NOOS

Znepokojující pravda o tom, co Spojenci věděli o vyhlazování Židů a koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim. Autor, který je historik, se ve své nové knize zabývá mapováním faktů počátku vzniku myšlenky vyhlazení Židů v Evropě a její uskutečňování během druhé světové války nacistickým režimem a současně se zabývá tehdejší politikou spojenců. Ve společném prostorů těchto poznatků, nám autor odkrývá mnoho otázek tvořící tkanivo historického fenoménu Holocaustu, což má potenciál nás vést k hlubšímu pochopení této historické lidské zkušenosti a zejména v jejím vztahu k současnému politicko-společenského klimatu. Pokud chceme skutečně zkoumat a poznat co byl a je Holokaust, a to je zásadní pro jeho neopakování, musíme si uvědomit, že prvně nebyl člověk v koncentračním táboře, ale nejprve „koncentrační tábor“ byl v člověku jako potenciál pro jeho zkušenost. Nejhlubší tóny otázek, které autor svou knihou nastoluje, se dotýkají bytí každého člověka a současně nám pomáhají lépe chápat historii druhé světové války a zejména její příčiny.

Knihu tvoří soubor čtyř deníků, které našli přátelé po svých pradědech. Rozhodli jsme se ji vydat ke 100. výročí vzniku Československa. Jak nejlépe si připomenout toto výročí než skrze živé vzpomínky těch, kteří se zúčastnili bojů světové války, vstupovali do legií či bojovali za upevnění hranic nově vzniklé republiky? Příběhy tak rozmanité nám podávají zprávy snad ze všech front světové války. Všem těmto příběhům je společné, že jako mladí byli nuceni narukovat do rakousko-uherské armády, aby se pak jejich osudy odehrávaly na různých bojištích světové války. Někteří padli do zajetí, jiní zběhli úmyslně, přežívali v zajateckých táborech, kde tvrdě pracovali, probili si cestu přes celou Sibiř a po všech těchto útrapách měli to štěstí se vrátit do osvobozené vlasti. Mnozí toto štěstí neměli. I těm je věnována tato kniha.

Kniha Vědomí, prvotní princip vesmíru, Jiří Krutina, obrací naší pozornost k prvotní otázce po podstatě nás samých i vesmíru, tedy k meditativní otázce bytí jako takového, která nás usazuje ve sféře samotného vědomí všeho, co je (bytí), i toho, co může být (nebytí), jako prvotním poli nekonečných možností všech našich zkušeností nás samých i vesmíru. Kniha, jež je dítětem autorova téměř dvacetiletého zaměření na meditativní praxi a zkoumání stavů rozšířeného vědomí předkládá zkušenostní metafyziku a praxi postavenou na uznání prvotnosti vědomí jako základní podmínky i matérie veškeré skutečnosti. Pouze takováto teorie všeho, která chápe vědomí jako primární mateřské pole veškeré prožívané zkušenosti, nám může dát autentický experimentální rámec pro mnohé otázky, které současné obecně uplatňované paradigma nedokáže z principu uspokojivě objasnit. Autor nepředkládá v knize pouze něco k věření; něco, co by vycházelo pouze z klasického dedukčního myšlení, jak jsme naučení, ale předkládá ryze zkušenostní metafyziku a praxi, vzešlou jako vnitřní jazyk současných přímo prožívaných metafyzických zkušeností širšího a intenzivnějšího vědomí. Kniha a její studium je tak současně aktivní substancí prohlubující a rozšiřující naše vědomí toho, kým ve své podstatě stále jsme a jež je soupodstatné s vědomím všeho, co je a může být. Uváděná praxe vědomí neboli jóga vědomí nevyžaduje nic speciálního měnit v našich životech, žádné stažení do ústraní či stání se spirituálním, ale naopak vybízí k radikální změně v samotném způsobu bytí-života jako celku, spočívající ve výhradním věnování svého žitého času, okamžik po okamžiku, vědomí našeho prožívání jako celku a to více a více a nikoliv jenom bezprostředně prožívaným zkušenostem, jak jsme zvyklí v normálním stavu ega. Jednotlivé praxe vědomí pak souzní s tantrickou tradicí a svým způsobem lze říci, že se jedná o zcela unikátní projevení tantry mající ale výhradně naše kulturní a společenské kořeny. Kniha se zabývá základními otázkami života , které si někdy položil každý z nás, otázkami smyslu života, základní existence, stvoření a pod.

Co spojuje během 2. světové války osud mladého pražského Žida Erna a dívky z Podkarpatské Rusi Ani? Touha žít, přežít tu strašnou dobu se vztyčenou hlavou, ale také jejich charakterové vlastnosti jako odvaha, spravedlnost, pravdivost. Útěk přes Dunaj do Palestiny, horký písek u Tobruku pod anglickým velením, sníh a mráz, bláto a hrozné bitvy v Karpatech to jsou Ernovy zkušenosti. Život na Podkarpatské Rusi, odvaha Ani odjet do Brna ve 12 letech jako schovanka, únik z německého lágru, zapojení v Rudé armádě a později v československém armádním sboru, to vše zažije Aňa. Také jejich lásky, které rozdělila válka, osobní život a vztahy plné zvratů. Příběh rodiny Fantlových a Treichlingerových, Sarajevo v 1878, boje v italských Alpách během 1.světové války, touha po obyčejném životě, který se zastavil v 1939. Následuje Terezín, hromadné hroby v Rize, koncentrační tábor v Stutthofu a vyhlazení celé rodiny v Osvětimi. Cesta k osvobozené Praze je dlouhá a trnitá. Erno a Aňa přežili. Ale co teď? Budou moci normálně žít se svými vzpomínkami? To je otázka....