Národní technické muzeum

ADOLF LOOS SVĚTOOBČAN je doprovodnou publikací ke stejnojmenné výstavě, kterou u příležitosti 150. výročí narození světoznámého tvůrce moderní architektury Adolfa Loose (10. 12. 1870 - 23. 8. 1933) připravilo Muzeum města Prahy ve spolupráci s Národním technickým muzeem. Výstava se konala od 10. prosince 2020 do 3. října 2021. Kniha ADOLF LOOS SVĚTOOBČAN představuje nejdůležitější body Loosova učení o architektuře a životním stylu, které byly a jsou signifikantní pro jeho celoživotní dílo. Na příkladech barevných fotografií Loosových interiérů, především z pražské Müllerovy vily a plzeňských realizací, jsou zde představeny pro Loose specifické principy: Vztah mezi exteriérem a interiérem, symetrie, organizování prostorů pomoci enfilády a Raumplanu. Zároveň jsme chtěli kolekcí fotografií připomenout průzkum díla Adolfa Loose v českých zemích, který zahájilo Muzeum hlavního města Prahy již v roce 2003. Díky průzkumu a aktivitám Studijního a dokumentačního centra Adolfa Loose se podařilo znovu dostat Loosovo dílo do širokého povědomí. To mj. následně vedlo ke zdařilé obnově několika plzeňských interiérů a v posledním roce i záchraně jedné z prvních Loosových staveb na Moravě vily Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna.

Publikace "Československé gramofony 1946-1993" si klade za cíl seznámit širokou laickou i odbornou veřejnost s historií výroby gramofonů v Československu. Od nelehkých poválečných let budování znárodněného průmyslu po začátek let devadesátých, podrobně mapuje jednotlivé modelové řady našich gramofonů vyrobených v bývalé Tesle Litovel. Čtenář má možnost poprvé zalistovat pomyslným katalogem těchto mnohdy badatelsky opomíjených přístrojů na pozadí historických událostí v Československu. The publication Czechoslovak Record Players 1946-1993 aims to introduce to both, lay and professional public, with the history of gramophone production in Czechoslovakia. From the hard post-war years of nationalized industry´s establishment to the early 1990s. This publication maps into detail the individual model lines of our manufactured gramophones in the former Tesla Litovel. For the very first time, the reader will have the opportunity to browse through an imaginary catalog of these often neglected devices against the background of historical events in Czechoslovakia.

Již od úsvitu civilizace provází lidstvo touha poznat svět, který nás obklopuje. Zjistit tvar a rozměr Země, odhalit polohu, vzdálenost a složení vesmírných těles, o to se lidé pokoušeli od nepaměti. Hlavním nástrojem k dosažení těchto cílů bylo vždy pozorování a měření založené na matematických výpočtech. Měření se provádělo nejprve pouhým okem, postupně s pomocí stále dokonalejších přístrojů. Jejich řada začíná u jednoduchých pomůcek, jako jsou provazec, olovnice, gnómon a astroláb, pokračuje teodolitem a dalekohledem a končí u současných družic navigačních systémů nebo astrometrických satelitů, které mapují naši Galaxii.

Publikace Ultraphon: triumf českého gramofonového průmyslu se zabývá historií české gramofonové společnosti Ultraphon, která byla ve 30. a 40. letech 20. století nejúspěšnější tuzemskou firmou podnikající ve zvukovém průmyslu. Od nesnadných počátků zaviněných především hospodářskou krizí v první polovině 30. let se jí podařilo vypracovat až na první místo a stala se vedoucí značkou československého gramofonového průmyslu. Realizovala významné zakázky pro československý rozhlas a nahrávala řadu projevů našich politiků i kulturních osobností, postupně se jí také podařilo získat pro spolupráci většinu předních československých umělců a hudebních souborů. Základem této knihy jsou doposud v úplnosti nepublikované strojopisné Vzpomínky na Ultraphon, které sepsal v letech 1967 – 1970 Jan Valentini, bývalý zakladatel a spolumajitel Ultraphonu. Kniha je rozčleněna do tří částí; první část se váže ke vzniku společnosti Ultraphon a rozvoji jejího podnikání, do druhé části jsme zařadili profily nejvýznačnějších umělců, kteří s Ultraphonem spolupracovali. Třetí, katalogová část je vyhrazena gramofonovým přístrojům a vývoji etiket gramofonových desek, reklamním obalům a variím.

Vývoj firmy Koh-i-noor Hardtmuth v průběhu 20. století byl vlivem ekonomicko-politických proměn velmi dynamický. Úspěšnou obnovu tužkárny po první světové válce vystřídala velká hospodářská krize, která celý podnik nesmírně poškodila. Propad exportu ve spojení s konkurencí tužkáren Grafo a Národní podnik obchodní a průmyslový na tuzemském trhu přinutily vrcholný management vytvořit množství dceřiných společností v zahraničí. Tato strategie se ukázala jako velmi úspěšná, takže před vypuknutím druhé světové války se podařilo tužkárnu Koh-i-noor Hardtmuth stabilizovat. Vznik protektorátu a válečné události sice přinesly množství výrobních omezení, ale nebývalý růst poptávky po veškerém tužkárenském zboží umožnil růst obratu, produkce a počtu zaměstnanců, takže následky velké hospodářské krize se podařilo zcela překonat. Od roku 1943 je ovšem patrná opětovná stagnace v důsledku zhoršující se válečné situace. Rok 1945 představoval zásadní mezník v dosavadním vývoji firmy, protože vlivem německé národnosti rodiny Hardtmuth a také kolaborace větve Herring-Frankensdorf s nacistickým režimem došlo ke znárodnění českobudějovické centrály. Nový centrální ředitel Josef Follpracht se snažil ve všech směrech navazovat na předchozí německé manažery a byl navíc schopen se alespoň prozatímně dohodnout s rodinou Hardtmuthů, která převzala dceřiné firmy v zahraničí. Nástup centrálního plánování po únoru 1948 znamenal odchod Josefa Follprachta a jeho spolupracovníků z čela podniku, což znamenalo nenahraditelnou ztrátu. Národní podnik Koh-i-noor byl až do roku 1953 v rukou nepříliš schopných stranických funkcionářů. Neutěšenou situaci ještě prohloubila monopolizace zahraničního obchodu, takže ryze exportní odvětví ztratilo přímé spojení s obchodními partnery v zahraničí, kteří byli odkázáni na podniky zahraničního obchodu. Příchod nového generálního ředitele Konráda Vrbky v roce 1953 znamenal částečné zlepšení situace v podniku. Vedení firmy se opětovně profesionalizovalo a vlivem postupného politického uvolnění se podařilo částečně navázat spojení se zahraničními partnery. Došlo také k ukončení rozsáhlých známkoprávních sporů s rodinou Hardtmuth a zahájení oboustranně výhodné spolupráce. Téměř dvacetileté působení Konráda Vrbky vyvrcholilo koncem šedesátých let 20. století, kdy díky ekonomické reformě získala firma kontrolu nad dovozem a vývozem tužkárenského zboží. Následná normalizace po srpnových událostech roku 1968 zapříčinila změnu ve vedení tužkárny. Vývozní oprávnění bylo firmě znovu odebráno v roce 1977. O dva roky později došlo navíc k přičlenění velkého množství podniků nemajících žádnou návaznost na tužkárenskou produkci, čímž se dále snížila efektivita výroby. Přestavba v druhé polovině osmdesátých let 20. století vedla ke vzniku státního podniku Koh-i-noor Hardtmuth, čímž se tužkárna prakticky organizačně vrátila do podoby z roku 1948. Změny poměrů v roce 1989 umožnily privatizaci a následné převzetí firmy skupinou Gama pod vedením Vlastislava Břízy. Kolektivní výzkum odhalil konkrétní manažerské strategie tužkárenských představitelů na pozadí ekonomicko-politických transformačních procesů ve 20. století. Výsledná publikace přestavuje důležitý příspěvek nejen k dějinám doposud opomíjeného tužkárenského odvětví, ale především k modernímu pojetí výzkumu v oblasti dějin podniků a podnikání tzv. business history.