým cvrčkem ze závěrečné povídky. Přibude v Trutnově jedna spokojená rodina? Nepřibude? Co víc si spisovatel může přát, než že jím ze tmy vykřesané postavy žijí i za poslední stránkou?

Sbírka severočeského autora Martina Vodňanského nepotřebuje předmluvu ani doslov. Básník sám svoji poezii ohodnotil, sám se vyznal, sám vystihl, co je poezie jeho a co poezie vůbec. Naštěstí je opravdu jen básník a nikoli salonní vědátor, pitvající knihu, jež se nemůže bránit. Básníkovi stačí pohled na zelené mandarinky, přehlížené přesyceným obecenstvem, aby pochopil: že jsou nesrovnatelně chutnější než ty / co téměř lahodí lidskému oku Neboť tajemství žije pod slupkou. Netřeba lahodit! Netřeba leštit slupky ani slova!

Román z pera známé spisovatelky, od jejíhož narození letos uplyne 100 let. V doslovu knihy píše její syn Dr. Vladimír Kolár: Jméno mé maminky Jaromíry Kolárové si lidé nejvíce spojují s nezapomenutelnými filmovými komediemi Holky z porcelánu a Léto s kovbojem, ke kterým napsala scénáře. Mnozí si vybaví i její televizní hry Veronika, prostě Nika, Naděje má hluboké dno, Co Hedvika neřekla, Jsou určité hranice či filmy Jen o rodinných záležitostech, Zastihla mě noc nebo Dívka s mušlí. A zůstala po ní i pěkná řada čtenářsky úspěšných knih. Autobiografická próza Náš malý, maličký svět byla poprvé publikována v roce 1977. Toto je její druhé vydání. Kniha je doplněna fotografiemi z rodinného archivu.

Sbírka sarkastických, ironických a sebeironických básní slovenského autora Petra Gregora. Dílo má podtitul Malá procházka velkým lunaparkem. Básně přeložil a doslovem knihu opatřil Jiří Žáček. Žáček v doslovu píše: Ironie a sebeironie vyzařuje z jeho básní, neúprosným sarkasmem jsou nasyceny jeho aforistické Etudy, pro něž podle vzoru gregerií Gómeze de la Serny navrhuji žánrový název gregorie. Existenciální náboj jeho textů ironií a sarkasmem neztrácí, nýbrž získává. Peter Gregor byl a pro čtenáře už navždy bude buřičem proti každému statu quo, protože věděl, že člověka člověkem nedělá schopnost / vzpřímeně kráčet na dvou nohách, / ale odvaha stavět se / na zadní.

Monografie o českém antisemitismu. Editory monografie jsou Karel Sýs a Alexej Mikulášek. Editoři o knize píšou: Kniha reaguje na mírně napsáno defektní jevy současné tzv. posthumánní společnosti, které se projevují v různých oblastech našeho života, včetně onoho internetového, virtuálního. Patří k nim, samozřejmě mimo jiných, také zcela reálně sílící antisemitismus v podobě interiorizovaného životního kompasu, světového názoru, v němž se koncentrují nejrůznější polopravdy a celé předsudky, které v lepším případě ústí do paušálního obviňování židů/Židů z kdečeho, od světovlády až po parazitismus, v horším pak do pogromů a vyvražďování. Toto přesvědčení, jež jakoby nešlo zviklat a jež vidíme jako hluboce mentálně prožívané, v něčem podobné sdílené duševní chorobě projevující se stihomamem, doprovází volání po silné ruce, muži v holínkách, superautoritě, která by konečně učinila všemu přítrž. Zvláště internetové diskuse a fóra v mainstreamovém (mienkotvorném, jak srozumitelněji říkají Slováci) i alternativním (tedy tzv. konspiračním, jak říkají ti, co věří mienkotvornému) tisku jsou toho dokladem.

Povídková kniha Matky Pegasů obsahuje celkem dvanáct povídek z let 2005–2015. Třetina z nich je publikována poprvé, ostatní byly dříve uveřejněny v časopisech a sbornících (z toho dvě rovněž ve slovenském tisku a jedna v česko-italské povídkové antologii). Žánrově jde o psychologické prózy ze současnosti, většinou s kritickým sociálním podtextem. Mnohé povídky pracují s fantaskními prvky, jež však slouží především k hlubšímu zobrazení dnešní reality. Knížku výtvarně doprovází dvanáct černobílých ilustrací a barevná obálka Idy Huttové.

Kniha Víra a moc přináší výbor z autorových esejů a statí psaných pro Literární noviny a drobnějších článků a polemik zveřejňovaných v internetovém časopisu Nová republika. Některé ze zařazených textů byly psány jako bezprostřední reakce na probíhající události a nebyly dosud publikovány. Společným jmenovatelem všech textů je náboženství, víra a církev a autorův postoj k nim.

Kniha Kořeny plus třicet povídek představuje čtenářům povídky Václava France (prozaika a básníka, který pracuje jako zubní lékař) z let 1990 až 2022. S výjimkou tří Miswák a skořepa (2019), Vedlejší účinky (2019), Cena medaile (2022) byly všechny dříve publikovány v časopisech, sbornících i v několika autorových knihách.