Nakladatelství Tváře

Veršovaná podoba pohádky Z pekla štěstí 2. Doprovázeno fotografiemi z pohádky.

Žil jednou jeden sedlák a ten měl dvě dcery. Panovačnou Doru a nevlastní Markýtku, která v hospodářství byla služkou pro všechno. Když přišel Honza, že má rád Markýtku, a proto si nemůže vzít Doru, poštvala na něj Dora královské verbíře a Markýtku vyhnala z domu. Nakonec Honza zvítězil nad obávaným drakem Bucifalem a získal královskou korunu. Honza s Markýtkou spravedlivě vládnou království. Narodí se jim synek Honzík. Zlá Eufrozína, která je s otcem v pekle, se dostane lstí ven. Zlá sestra Dora unese malého Honzíka. Shodí Markýtku ze skály a Honzovi uvaří lektvar zapemnění. Vše se však v dobré obrátí, za pomoci sedmimílových bot i malého dráčka Bucíka. Zlo skončí v pekle a šťastná Markýtka, Honza i malý Honzíček jsou opět spolu.

Celobarevná publikace v pevné vazbě představuje čtenářům více než 150 starých pohlednic, dobových fotografií a dalších dokumentů ve vztahu k Zámku Žďáru a Zelené hory, vybraných pečlivě z muzejních fondů i významných sbírek soukromých sběratelů. V úvodní části seznamují autoři čtenáře s nejstaršími pohlednicemi s tzv. dlouhou adresou, vydávanými na přelomu 19. a 20. století (přibližně do roku 1905). Zde kladou důraz zejména na významné žďárské vydavatele Matyldu Šaškovou a Jana Doležala. Na tuto část navazují další pohlednice vydávané v období Rakousko-Uherska, zejména pak ty, vydávané Ladislavem Kolouškem, Janem Tomanem, Martinem a Janem Bosnerem, ale i jinými méně známými vydavateli (J. Liml, V. Hynek, A. Leopold aj.). Období Československa a Protektorátu Čechy a Morava zastupují již zmínění žďárští vydavatelé Jan Toman a Jan Bosner, ale i další vydavatelé z Pardubic, Vyškova, Holic nebo žďárský fotograf Vojtěch Pokorný. Dobové pohlednice doplňují fotografie Milana Šustra, které nabízí čtenáři srovnání minulosti a současnosti.

Otevřením této knihy spustí čtenář pomyslné putování jednou z nejkrásnějších regionálních železnic v České republice. Spojnice stanic Světlá nad Sázavou a Čerčany přes Ledeč, Kácov, Zruč, Český Šternberk a Sázavu, podobně jako její posázavské a povltavské pokračování přes Vrané nad Vltavou, si zaslouží obdiv a úctu s ohledem na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než stoletím toto dílo vybudovali.Publikace na 120 stranách prostřednictvím starých pohlednic, fotografií, ale i plánů a dalších dokumentů podrobně přibližuje krásy této obdivuhodné dráhy, jejíž název "Posázavský pacifik" v českých zemích není jen obyčejnou tratí, ale je pojmem, téměř obchodní značkou.

Kniha mapuje životní osudy šestnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Jan SYROVÝ, div. gen. Václav KOPAL, arm. gen. Karel KUTLVAŠR, div. gen. Vladimír CHALUPA, gen. zdrav. Rudolf PELIKÁN, brig. gen. Karel URBÁNEK, div. gen. Silvestr BLÁHA, div. gen. Josef VÁŇA, brig. gen. Ondřej Jan MORAVEC, div. gen. Josef JANÁČEK, div. gen. Josef ZMEK, div. gen. Otakar ZAHÁLKA, div. gen. Mikuláš DOLEŽAL, gen. just. Josef ADAM, div. gen. Václav ŽDÍMAL, brig. gen. Bonifác KÁŇA), narozených na území dnešního Kraje Vysočina, kteří hodnost československého generála získali v letech první republiky. Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, lékaře, právníky i vojenské pedagogy. Vedle popisu jejich osudů se seznámíte i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž jejich příslušníci prošli. Své životy legionáři nenasazovali jen na frontách první světové války a krátce po ní, při obraně hranic mladé Československé republiky, ale významnou měrou se podíleli i na odboji proti německým okupantům za druhé světové války.

Celobarevná publikace v pevné vazbě nabízí čtenářům možnost společně nahlédnout do historie Vranova nad Dyjí, Státního zámku Vranov nad Dyjí a v neposlední řadě i Vranovské přehrady, a to prostřednictvím historických fotografií a pohlednic z konce 19. a z první poloviny 20. století, které doplňují barevné fotografie srovnávající přítomnost s minulostí. Kniha je souborem unikátních pohledů do zajímavých zákoutí městečka a jeho okolí, která dnes již nenajdeme nebo těch, která v průběhu času výrazně změnila svoji tvář.

Celobarevná publikace v pevné vazbě nabízí čtenářům možnost společně nahlédnout do historie Žďáru nad Sázavou, a to prostřednictvím historických pohlednic z první poloviny 20. století, které doplňují barevné fotografie srovnávající přítomnost s minulostí. Kniha je díky vstřícnosti soukromých sběratelů souborem unikátních pohledů do zajímavých zákoutí města, která dnes již nenajdeme nebo těch, která v průběhu času výrazně změnila svoji tvář.

Celobarevná publikace „Železniční trať z Pardubic do Liberce na starých pohlednicích“ autorů Karla Černého a Martina Navrátila mapuje jednu z nejvýznamnějších tratí rakouské monarchie (Jihoseveroněmecká spojovací dráha – k. k. Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn), která později propojila Liberec, Hradec Králové a Pardubice s Vídní. Kniha nabízí reprodukce unikátních historických pohlednic z období první poloviny dvacátého století i dobových fotografií, plánů a jízdních řádů vybraných z fondů archivů i významných sbírek soukromých sběratelů. Autoři chtějí prostřednictvím této publikace připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než půldruhým stoletím toto dílo vybudovali. K nejsložitějším úsekům trati patřilo sevřené údolí řeky Jizery, které ani ne na pěti kilometrech mezi Semily a Železným Brodem připravily při stavbě dráhy projektantům a stavitelům největší obtíže. Dráha se tu tak musela nad levým břehem Jizery prokousat čtyřmi tzv. Říkovskými tunely. Díky tomu, že atraktivní místo později zpřístupnila Riegrova turistická stezka vedoucí po pravém břehu řeky Jizery, s tunely pojmenovanými Říkovský č. I až IV vzniklo absolutně největší množství pohlednic z dráhy Pardubice – Liberec.

Celobarevná publikace mapuje historickou železniční síť na Vysočině, zejména pak v okrese Třebíč (s přesahy do Jihlavy, Znojma, Velkého Meziříčí a Brna). Knihu tvoří čtyři kapitoly, které mapují jednotlivé historické tratě v úsecích Jihlava – Znojmo (Rakouská severozápadní dráha – Österreichische Nordwestbahn), Moravské Budějovice - Jemnice (Císařsko-královské státní dráhy – kaiserlich-königliche Staatsbahnen), Okříšky - Brno a Studenec - Velké Meziříčí (Rakouská společnost státní dráhy – k.k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft). Tyto kapitoly doplňuje seznam použitých pramenů a literatury. Kniha nabízí více než 170 fotografických příloh. Jsou jimi reprodukce unikátních historických pohlednic z období konce devatenáctého a první poloviny dvacátého století i dobových fotografií, plánů a jízdních řádů vybraných z fondů archivů i významných sbírek soukromých sběratelů.

V polovině července 1940 se ve vojenském táboře československého vojska v Cholmondeley u Chesteru setkali tři bývalí studenti velkomeziříčského gymnázia. Brzy se stali jedněmi z prvních příslušníků 311. československé bombardovací perutě ve Velké Británii a všichni tři si slíbili, že ten, který to vše, co je čeká, přežije, předá pozdravy domů. Skončila válka a F/Lt František M. Doležal splnil slib, který si dali před pěti léty tři kamarádi. Ještě z poslední základny 311. perutě Tain ve Skotsku odešly dva dopisy. Jeden oznamoval, že P/O Leonard Smrček, radiotelegrafista Wellingtonu Mk.IC T2990 (KX-T), je od 23. června 1941 nezvěstný z náletu na Brémy, a druhý, že F/O Karel Novotný, pilot Liberátoru GR.Mk.V BZ717 (L), zahynul 19. července 1944 při návratu z protiponorkové hlídky, když jejich letoun narazil v mlze do kopce v Marlborough Village poblíž letiště Bold Head v hrabství Devon. Osudům těchto tří letců a jejich šesti spolubojovníků z 311. čs. bombardovací perutě RAF (F/Lt Zdeněk Procházka, Sgt Stanislav Rouš, Sgt Alois Mezník, Sgt František Horký, P/O Karel Rybníček, F/Lt Jaroslav Doležal) je věnována tato kniha Jiřího Rajlicha a Karla Černého.

Kniha mapuje životní osudy šestnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Jan SYROVÝ, div. gen. Václav KOPAL, arm. gen. Karel KUTLVAŠR, div. gen. Vladimír CHALUPA, gen. zdrav. Rudolf PELIKÁN, brig. gen. Karel URBÁNEK, div. gen. Silvestr BLÁHA, div. gen. Josef VÁŇA, brig. gen. Ondřej Jan MORAVEC, div. gen. Josef JANÁČEK, div. gen. Josef ZMEK, div. gen. Otakar ZAHÁLKA, div. gen. Mikuláš DOLEŽAL, gen. just. Josef ADAM, div. gen. Václav ŽDÍMAL, brig. gen. Bonifác KÁŇA), kteří hodnost československého generála získali v letech první republiky. Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, lékaře, právníky i vojenské pedagogy. Vedle popisu jejich osudů se seznámíte i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž jejich příslušníci prošli. Své životy nenasazovali jen na frontách první světové války a krátce po ní, při obraně hranic mladé Československé republiky, ale významnou měrou se podíleli i na odboji proti německým okupantům za druhé světové války.